Článek
Poslanci v pátek schválili zavedení cenových stropů pro výrobu elektřiny, které má spolufinancovat vládní pomoc s vysokými cenami energií. Odvod se bude vztahovat už na elektřinu vyrobenou od 1. prosince 2022.
Pro schválení povinnosti pro výrobce energií platit část z nadměrných příjmů hlasovalo 80 přítomných koaličních poslanců. Opoziční hnutí ANO a poslanecký klub SPD se při závěrečném hlasování zdržely. Novelu energetického zákona ale ještě projedná Senát, následně ji musí podepsat i prezident.
Zastropování nadměrných příjmů vychází z nařízení Evropské komise. Podle novely energetického zákona by výrobci odváděli státu 90 procent z příjmů nad určenou hranici. Z těchto odvodů budou vyčleněni výrobci elektřiny do jedné MWh.
Evropská komise stanovila doporučenou hodnotu stropu na 180 eur (4380 Kč) za MWh. Jednotlivé členské státy si však mohou samy rozhodnout o výši stropu.
Hodnota se má lišit podle jednotlivých výrobních zdrojů. Cílem je podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) zajistit, aby strop nebyl příliš nízký a nedocházelo k tomu, že se některým výrobcům nebude vyplácet elektřinu vyrábět, což by vedlo k jejímu nedostatku na trhu.
Pro jadernou energetiku vláda navrhla nejnižší strop, který stanovila na 70 eur (1700 Kč) za MWh. V případě uhlí bude cenový strop výš, a to mezi 170 a 230 eury (4140 a 5600 Kč) za MWh podle velikosti elektrárny. Strop je vyšší kvůli emisním povolenkám. U výroby elektřiny z biomasy je strop mezi 200 až 230 eury (4870 až 5600 Kč) za MWh. Výroba z obnovitelných zdrojů by byla zastropována na 180 eur (4380 Kč) za MWh.
Z příjmů nad stanovený cenový strop by výrobci odváděli 90 procent státu. „Očekáváme z těchto odvodů výnos přibližně 80 miliard Kč,“ uvedl v dolní komoře ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Pokud by zákon nebyl schválen ve vládou navrhované podobě, začalo by automaticky platit evropské nařízení se stropem 180 eur na megawatthodinu bez ohledu na zdroj výroby. To by podle Síkely mohlo způsobit vypínání některých zdrojů energie.
Vláda požadovala, aby Sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze, s čímž opozice nesouhlasila. „Tento návrh zákona má být v platnosti do konce příštího roku. Pokud bych 80 miliard vydělil 12, tak nás každý měsíc prodlení bude stát sedm miliard Kč. V současné situaci se jedná o mimořádné částky,“ reagoval Síkela.
Do státní kasy by mělo také přitéct 100 miliard Kč, které chce vláda vybrat na dani z mimořádných zisků energetických, petrolejářských a těžebních firem a bank. Tzv. windfall tax je dalším zatížením pro energetické firmy. Platit má od roku 2023 do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Tento příjem státního rozpočtu by měl rovněž pokrývat státní pomoc s vysokými cenami energií pro domácnosti a firmy. Budou financovat především zastropování cen energií. Od ledna budou platit maloodběratelé maximálně 6050 Kč za MWh silové elektřiny s DPH a 3025 Kč za MWh odebraného plynu.
18. 11. 2022, 15:08: V úvodní části textu jsme opravili nesprávné od 1. prosince 2023 na 1. prosince 2022. Za chybu se omlouváme.
