Hlavní obsah

Carebot odhalí, co lidské oči možná nezachytí. Lékařům může významně pomoci

Foto: Carebot, Seznam Zprávy

Carebot bleskově analyzuje rentgeny plic, ale naučí se mnohem víc.

Reklama

Umělá inteligence místo lékaře? Strojové učení se prosazuje i v medicíně a brněnský startup Carebot bude v tomto ohledu zřejmě posouvat hranice.

Článek

Daniel Kvak je doktorandem brněnské Masarykovy univerzity, jeho oborem je umělá inteligence a strojové učení. Společně se svojí ženou Karolínou, která studuje antropologii, vyvinuli model neuronové sítě, jejímž prostřednictvím umí na bázi strojového učení z rentgenových snímků bezpečně vybrat ty, které indikují patologie včetně covid-19.

„Aplikace Carebot dokáže na rentgenových snímcích hrudníku takřka okamžitě označit nálezy včetně ložiska onemocnění,“ říká zakladatel společnosti, jejíž práce vzbudila v odborných kruzích veliký zájem. Carebot pečlivě, se strojovou přesností a přitom efektivně vypátrá nálezy, kterých by si lékař v nemocničním provozu nemusel všimnout.

Onemocnění plic dokáže odhalit už v počáteční fázi a díky tomu může pomoci zachránit životy. „Využíváme metodu takzvaného počítačového vidění, nejde tedy v pravém slova smyslu o porovnávání snímků. Jde o algoritmus umělé inteligence neuronových sítí. Předkládáme síti desítky tisíc snímků s anotacemi, na základě toho se systém učí snímky posuzovat. Nesrovnává je však s žádnou vlastní databází,“ vysvětluje Kvak princip, na němž Carebot pracuje.

A hned dodává, že metody využití strojového učení ve zdravotnictví jsou takřka nekonečné. Výstupy z mamografie, CT vyšetření, magnetické rezonance, to vše se dokáže neuronová síť naučit tak, aby mohla realitu popisovanou těmito technologiemi vyhodnotit. S přispěním lékařů především z oboru radiologie tedy pracují na dalším zkvalitnění aplikace a rozvoji, který umožní její využívání v dalších diagnostických odvětvích.

„Vzdělávat“ neuronovou síť, poskytnout jí tolik informací, aby se ve výsledku rozhodovala správně, je však náročný proces, na němž se musí podílet i lékaři a další odborníci z příslušných oborů.

Certifikace jako potvrzení důvěry

Podle současných prognóz by lékaři mohli služeb aplikace Carebot v každodenní praxi poprvé využívat v roce 2023. V současnosti se sbírají data o dosavadním fungování systému, neboť statistika bude společně s posudky odborníků podkladem pro komunikaci s institucemi, jakými jsou třeba zdravotní pojišťovny.

Daniel Kvak i jeho společník Matěj Misař vědí, že na tuto fázi uvádění aplikace do praxe musí být extrémně dobře připraveni. Chystají tedy první testy v českých nemocnicích.

„Pohybujeme se v prostředí, kde se nedá absolutně nic podcenit nebo snad obejít. Uvádět do praxe zdravotnická zařízení je složitý proces, který má svá pravidla a striktní podmínky. Jsme blízko jejich splnění, bude to další potvrzení, že náš produkt obstojí. To znamená, že bude skutečně pomáhat,“ přiznává Misař, bývalý novinář se specializací na zdravotnictví, třetí ze zakladatelů projektu Carebot.

Foto: Carebot, Seznam Zprávy

Daniel Kvak (vlevo) a Matěj Misař.

Bojem na stejné frontě je v podstatě i proces směřující k získání certifikace nezbytné pro využívání přístrojů v evropských zdravotnických zařízeních.

„MDR certifikace (Medical Device Regulation, pozn. red) nám otevře dveře do evropských nemocnic. Dalším regionem, který se už nyní jeví jako velice zajímavý, je Blízký Východ a také Asie. Pro tyto trhy je však nutné získat další certifikace,“ říká Misař.

Investovat do zdraví

Další vývoj aplikace stejně jako její uvádění na trh, bude stát ještě hodně peněz. Carebot se však těší přízni investorů. Prvním, kdo brněnskou cestu propojování AI s medicínou podporoval, byl někdejší zakladatel Klimatexu Karel Bastl, v řádu jednotek milionů korun loni do Carebot vstoupil i Roman Trachta, investor se zaměřením na softwarové firmy.

Díky investici Pilulka Lab pak Carebot začal významněji růst i byznysově. „Mentoring, jehož se nám ze strany Pilulka Lab na tomto poli dostalo, ať už přímo z Pilulka.cz nebo zprostředkovaně od dalších zkušených mentorů nás za poslední rok jako firmu posunul o velký krok dopředu,“ uznává Misař.

Pilulka Lab je akcelerátor se vším, co k tomu patří. „Jsme obklopeni širokým networkem odborníků a naše hlavní pomoc startupům, jako je právě Carebot, se skládá především ze sektorové znalosti a zkušeností s řízením společnosti v různých fázích vývoje. Řekl bych, že u většiny projektů nejsou finance ani to hlavní,“ popsal roli Pilulka Lab Martin Kasa, spoluzakladatel Pilulka.cz.

Společnost má navíc úzkou vazbu na řadu evropských investičních firem, které by se v budoucnu mohly zapojit do případných dalších kol financování Carebotu či jiných nadějných podniků.

„Carebot nás velmi zaujal z několika důvodu. Tím prvním je velmi schopný a motivovaný tým. Nabízí také velmi zajímavý produkt, který odborná veřejnost zásadně oceňuje. A v neposlední řadě je to možnost škálování analýzy snímků i do jiných oborů a extrémně rychlá možnost expanze,“ vysvětlil Kasa, proč s Pilulkou vstoupil do Carebotu. V současnosti už jedná s dalšími firmami a je pravděpodobné, že v budoucnu bude Pilulka podobným způsobem investovat i v zahraničí.

Foto: Carebot, Seznam Zprávy

Zleva Martin Kasa, Matěj Misař a Daniel Kvak a Nikola Rafaj (Pilulka.cz).

V minulém roce ocenila Carebot poradenská společnost Deloitte jako jednu z 50 nejrychleji rostoucích českých technologických firem. Přitom je však vlastně pořád na startu.

Podle Misaře by měla v horizontu několika dní odstartovat jednání o další, skutečně významné investici, která by jeho společnost rozhodujícím způsobem posunula na evropské trhy a aplikaci následně do nemocničních zařízení. Jméno investora ještě nechtějí stvořitelé Carebotu prozrazovat.

Reklama

Doporučované