Článek
Státní dluh České republiky se meziročně zvýšil o 429 miliard korun a na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275 033 korun. Dostal se totiž na rekordních 2,895 bilionu korun.
Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2021 se zvýšila o 2,5 procentního bodu.
Za nárůstem státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 360,4 miliardy korun. Stát si také půjčil peníze na poskytnutí úvěru polostátní energetické společnosti ČEZ, která se potýkala s nečekaným nárůstem záloh na energetických burzách.
Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 7,5 miliardy korun na 49,7 miliardy. Do vyšších výdajů se promítl rostoucí objem státního dluhu a současně i růst základní úrokové sazby České národní banky v první polovině loňského roku.
Hrubá emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním i sekundárním trhu loni dosáhla 431,3 miliardy korun při průměrném výnosu 4,83 procenta. Na primárním trhu stát prodává nově vydané dluhopisy, na sekundárním se obchoduje s již vydanými. Výnos státních dluhopisů vzrostl z předloňských 1,61 procenta zejména kvůli vyšším úrokovým sazbám centrální banky.
Průměrná doba splatnosti loni vydaných dluhopisů byla 7,7 roku. Vzhledem k tomu, že nově prodané dluhopisy mají průměrně kratší splatnost než dříve emitované, se snížila průměrná doba splatnosti státního dluhu na 6,2 roku z předloňských 6,4 roku. Doba splatnosti dluhu se tak pohybovala pod cílem ministerstva financí, který byl 6,5 roku.
Čisté příjmy státu z operací na peněžním trhu dosáhly 22,1 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 19,7 miliardy korun. K výsledku přispěly vyšší úrokové sazby.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
