Na úsporný tarif si Češi přispějí sami. Na DPH zaplatí o 22 miliard navíc

Na ministerstvu průmyslu a obchodu vrcholí práce na takzvaném úsporném tarifu, který má pomoci domácnostem zvládnout skokové zdražení elektřiny a plynu. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je na něj vláda připravena vydat zhruba 50 miliard korun.

Zdá se to být velká suma. Jenomže skoro na polovinu se domácnosti složí, protože při vyšších cenách platí také výrazně více na dani z přidané hodnoty na energie.

Podle analýzy, kterou zpracovala společnost Centropol, zaplatí tuzemské domácnosti kvůli vyššímu výběru DPH z elektřiny při očekávaném růstu ročně o 13,27 miliardy korun více, na DPH z plynu o dalších devět miliard. Celkově tak do státní kasy přiteče kvůli energetické drahotě o 22,27 miliardy víc.

Kromě toho domácnosti odvedou na poplatku na podporu obnovitelných zdrojů dalších osm miliard korun.

„Pokud by se k mimořádným výnosům státu přičetla i rekordní dividenda, kterou stát za rok dostane za letošní očekávaný padesátimiliardový zisk z ČEZ, pokryly by mimořádné příjmy plánované výdaje na úsporný tarif s velkou rezervou. Řečeno slovy expremiéra Špidly, zdroje v tomto případě skutečně jsou,“ říká Jiří Matoušek, marketingový šéf Centropolu, jenž na analýze pracoval.

„Pokud bychom vzali na elektřině výnosy z DPH ve výši 13,27 miliardy korun a podělili celkovou spotřebu domácností sníženou o desetiprocentní úsporu, jíž občané mohou dosáhnout, může si stát dovolit dotovat každou megawatthodinu částkou 815 korun. Pokud k tomu přidáme i výnosy z dividendy ČEZ a na elektřinu z nich dáme jen 15 miliard, tak jsme na dotaci 1 750 korun na každou megawatthodinu elektřiny v segmentu domácností,“ vysvětluje Matoušek.

Zatím není známo, jak bude úsporný tarif k občanům štědrý. Ministr Jozef Síkela slíbil na Twitteru slevu ve výši 15 až 20 procent a model, který bude motivovat spotřebitele k úsporám. To znamená, že stát pomůže s platbou jen na část spotřebované energie.

Podle informací SZ Byznys má být sleva na horní hranici slibovaného pásma a průměrnému spotřebiteli by měla pokrýt většinu odebrané energie. Konečný návrh úsporného tarifu pro vládu má ministerstvo průmyslu a obchodu oznámit ještě tento týden. Ministři pak o něm mají jednat 22. června.

Centropol detailně propočetl variantu, kdy by stát dotoval domácnostem polovinu jejich spotřeby tak, že by ji platily v loňských cenách. Zbytek odebrané elektřiny a plynu by dodavatelé účtovali podle běžných ceníků, což by motivovalo k šetření. Energie by tak sice odběratelům zdražily, ale přesto by to byla výrazná pomoc.

Tak například průměrná domácnost v bytě, kde se na elektřinu jen vaří a svítí, má bez státní pomoci v příštím roce zaplatit proti loňsku skoro o 12 tisíc v ročním vyúčtování víc. Proud by jí tak zdražil víc než dvojnásobně na 23,5 tisíce. Díky úspornému tarifu ve variantě analyzované Centropolem by ušetřila na roční faktuře přes 8 tisíc korun.

Průměrné rodině v domku, která elektřinou také ohřívá vodu a topí, bez státního zásahu stoupne celoroční platba z 36 604 korun na téměř 96 tisíc a měsíční zálohy by se jí zvedly skoro o pětitisícovku. Při státní pomoci ve variantě Centropolu by tato domácnost ušetřila z roční faktury podstatných 48 tisíc, výdaje by se jí meziročně zvedly jen o 10 tisíc.

Podobně je to u plynu. Bez státní pomoci hrozí průměrné domácnosti, která na plynu jen vaří, růst roční platby o 2 178 korun, rodině v domku s nejvyšší spotřebou (v rozmezí 45 až 63 megawatthodin) o vražedných 98 tisíc. Úsporný tarif by podle analyzovaného modelu panelákové rodině srazil celoroční zdražení na 714 korun, v rodině v plně plynofikovaném domku s vysokou spotřebou by zvýšení celoroční platby dělalo necelých 20 tisíc.

Centropol porovnával svou variantu úsporného tarifu s formou pomoci, kterou navrhuje opoziční hnutí ANO. Tedy s odpuštěním DPH i poplatku na obnovitelné zdroje. „Je to připravené ještě naší vládou, účinné a velmi jednoduché k zavedení,“ řekl SZ Byznys bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček.

Úleva podle receptu ANO by podle analýzy Centropolu byla o něco nižší než při poskytnutí zmiňované slevy na polovinu odebrané energie. Výhodou je ale jednoduchost, a tedy šance na rychlé zavedení, potvrzuje firemní analýza.

Úsporný tarif bude třeba zavádět s pomocí obchodních firem, jež zákazníkům poskytnou slevy a ztrátu jim stát bude kompenzovat. Matoušek upozorňuje, že celý proces bude náročný na přípravu. „Preferoval bych hlavně rychlé řešení. Pokud by se nepodařilo úsporný tarif zavést do začátku října, bylo by lepší odpuštění DPH a poplatku za obnovitelné zdroje,“ míní.

Úsporný tarif má být zaveden zatím na jednu sezonu jako dočasné opatření. Aby se promítl v měsíčních zálohách, měl by podle obchodníků platit minimálně rok.