Článek
Od roku 2000 nerostly mzdy Čechů nikdy tak rychle jako v krizovém roce 2021, maximálně dosáhly poloviční rychlosti. Tím se staly jednou z hlavních příčin, proč raketově rostou také ceny.
V prvních třech čtvrtletích letošního roku vydělal průměrný zaměstnanec přes 37 tisíc korun hrubého měsíčně a mohl si tak koupit o desetinu víc zboží než loni nebo v časech před krizí. Informují o tom údaje z databáze Českého statistického úřadu.
Na první pohled o epochální výsledek vlastně nešlo, protože hrubá mzda v prvních třech čtvrtletích vyrostla proti loňsku „jen“ o 6,8 procenta. Od počátku století to je až sedmý nejlepší výsledek. Zároveň ovšem vláda Andreje Babiše zrušila s podporou ODS superhrubou mzdu a díky tomu klesla reálná sazba daně z příjmu pro zaměstnance nejrychleji v historii. Čistá mzda se díky tomu proti loňsku zvýšila skoro o patnáct procent. Dokonce po odečtení inflace si průměrný zaměstnanec přilepšil o 11,3 procenta.
Největší výnos z mzdového převratu budou mít státní zaměstnanci. Podle ČSÚ rostly hrubé mzdy zdravotníků, učitelů, policistů a úředníků během krizového období ještě o pět procent rychleji než v soukromém sektoru.
O dosud největší nárůst reálné čisté mzdy se v roce 2005 postaral ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Také on o něco snížil sazby daně z příjmu a zajistil tím průměrnému zaměstnanci přilepšení o 5,7 procenta. Něco podobného zkusil o tři roky později premiér Mirek Topolánek (ODS) při zavádění superhrubé mzdy. Topolánkova operace snížila sazbu daně z příjmu opravdu výrazně, vláda si však vzala část peněz zpátky zvýšením dolní sazby daně z přidané hodnoty. Tím se ovšem zvedly ceny spotřebního zboží a zlepšení pro zaměstnance po odečtení inflace dosáhlo úrovně pouze 5,3 procenta.
Trh práce je v Česku navzdory šířící se další koronavirové vlně zdrojem tlaku na růst inflace.
I tentokrát ekonomové varují, že zaměstnanci o část výdělků přijdou v dohledné době zvýšením cen.
„Trh práce je v Česku navzdory šířící se další koronavirové vlně zdrojem tlaku na růst inflace,“ upozorňuje hlavní ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská, že koncem roku cenový růst dosáhne dlouho nevídaných sedmi procent. To se může dramaticky projevit začátkem příštího roku, kdy „kupní síla průměrné mzdy dokonce bude klesat“.
Zachránit rodinné rozpočty před výpadkem ještě může druhý krok Babišova snižování daní, podle kterého se zaměstnancům od ledna zvýší sleva na dani o 250 korun měsíčně.
