Hlavní obsah

Miliardář Krsek staví větrníky ve Finsku. Mají mít výkon jako půl Temelína

Foto: Shutterstock.com/Igor Grochev

Větrná elektrárna na finském souostroví Alandy, které leží v Baltském moři mezi Finskem a Švédskem. Ilustrační foto.

Reklama

Český investor Tomáš Krsek, bývalý spolumajitel plzeňské Škody Transportation, pokračuje v budování větrných farem ve Finsku. Do tří let chce držet desetinu finského větrného trhu.

Článek

Finská developerská firma Winda Energy, ze tří čtvrtin kontrolovaná českým miliardářem Tomášem Krskem, pokračuje v expanzi ve větrné energetice. Staví větrníky jednak pro americký investiční gigant BlackRock, jednak připravuje vlastní větrné parky.

Krsek je ve Finsku aktivní už delší dobu prostřednictvím svého investičního fondu Green Horizon Renewables (GHR). Loni v květnu tu udělal velký obchod, když jeho fond prodal americkému BlackRocku dokončené a rozpracované projekty několika finských větrných parků o celkové kapacitě 220 megawattů za více než sedm miliard korun.

Elektřina pro Amazon

„GHR tak pomohlo BlackRocku vstoupit na finský trh. Elektřinu z těchto finských projektů ve výstavbě koupil a na 12 let dopředu si zasmluvnil Amazon. A větrníky pro BlackRock staví právě Winda Energy,“ vysvětluje investiční manažerka GHR Lucie Dofková.

Mimo výstavbu pro BlackRock se Winda Energy soustředí především na development vlastních větrných parků. „Nyní je v našem portfoliu přes jeden gigawatt projektů v různých fázích přípravy, a to po celém Finsku,“ dodává Dofková. Krskovy chystané finské větrné parky by tak měly mít obdobný instalovaný výkon jako jeden temelínský jaderný reaktor.

Podle manažerky už nyní Winda jedná s dodavateli hlavních komponent na své parky. „Dodavatelé slibují turbíny o výkonu až sedm megawattů. Při této velikosti turbíny a velikosti projektu kolem 140 megawattů bude taková větrná farma schopna zásobovat ročně až 100 tisíc domácností,“ upřesňuje.

Čtvrtina finského větru

Jeden gigawatt instalovaného výkonu by dnes pro Windu znamenal asi čtvrtinový podíl na celé finské větrné energetice. „Vzhledem k tomu, že i konkurence připravuje nové projekty, je ale reálné, že Winda Energy dosáhne asi desetiprocentního podílu na trhu do roku 2025,“ říká Dofková.

Winda se v oboru pohybuje přes deset let, její výhodou na silně konkurenčním trhu jsou tak podle manažerky developerské zkušenosti a vlastní know-how.

Finsko je dnes čistým dovozcem elektřiny, přechod na zelené zdroje tu však jde přirozenou cestou a vyplácí se i ekonomicky. „Větrné elektrárny jsou pro tuto zemi nejlevnějším novým zdrojem elektřiny, který nevyžaduje žádnou formu státní podpory. Finsko má velmi dobré podmínky pro rozvoj větrné energetiky vzhledem ke své geografii a nízké hustotě zalidnění,“ vysvětluje investiční šéfka GHR.

Dofková je přesvědčena, že výstavba větrníků v těch částech Evropy, které jsou k tomu vhodné, může mít význam i pro středoevropskou energetiku.

„Pokud bude dál docházet ke kontinuálnímu rozvoji a posilování celoevropské přenosové sítě, směřujeme ke stavu, kdy bude možné v celé Evropě využívat levně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů vyrobenou i ve vzdálených oblastech – z větru typicky v severní Evropě a na moři, ze slunce naopak na jihu Evropy,“ uvedla.

Optimistické plány na sdílení evropské obnovitelné energetiky, která postačí krýt většinu spotřeby, ale zpochybňuje řada expertů. Upozorňují na to, že solární a větrné parky mají své limity ve spotřebě oceli, betonu, vzácných kovů i dalších materiálů, ale také v nárocích na pozemky.

Další problém je nestabilní výroba, kdy většina větrných nebo solárních farem v Evropě běží naplno ve stejnou dobu. S rostoucím počtem těchto zdrojů tak budou vznikat obrovské přebytky energie, jejíž zálohování dodnes není uspokojivě technicky vyřešeno. V těchto obdobích bude elektřina extrémně levná, či dokonce se zápornou cenou, což bude srážet ekonomiku všech elektráren.

Na druhou stranu v době, kdy nefouká vítr nebo nesvítí slunce, bude hrozit nedostatek elektřiny. Obnovitelné elektrárny se tak musí masivně zálohovat a doplňovat dalšími zdroji – plynem, jádrem, nebo dokonce uhlím, které by vlády musely znovu vzít na milost. Kromě toho vzdálený přenos elektřiny ponese obrovské nároky na investice do přenosových sítí.

Zatím ale obnovitelná energetika celoevropsky na tyto limity nenaráží a její příznivci věří, že rizika vyřeší další technologický vývoj.

Reklama

Doporučované