Článek
Několikanásobně víc práce a k tomu inflace blížící se ke 13 procentům. Odborářům na úřadech došla trpělivost. Žádají navýšení mezd, jinak hrozí stávkovou pohotovostí. Dnem D se má stát středa a schůzka s ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
Podle Josefa Středuly, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů, nejde jen o slovní nátlak. Jak moc je v tuto chvíli stávka reálná? „Vůbec bych se nepokoušel to zjišťovat. Hledal bych důvod a příčiny toho, proč k tomu vůbec došlo. Já jsem si zažil čtyřicetitisícovou demonstraci zaměstnanců státu na Palachově náměstí, takže nevím, zdali vláda zrovna toto potřebuje v tuto chvíli zažít,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys před jednáním.
Kurzy češtiny pro uprchlíky
Odborový svaz státních orgánů a organizací hrozí stávkou. Od prvního května chtějí vyhlásit stávkovou pohotovost. Proč to podle vás došlo až sem?
To je dobrá otázka, ale ta historie se píše daleko déle, než je historie této vlády. Je nutno si uvědomit, co všechno se v průběhu času na úřadech práce změnilo od ministra Drábka, kdy se na ně přesunula významná část agendy. V době covidu se k tomu přidal Antivirus, takže byli opravdu vytížení. A ti, co říkají, že byli doma, tak to jsou možná zbožná přání těch kritiků, ale realita byla úplně odlišná.
Díky zvýšené inflaci bude mít vláda přibližně plus 70 miliard korun. Takže není důvod, aby byli zaměstnanci těmi jedinými, kteří tu inflaci odskáčou.
Do toho řešili dávky pro ty, kteří se dostali do potíží jako klienti Bohemia Energy a dalších, a do toho přišlo v prosinci rozhodnutí, že nemají nárok ani na korunu, přestože už v té době byla inflace ve výši šesti procent. Teď je třináct. Takže toto je zcela logická reakce, a jestli chce ministr Jurečka a vláda tu situaci řešit, tak ji skutečně musí řešit, tady už žádná slova nepomohou.
Tedy vlády doteď nenaslouchaly?
Nenaslouchaly a navíc se přidaly k těm hlasům, které říkaly, že jsou to přece „jen“ úředníci, „klotové rukávy“. Ale ve chvíli, kdy zmrazily platy úřadům práce, tak hned měsíc nato si politici zvýšili o šest procent ze stotisícového základu a vyššího své příjmy, ale zaměstnancům nedali vůbec nic. Zároveň se na úřady práce přesunuly veškeré povinnosti týkající se uprchlické krize a opětovně není zájem ze strany vlády situaci řešit.
Skutečně je ve hře stávka, nebo je to jen ostrý slovní nátlak?
Vůbec bych se nepokoušel to zjišťovat. Hledal bych důvod a příčiny toho, proč k tomu vůbec došlo. Já jsem si zažil čtyřicetitisícovou demonstraci zaměstnanců státu na Palachově náměstí, takže nevím, zdali vláda zrovna toto potřebuje v tuto chvíli zažít. Upozorňuji, že to nejsou jen zaměstnanci úřadů práce, to jsou i další zaměstnanci, například ministerstev, civilní zaměstnanci u hasičů, ve školství, kuchařky, jsou to zbrojíři u armády, kteří nejsou uniformovaní, atd.
Přidávají se k nim i další svazy?
Ano, jednoznačně. Třeba odborové svazy působící v kultuře naprosto jednoznačně.
Jak ale před několika dny řekl v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon, pracovníci úřadů práce dostali mimořádné odměny za tento kvartál, tedy stát se jim snaží kompenzovat nápor práce. To nestačí?
A proč to nedají do jejich základního platu? Přece inflace působí na všechny a celoplošně, to není o otázce odměn. To jen místo systémového opatření děláme další nesystémový krok.
Ministr práce Jurečka opakovaně říkal, že na zvyšování platů teď není prostor, i vzhledem ke stavu veřejných financí. Kde by podle vás mohl stát ty peníze na růst mezd vzít?
Zaprvé i tato vláda, především ODS, zodpovídá za ten obrovský systémový propad veřejných prostředků, protože podpořila zrušení superhrubé mzdy spolu s hnutím ANO a SPD. Potom jsou to i daňové změny, které byly realizovány. A co se týká toho, zdali vláda finanční prostředky má, tak je zřejmé, že na příjmové straně, právě díky zvýšené inflaci, bude mít vláda přibližně plus 70 miliard korun. Takže z tohoto pohledu si myslím, že není důvod, aby byli zaměstnanci těmi jedinými, kteří tu inflaci odskáčou.
