Hlavní obsah

Ubere se všem, přidá se malým farmám. Tedy alespoň na papíře

Foto: https://www.pexels.com/

Finišuje hra o nové dotace do zemědělství. Nakolik se Česko přiblíží k ideálu, kdy by se měly malé farmy dostat na úroveň velkých?

Reklama

Na ministerstvu a v zemědělských „nevládkách“ se hrají šachy o dotace. Nejmenší farmy by mohly v novém období získat v průměru až o 4 tisíce korun na hektar více, ale počty podle nich vypadají hezky jen na papíře.

Článek

Ministerstvo zemědělství pracuje s prvními modelovými propočty dotací v novém období od roku 2023. Neoficiální dokument má redakce Seznam Zpráv k dispozici.

Místo povinného zastropování by se menší zemědělské podniky měly zvýhodnit takzvanou redistribucí. V principu by se tak základní přímé platby o něco snížily všem a farmy by podle nových pravidel dostávaly zvýšené platby na prvních 150 hektarů. Výhodné to bude pro farmy do velikosti zhruba 400 hektarů.

V pozadí se teď ale mezi zájmovými organizacemi odehrává boj o to, jaký z navržených scénářů resort pošle do Bruselu. Asociace soukromého zemědělství varuje před tím, aby ministerstvo pod tlakem odeslalo v dalších dnech ke schválení strategický dokument, který určí výši přímých dotací od roku 2023 do roku 2027.

„Pro zemědělce to vypadá špatně. Počítá se s nižšími platbami, kofinancováním, redistributivní platbou a nulovým zastropováním,“ varoval předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jaroslav Šebek.

Dotace na první hektary

  • K základní platbě, kterou dostává každý zemědělec nehledě na počet hektarů, by mohli zemědělci získat platbu navíc, ale jen za zvažovaných 150 hektarů.
  • Například kdyby zemědělec měl 1 000 hektarů, tak na 850 hektarů dostane základní hektarovou platbu a na 150 hektarů kromě toho také platbu na první hektary. To zvýhodní menší zemědělce.

Klíčová při výpočtu dotací na nové programové období bude výše redistribuce. Neveřejné scénáře vypracované pro resort Ústavem zemědělské ekonomiky a informací pracují s variantami snížení celkových přímých plateb v rozpětí od 10 procent do 30 procent, přičemž pro velké farmy je výhodné, aby to bylo co nejméně a pro malé co nejvíce.

Nejmenší farmy do sto hektarů dnes mají na provozních podporách v průměru 10 876 korun na hektar. Při desetiprocentní variantě dostanou až 12 753 korun a při třicetiprocentní 15 617 korun.

Největší farmy nad dva tisíce hektarů dnes čerpají na hektar až 12 799 korun. S desetiprocentní variantou, kterou se snaží prolobbovat, se dotace sníží až na 12 216 korun (resp. na 12 768 Kč). Třicetiprocentní varianta znamená krácení dotací na 11 700 korun, tedy asi o tisícovku.

„Jestliže má systém napravit křivdu, která tady je vůči menším farmám, nestačí deset procent redistribuce, musí být alespoň třicet,“ říká místopředseda ASZ Jan Štefl. Reálně podle něj také hrozí, že pokud se výrazně nenavýší prostředky z národních zdrojů, sáhne se právě na platby pro menší zemědělce a farmy z ohrožených oblastí a na platby pro ekologické zemědělce.

Ministerstvo na otázky redakce SZ Byznys k preferovanému scénáři neodpovědělo. „Přípravy strategického plánu jdou po konzultaci s novým vedením do finále. V současné chvíli nebudeme sdělovat žádné konkrétní detaily,“ uvedlo tiskové oddělení.

Dotace ušité pro velké

Křivdami myslí Štefl několik věcí. Zmíněné průměrné výpočty jsou podle něj ideálem a ten v praxi vypadá zcela jinak. Do celkových podpor totiž úřad započítal i provozní dotace, které ale ve skutečnosti dokážou vytěžit především velkopodniky.

Například dotace na ventilátory do kravína, která je jedním z titulů v rámci zlepšení pohody zvířat (welfare). „Žádný malý zemědělec, který dojnice pase, ventilátory nepotřebuje, protože prostě otevře stáj. Ale velkochov pro stovky kusů dobytka se bez ventilátorů v dobách největších hiců neuchladí,“ vysvětlil Štefl.

Certifikované mléko se stejně ve výsledku nalije do stejné cisterny jako mléko bez certifikace. Pokud to malé farmě přinese 50 tisíc a na nákladech zaplatí 20–30 tisíc, rozmyslí si, jestli to vůbec dělat, protože je s tím spousta byrokracie.
Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství

Více peněz mohou chovatelé dojnic získat i v případě, kdy mají mléko certifikované ve vyšší kvalitě, v režimu Q CZ. Platit si certifikaci a laboratorní rozbory a splnit byrokratické povinnosti s tím spojené se opět víc vyplatí velkým.

„Certifikované mléko se stejně ve výsledku nalije do stejné cisterny jako mléko bez certifikace. Pokud to malé farmě přinese 50 tisíc a na nákladech zaplatí 20–30 tisíc, rozmyslí si, jestli to vůbec dělat, protože je s tím spousta byrokracie. Velký chovatel má stejné náklady, ale přinese mu to navíc třeba půl milionu korun,“ popsal Štefl. Podobných dotací „šitých“ na míru velkým podnikům je celá řada.

Další důvod, proč mají mít menší zemědělci vyšší dotace, souvisí s ekonomickou životaschopností velkých podniků, které těží z množstevních slev za veškeré zboží od hnojiv přes nákup techniky až po výhodnější výkupní ceny jejich produkce.

V programovém období 2023–2027 se celkový balík přímých plateb sníží o 217 milionů korun na téměř 22 miliard. Uvažuje se ale o možnosti výrazného kofinancování II. pilíře z národních zdrojů. Znamená to, že by prostředky v Programu rozvoje venkova, z něhož se vyplácí celá řada dotací například na modernizaci podniků a na welfare zvířat, mohly stoupnout z 12 na 19,6 miliardy korun. Z národních zdrojů by v tom případě šlo o 8 miliard navíc.

Proti strategickému plánu, přijatému ještě ministrem Miroslavem Tomanem, se ohrazují i ekologické organizace. Nastupující vláda podle nich bez výrazné změny dotací nebude moci naplnit své cíle, k nimž patří například vyčlenění 10 procent zemědělské plochy pro ochranu biodiverzity, dosažení 25 procent plochy obhospodařované v ekologickém režimu, lepší zadržování vody v krajině nebo šetrnější užívání pesticidů a umělých hnojiv.

Reklama

Doporučované