Hlavní obsah

Do čela ČNB míří Babišův bývalý poradce, Fialově vládě nastanou těžké chvíle

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Člen bankovní rady a příští guvernér Aleš Michl.

Reklama

aktualizováno •

Prezident Miloš Zeman už vybral nového guvernéra. Zvolil současného člena bankovní rady, bývalého poradce expremiéra Andreje Babiše a dosud zarytého odpůrce zvyšování úrokových sazeb Aleše Michla.

Článek

V čele České národní banky, nejmocnější finanční instituce v Česku, usedne od prvního července dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl.

Redakci Seznam Zpráv dosud neoficiální informaci potvrdily zdroje informované o průběhu a výsledku jednání prezidenta Miloše Zemana s jednotlivými kandidáty.

Zdroje uvádějí, že Michlovo jmenování by měl prezident oznámit v nejbližších dnech.

Michl své jmenování komentovat nechtěl. „Z jednání mezi čtyřma očima s panem prezidentem neposkytuji žádné informace,“ řekl ČTK.

Aleš Michl, který letos v říjnu oslaví 45. narozeniny, vystřídá ve funkci dosavadního guvernéra Jiřího Rusnoka, jenž dosud podporoval poměrně jasný boj s vysokou inflací cestou zvyšování úrokových sazeb.

Aleš Michl a další člen bankovní rady Oldřich Dědek jsou představitelé opozičního křídla centrální banky, kteří jako jediní dva členové sedmičlenné bankovní rady vždy hlasovali proti zvyšování úrokových sazeb.

Kurz koruny reagoval na informaci o Michlově jmenování guvernérem oslabením z 24,49 na 24,94 koruny za eur. To může souviset s obavou, zda bude ČNB pod jeho vedením nadále tlumit inflační tlaky v ekonomice.

Michl absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a v roce 2020 zde získal titul Ph.D. v oboru finance.

Svou profesní kariéru začal na přelomu tisíciletí jako ekonomický novinář v redakci Hospodářských novin, odkud zamířil dělat ekonomického poradce místopředsedovi vlády pro ekonomiku Martinu Jahnovi v kabinetu tehdejšího premiéra Stanislava Grosse.

Následně působil do roku 2015 jako ekonom a investiční stratég v Raiffeisenbank a v letech 2014 až 2018 byl externím poradcem ministra financí a pozdějšího předsedy vlády Andreje Babiše.

Michl o post guvernéra soupeřil s dosavadními viceguvernéry Tomášem Nidetzkým a Markem Morou, které prezidentovi Zemanovi nabízel za své možné nástupce dosavadní guvernér Jiří Rusnok. Dalším kandidátem byl také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Prezident Miloš Zeman však, i přes někdejší přátelské vztahy s dosavadním guvernérem, upřednostnil Aleše Michla, přestože v průběhu jednání byl za velmi silného kandidáta považován i Vladimír Dlouhý, který je také členem prezidentova expertního poradního týmu.

V souvislosti s tím, že Michl byl do současné doby při hlasování o nastavení měnové politiky a zvyšování úrokových sazeb v opozici proti většině v bankovní radě, lze očekávat, že prezident v radě provede rozsáhlejší změny.

Kromě guvernéra Rusnoka má možnost letos k prvnímu červenci ukončit či potvrdit mandáty viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendy, těsně před koncem svého prezidentství ještě bude řešit nástupce člena rady Oldřicha Dědka, který stejně jako Rusnok končí, a potvrdí či ukončí mandát viceguvernéra Marka Mory.

Při jmenování Michla do bankovní rady v listopadu 2018 guvernér Rusnok poznamenal. „Od Aleše Michla očekávám, že do bankovní rady vnese nový úhel pohledu a díky svému talentu oslovovat širokou veřejnost přispěje k širšímu pochopení toho, co Česká národní banka dělá a proč,“ řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Michl toto očekávání naplnil. Jeho pohled – společně s názorem Oldřicha Dědka – se postupně začal odchylovat od Rusnokových mužů. Obrat se dokončil v posledních měsících, kdy se výrazně oddělili od zbytku bankovní rady v pohledu na účinnost zvyšování úrokové sazby.

Michl argumentuje, že sazby přestávají být účinné a jen brzdí ekonomiku, a že musí pomoci vláda tím, že začne provádět výrazně restriktivní politiku. „Je potřeba postupně krok za krokem snížit deficit veřejných financí. Bojovat proti nadměrnému nárůstu úvěrů, proti nadměrnému zadlužování lidí a firem. Potřebujeme letos růst množství peněz v oběhu menší než 10 procent,“ uvedl Michl ve svém článku pro MF Dnes letos v dubnu.

Dál je podle něho třeba bojovat proti zvyšování mezd převyšujícímu růst produktivity. „Bojovat proti indexaci mezd na inflaci. Komunikovat toto vše veřejně. ČNB musí jít se mzdovou zdrženlivostí příkladem, což se nám nedaří,“ dodal, přičemž narážel na to, že národní banka má jako jedna z mála institucí zvyšování mezd navázáno na inflaci, což její zaměstnance před dopady vyšších cen chrání.

Reklama

Doporučované