Hlavní obsah

EU chce ekologická hnojiva a postřiky. Zatím jsou ale méně účinné

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

Výrobci hnojiv a pesticidů pod tlakem ambiciózních plánů EU na snižování množství chemie na polích a cílů na dosažení uhlíkové neutrality přecházejí na biopřípravky. Zájem o ně příliš není.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Evropská komise chce do roku 2030 snížit objem pesticidů o 50 procent a hnojiv o 20 procent. Výrobcům agrochemie nezbývá než inovovat a obejít se bez konvenčních účinných látek. První zelené „vlaštovky“ už přicházejí na trh.

Podíl biopřípravků na našich prodejích se neustále zvyšuje, stále se však pohybuje v řádu jednotek procent, a to zejména kvůli jejich nižší účinnosti.
Stanislav Větrovský, BASF

Jeden z největších globálních výrobců hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, společnost BASF, říká, že cíle Zelené dohody pro Evropu podporuje a mění kvůli nim své plány. Zájem zemědělců o biopřípravky ale není závratný.

Důvod je prostý. „Podíl biopřípravků na našich prodejích se neustále zvyšuje, stále se však pohybuje v řádu jednotek procent, a to zejména kvůli jejich nižší účinnosti,“ popsal Stanislav Větrovský, marketingový ředitel divize Řešení pro zemědělství BASF v ČR.

Někteří zemědělci poukazují na to, že zákaz některých účinných látek vede k nadužívání jiné chemie, přičemž kýženého efektu se stejně nedosáhne. Například na řepku, která je v obecném povědomí neoblíbená kvůli velkému množství použité chemie, se musí použít místo jednoho postřiku tři alternativní.

Biologické náhražky navíc v některých oblastech rostlinné produkce momentálně chybí, protože vývoj je stále na začátku. „V těchto často důležitých segmentech to může mít za následek nedostatečnou ochranu proti houbovým chorobám či plevelům, což může snižovat kvalitu rostlinných produktů a ohrozit jejich výnosy,“ řekl Větrovský.

Přesto nečeká velký vliv zelené revoluce v zemědělství na ceny potravin. Tedy naplnění scénáře, před kterým někteří zemědělci varují. „Přípravky na ochranu rostlin v ceně potravin nehrají tak zásadní roli jako například cena pracovní síly nebo marže prodejců,“ vysvětlil.

Najít vhodné alternativy postřiků bude přitom v oboru v příštích letech zásadní téma. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN odhaduje, že škůdci se každoročně podílí na znehodnocení až 40 procent celosvětové rostlinné produkce. A protože účinnost biopřípravků je nižší oproti těm konvenčním, které se musí omezit, hledají lídři v oboru cesty, jak zvýšit výnosy zemědělské produkce.

Biologické přípravky neobsahují ani stopové množství konvenčních účinných látek. Nejčastěji fungují na bázi různých rostlinných extraktů, bakterií, případně feromonů.

Další kroky producentů přípravků pro zemědělce budou souviset s neméně ambiciózními cíli Evropské unie na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Téma je to aktuální už teď, protože do roku 2030 se mají emise skleníkových plyn§ omezit nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Musíme transformovat potravinový systém ke splnění Pařížské dohody a to bude vyžadovat spolupráci napříč celým potravinovým hodnotovým řetězcem.
Svein Tore Holsether, ředitel Yara

I na to postupně producenti agrochemie zareagují. Před několika dny společnost Yara, jež v Evropě vyrábí minerální hnojiva na bázi dusičnanů, oznámila historicky první kontrakt na „zelená“ hnojiva, která v příštím roce začne dodávat švédské společnosti Lantmännen, a poprvé se tak dostanou na trh.

Uhlíková stopa „zelených hnojiv“ se sníží o 80 až 90 procent díky využití energie z obnovitelných zdrojů. Podle firmy je to cesta k zajištění udržitelnosti potravin. Stavebním kamenem minerálních hnojiv je amoniak. K jeho výrobě se běžně využívají fosilní paliva, například zemní plyn. Zelená hnojiva však budou vyráběna z amoniaku vyrobeného pomocí energie z obnovitelných zdrojů, například v norských hydroelektrárnách.

„Naše partnerství se společností Lantmännen ohledně uvedení zelených hnojiv na trh je zásadní pro dekarbonizaci potravinového hodnotového řetězce. Musíme transformovat potravinový systém ke splnění Pařížské dohody a to bude vyžadovat spolupráci napříč celým potravinovým hodnotovým řetězcem,“ uvedl ke kontraktu Svein Tore Holsether, prezident a výkonný ředitel norské chemické společnosti Yara.

Bude to ale dlouhá cesta. Birgitte Holterová z divize výroby hnojiv společnosti Yara připouští, že se zatím zelená hnojiva nevyrábějí a není pro ně zákazník. Na trhu podle ní jedna až dvě další firmy zvažují výrobu zeleného amoniaku, ale není jasné, k čemu bude využit ani kdy se začne prodávat.

Reklama

Doporučované