Hlavní obsah

Ropa pro Česko je, není ale jasné, jak ji sem dostat

Foto: Profimedia.cz

Zástupci členských států EU se dohodli na šestém sankčním balíčku. Ilustrační foto.

Reklama

Zástupci členských zemí Evropské unie se v pondělí principiálně shodli na embargu na ruskou ropu. Česko má 18 měsíců pro přípravu na odpojení se. Problémem není ani tak nedostatek ropy, ale to, jak ji do země dopravit.

Článek

Evropská unie připravuje šestý sankční balíček, kterým se pokusí donutit ruského prezidenta Vladimira Putina skončit s válkou na Ukrajině. V rámci tohoto balíčku se po více než měsíci dohodla na zákazu dovozu ruské ropy do Evropy, i když s mnoha výjimkami.

„Je to takové (ne)embargo. EU chce sice zakázat dovoz ropy z Ruska, v platnost má ale toto opatření vstoupit nejdříve za půl roku. Tedy ještě alespoň půl roku budou evropské státy posílat miliardy za ropu,“ řekl pro SZ Ivan Indráček, předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR.

Ropa je, ale jak ji sem dostat?

Česko odebírá ropu z poloviny z Ruska a z poloviny odjinud. Ruská ropa proudí ropovodem Družba, zatímco druhá polovina proudí ropovodem TAL a následně IKL. Ten vede z Ingolstadtu do Kralup nad Vltavou a Litvínova, kde se z ropy v rafinériích vyrábějí pohonné hmoty.

Ropovod TAL, který zásobuje ropovod IKL, vede přes Alpy a ústí v italském přístavu Terst. Zde ho zásobují tankery ropou z celého světa, především z Blízkého východu, Asie nebo Ameriky. Kapacita ropovodu IKL, který vede do Česka z Německa, je sice dostatečně vysoká k pokrytí potřeb ČR, problém ale nastává u ropovodu TAL vedoucího z Itálie.

„Od roku 2019 zpracováváme v našich rafinériích 16 různých druhů ropy z desítky zemí světa – z USA, Afriky, Severního moře, Saúdské Arábie, Kazachstánu, Ázerbájdžánu apod.,“ uvedl mluvčí ORLEN Unipetrol Pavel Kaidl.

Podle Ivana Indráčka je TAL „zátka“. IKL má sice dostatečně vysokou kapacitu, ale vzhledem k tomu, že TAL má nižší kapacitu, nejde s kapacitou IKL jako dostačující počítat. Česká republika má zároveň v ropovodu TAL pouze 5procentní podíl a neproudí z něj ropa pouze do tuzemska, ale i do ostatních zemí.

Naděje ve spolupráci

„Skupina ORLEN pozorně monitoruje situaci a je připravena na jakýkoli scénář, včetně úplného zastavení dodávek z východního směru, tak, aby provoz ve svých rafineriích v Česku, Polsku a Litvě zajistila,“ ujišťuje Kaidl.

Podle Indráčka z unie petrolejářů se dá očekávat, že okolní země upřednostní své zájmy před českými. Česko totiž nemá s pětiprocentním podílem v ropovodu TAL příliš velkou sílu při vyjednáváních.

Foto: Seznam Zprávy

Ropovody v ČR

„Co teď kvůli evropskému summitu tolik nerezonuje, je rozšíření nebo zkapacitnění TALu. Tam je to na vyjednávání naší, rakouské a italské vlády společně s konsorciem TAL, kde má prioritu OMV. Vyjednávání musí probíhat tak, aby se TAL zkapacitnil natolik, že v něm de facto zbyde nějaká ropa pro nás do poslední míle IKL,“ řekl SZ Kaidl.

Drahé palivo

Problém není jen s dostatkem ropy, ale i s pohonnými hmotami samotnými. Dvacet procent pohonných hmot dováží Česko ze zahraničí – především naftu. V současném znění obsahuje sankční balíček také bod, který zakazuje export produktů vyrobených z ruské ropy. „V praxi by to znamenalo, že bychom k nám nemohli dovážet naftu vyrobenou v Německu a zároveň bychom nemohli vyvážet chemikálie vyrobené u nás z té samé ropy, ze které byla v Německu vyrobena nafta,“ vysvětluje Indráček.

Pondělní prohlášení mělo vliv i na ceny pohonných hmot, které během dneška na trhu rostly. „Nafta je nyní o 1,5 Kč na litr dražší, benzín zatím o 0,8 Kč/l, ale roste,“ říká Indráček. Nižší spotřební daň, která začne platit od středy a která měla ulevit občanům od vysokých cen, se tak pravděpodobně na totemech čerpacích stanic neprojeví.

Spokojené Maďarsko

Ze současné situace tak těží Maďarsko, které paradoxně se sankcemi na ruskou ropu dlouho nesouhlasilo. „Embargo EU na ruskou ropu je podle dnešní analýzy agentury Bloomberg zvláště příznivé právě pro maďarský MOL, jehož marže prý dále porostou nad rekordní březnové a dubnové úrovně (ty už firma raději zatajila). MOL totiž dále bude rafinovat extrémně zlevněnou ruskou ropu a tu prodávat za ‚západní ceny‘, a to i českým řidičům,“ vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj se dnes vedle akcií MOL daří také ruskému rublu. „Proč rubl po schválení embarga EU na ruskou ropou posiluje? Zaprvé – embargo připraví Kreml jen o 3,7 procenta příjmů z vývozu energií. Zadruhé – EU není jednotná, platí výjimka na ropu z Družby, z níž těží právě zmíněný MOL. Zatřetí – Kreml letos počítal s cenou ropy 62 dolarů za barel. Při embargu ji bude Asii prodávat za 124 (současná cena) minus 34 (sleva), což je 90 dolarů za barel,“ dodává.

A k uvážení je i efektivita tohoto opatření. „Rusko kvůli embargu EU na ropu dodávanou po moři přijde o 230 miliard korun ročně, spočítala agentura Bloomberg. Jen letos utrží za vývoz energií 6 200 miliard korun ročně, tedy 27krát více. Pro srovnání: schodek rozpočtu vlády ČR bude letos činit přes 300 miliard korun. Rusko nakonec embargo tolik zabolet nemusí, záleží, za kolik a v jakém objemu se mu bude dařit prodávat ropu zemím typu Indie či Číny,“ shrnuje Kovanda.

Reklama

Doporučované