Dvacet potravin, u nichž se v Česku utrhly ceny

Divoké ceny energií se sice v červenci dočasně uklidnily, ale na cenách potravin a nealkoholických nápojů to vůbec nebylo znát.

Za jídlo si Češi připláceli ve srovnání se stejným měsícem loňského roku 20 procent. Celková inflace přitom dosáhla 17,5 procenta. Ceny potravin rostly rychlejším tempem než celá ekonomika už v červnu.

Pokud se ohlédneme na situaci před rokem, největší změnu vidíme při pohledu do regálů s oleji. Oleje a tuky (včetně másla) zdražily o 53 procent, ukazují nová data Českého statistického úřadu.

Větší skoky jsou vidět v rámci některých konkrétních položek. Mouka podražila o 74 procent. Před rokem spotřebitelé kupovali kilogram hladké mouky v průměru za 12,70 koruny, v červenci se cenovka zastavila na 22,10 koruny.

Otázkou zatím je, jak s cenami zahýbe letošní sklizeň pšenice, exporty z Ukrajiny a budoucí obchodní dohody. Na jaře ceny za tunu vystřelily až k 11 tisícům korun, nyní je burzovní cena kolem 8500 korun.

„Ovšem současně se začala vyvážet pšenice z Ukrajiny a podle všech indicií se část pšenice určená pro severní Afriku objevila na trhu EU. Z toho důvodu tradiční obchodníci, kteří nakupovali přímo od zemědělců, ztratili o českou pšenici zájem,“ říká tajemník Zemědělského svazu Vladimír Pícha.

Pro zemědělce to není dobrá zpráva, protože podle Píchy dostávají nabídky, které jim nepokryjí vysoké náklady. Naopak spotřebitelé a potravináři se mohou dočkat zlevnění nebo alespoň stagnace cen mouky.

Na druhou stranu podle odhadů EU se sníží produkce pšenice v Evropské unii o několik milionů tun vlivem sucha v hlavních pěstitelských oblastech, podobně jako v zámoří.

Ceny pečiva, u něhož desítky procent nákladů tvoří mouka, se za poslední rok zvýšily o 25 procent. Svůj podíl na tom mají i oleje a tuky, které ve srovnání kategorií potravin narostly o 53 procent.

Důvodem je mimo jiné válka na Ukrajině, která je velkým exportérem slunečnice. „Slunečnicový olej na trhu chyběl, a proto se začal nahrazovat řepkovým olejem. Vznikla panika a dnes je českého řepkového oleje v regálech obchodů málo,“ vysvětluje šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Podle ní není šance na zlevnění potravin, dokud něco vláda neudělá s vysokými cenami energií. „Zlevňuje pšenice, ale to je tak všechno,“ uvedla.

O 22 procent zdražily ve srovnání s minulým rokem mléčné výrobky. I to představuje citelný zásah do peněženek, protože tvoří podstatnou část nákupů.

Každý rok v létě mléko zlevňovalo, protože má v suchých měsících nižší tučnost, ale letos jeho ceny letí nahoru. Zemědělci prodávají mlékárnám litr o 2,5 procenta dráž než před měsícem. Za dvanáct měsíců surovina zdražila z 8,80 koruny na 11,40 koruny.

Mlékárny ceny promítají do konečných výrobků, za které si v obchodech připlácejí zákazníci. Za litr polotučného trvanlivého mléka v červenci platili o korunu víc než v červnu (za rok cena vzrostla o pět korun na 17 Kč), kilogram goudy od června podražil o 14 korun a například litr smetany o 17 korun na 138 korun.

Ceny mléka rostou také kvůli jeho nedostatku v Německu, které českým producentům nabízí zajímavější ceny. „Kdo dodává do Německa, má za litr 12,90 koruny. Roztáčí to cenovou spirálu,“ říká předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Němečtí farmáři mají nedostatek krmiv, které se dovážely také z Ukrajiny, a snížili stavy dojnic. Některá odbytová družstva jako JIH vyvážejí dlouhodobě mléko do Německa, ale přidávají se k nim jiná. Mlékárny jsou proto podle Kopáčka nuceny přistoupit na vyšší ceny této suroviny.

„Zdražování zdaleka nekončí, protože spoustě mlékáren končí na podzim fixace cen elektřiny a plynu,“ říká. Podle něj jsou však už mlékaři v pasti, protože lidé přestávají kupovat mléčné výrobky.

„Někteří lidé už na mléčné výrobky nemají. Mám zprávy z mlékáren, že odbyt v posledních měsících poklesl řádově o 10 procent. Přestávají se prodávat sýry, ale i čerstvý sortiment, jako jsou jogurty,“ dodal Kopáček.

Potraviny, které zlevnily, se hledají mnohem hůř. Převažuje ovoce a zelenina ovlivněné sezónními faktory, jako je úroda a počasí. Přesto se najít dají.

Cena mrkve se meziročně snížila o 16 procent, z 24,30 na 20,41 koruny. Od pěti do deseti procent zlevnilo bílé hlávkové zelí, květák, rajčata, jablka a pomeranče. O 12 korun se propadla cena vepřové kýty bez kosti. Loni se prodávala za 139 korun, letos za 127. Dál však zdražovalo drůbeží maso.

Zlevnila také část alkoholických nápojů – lihoviny, destiláty a likéry. Vodka podražila o deset procent. V kategorii piva, které celkově zdražilo o tři procenta, pivovary přenesly mnohem více nákladů do cen světlých výčepních piv (+6 procent) a ušetřily pro ně ekonomicky zajímavější ležáky (+2 procenta). Vína podražila o pět procent.

Tentokrát jsme se podívali také na ceny nepotravinářského zboží a služeb. Ve dvaceti položkách, které nejrychleji zdražují, se umístily uhlí, brikety, zubní náhrada, postel, toaletní papír, a také jízda taxi nebo vymalování bytu malířem.