Hlavní obsah

Češi během covidu objevili nový způsob, jak naložit s majetkem nebo firmou

Advokátka Markéta Šlejharová mluví v rozhovoru pro SZ Byznys o tom, proč stále více movitých Čechů zakládá svěřenské fondy.Video: Silvie Friedmannová, Seznam Zprávy

 

Reklama

V Česku letos vzniknou další stovky svěřenských fondů. Už loňský rok byl přitom rekordní. Trend movitých Čechů, který nastartovala pandemie, tak ještě sílí.

Článek

Během posledních dvou pandemických let markantně narostl počet svěřenských fondů – o dva tisíce. Dohromady tak mají Češi takto uložený majetek ve zhruba čtyřech tisících fondů. Podle advokátky Markéty Šlejharové měla na rozhodnutí řady lidí zásadní vliv právě pandemie. Letošní nárůst bude podobný, odhaduje, že jen letos budou dokončeny další stovky fondů.

„Pandemie nám umožnila se trochu zastavit a popřemýšlet o tom, jak dál. V době pandemie jsme se setkali blíže i s otázkou smrti a nezpůsobilosti nebo nemožnosti se tomu byznysu věnovat právě z důvodu covid-19,“ vysvětluje Markéta Šlejharová, jejíž profesní specializací jsou mimo jiné právě svěřenské a nadační fondy.

Například pro klienty, kteří mají nemovitosti mimo ČR, zakládáme i lichtenštejnské nadace nebo trusty. Právě v souvislosti s geopolitickou situací jsou poměrně lákavé pro spoustu z nich.
Markéta Šlejharová, advokátka

Nejčastěji takto zakladatelé řeší předání rodinného podnikání nebo rodinných firem.

„Je spousta podnikatelů, kteří začali podnikat po revoluci a nyní se dostávají do bodu, kdy přemýšlí, jak se svým majetkem nebo vybudovaným byznysem naložit. A tím druhým důvodem je určitá diverzifikace rizik. Takže vkládají do svěřenských fondů své společnosti a nebo naopak tam dávají svůj osobní majetek a společnosti nechávají mimo svěřenský fond,“ uvedla Markéta Šlejharová.

Markéta Šlejharová

  • Advokátka, partnerka Advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.
  • Profesně se věnuje zakládání svěřenských fondů, nadačních fondů a jiných struktur včetně souvisejícího poradenství.
  • V rámci advokátní praxe se zaměřuje i na korporátní agendu a corporate governance (správa a řízení společností). Na tato témata také přednáší a publikuje.

Stejně tak roste počet obdobných fondů v zahraničí založených Čechy. V takovém případě hraje roli nejen majetek mimo hranice republiky, ale také současné mezinárodní napětí včetně války na Ukrajině, zaznělo v rozhovoru pro SZ Byznys.

„Například pro klienty, kteří mají nemovitosti mimo ČR, zakládáme i lichtenštejnské nadace nebo trusty. Právě v souvislosti s geopolitickou situací jsou poměrně lákavé pro spoustu z nich.“

S expremiérem zájem nesouvisí

Do širšího povědomí lidí se svěřenské fondy dostaly v souvislosti s expremiérem a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Svůj chemicko-potravinářský koncern Agrofert vložil do svěřenských fondů kvůli zákonu o střetu zájmů v roce 2017.

Markéta Šlejharová je však přesvědčena, že s osobou Andreje Babiše zájem o svěřenské fondy nesouvisí.

„Zpočátku to byl institut, který nebyl v českém právu úplně zavedený, byl zavedený až s novým občanským zákoníkem. Svěřenský fond tedy už není něco úplně nového, má již určitou historii, přestává být něčím šedým, co by jejich možné zakladatele děsilo. Je to institut, který slouží k mnoha možným uspořádáním majetku a tohle vůbec nemá nic společného s tím, jakým způsobem to bylo použito v případě pana Babiše,“ říká advokátka.

Celý rozhovor s Markétou Šlejharovou najdete ve videu nahoře.

Reklama

Související témata:
Markéta Šlejharová

Doporučované