Hlavní obsah

Inflační vlna se přelije i do letoška. Ceny podle ČNB vyskočí skoro o 11 %

Sledujte tiskovou konferenci guvernéra České národní banky Aleše Michla.Video: ČNB, Seznam Zprávy

 

Reklama

aktualizováno •

První letošní zasedání České národní banky (ČNB) žádné překvapení nepřineslo. Navzdory vysoké inflaci, která je od cíle ČNB daleko vzdálená, zůstává základní úroková sazba od loňského června na sedmi procentech.

Článek

První letošní zasedání bankovní rady ČNB dopadlo stejně jako v minulých měsících. Centrální bankéři opět zaujali „holubičí“ postoj a zachovali základní sazbu na sedmiprocentní úrovni, kam ji posunula dřívější bankovní rada, tehdy ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka.

Podle většinového názoru rady je současná úroveň sazeb dostatečná k tlumení poptávkových tlaků a návratu inflace ke dvouprocentnímu cíli v průběhu roku 2024. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Renomovaní ekonomové Mezinárodního měnového fondu přitom doporučili sazby ještě zvýšit. Že by měly být sazby výše, a to až o polovinu, ukazují i samotné matematické modely centrální banky. Česko má paradoxně jednu z nejvyšších inflací v Evropě a zároveň jedny z nejvyšších sazeb.

Guvernér ČNB Aleš Michl na následné tiskové konferenci před novináři víceméně zopakoval slova z předchozích vystoupení.

„Poptávkové inflační tlaky jsou tlumeny stávající výší úroků a probíhajícím ekonomickým ochlazením. Tuzemská ekonomika čelí silným vnějším nákladovým inflačním tlakům, ale i domácím poptávkovým tlakům,“ řekl. Připomněl také, že centrální banka bude připravena i nadále bránit korunu vůči nadměrným výkyvům. Letošní průměrná inflace bude podle něj nad deseti procenty.

„Pro ponechání základní sazby na sedmi procentech hlasovalo pět členů bankovní rady, dva navrhovali zvýšení o půl procentního bodu. Na příštím jednání zvážíme, zda sazby ponecháme na současné úrovni, nebo je zvýšíme,“ uvedl guvernér.

Jestřábi a holubice

Holubice – Centrální bankéři preferující hospodářský růst před nízkou inflací. Většinou se užívá ve spojení s měnovou politikou. Měnové holubice mají tendenci prosazovat nižší úrokové sazby.

Jestřábi – Centrální bankéři preferující nízkou inflaci před hospodářským růstem. V praxi měnové politiky to zpravidla znamená, že měnoví jestřábi mají tendenci prosazovat vyšší úrokové sazby.

Zvyšování sazeb je považováno za klasický a nejúčinnější nástroj boje s inflací. Peníze tím zdražují, firmy i občané platí více za půjčky a hypotéky. Na druhou stranu takový krok tlumí ekonomiku a stahuje peníze z oběhu, protože firmy mají těžší přístup k penězům na rozvoj a investice.

Čtvrteční zvýšení úroků by pro trhy bylo každopádně velkým překvapením. Na předchozích jednáních rady opakovaně hlasovali pro zvýšení sazeb jen viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub. Bankovní rada ve čtvrtek zároveň projednávala Zprávu o měnové politice, jejíž součástí je aktualizovaná makroekonomická prognóza ČNB.

Co říká nová prognóza ČNB (zima 2023)

  • ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles HDP o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta.
  • Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta.
  • Pro příští rok ČNB předpokládá hospodářské oživení, HDP by měl vzrůst o 2,2 procenta. Inflace by se měla vrátit k cíli ČNB, průměrnou hodnotu pro příští rok centrální banka očekává 2,1 procenta.
  • Průměrný kurz koruny pro letošní rok ČNB očekává na úrovni 24,50 Kč/EUR. V listopadové prognóze pro letošek předpokládala průměrně 24,80 Kč/EUR. Ve středu přitom koruna uzavírala obchodování na 23,78 Kč/EUR.

Zdroj: ČNB

Jednání bankovní rady se zúčastnil také ministr financí ČR Zbyněk Stanjura (ODS). Bylo to zároveň poslední rozhodování o nastavení sazeb v současném složení, 12. února totiž končí mandát viceguvernérovi Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi.

V bankovní radě je vystřídají bývalý ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček.

Inflace v Česku zůstává nadále vysoká. Po listopadovém meziročním růstu o 16,2 procenta rostly v prosinci tuzemské ceny o 15,8 procenta. Lednové údaje zveřejní Český statistický úřad přibližně v polovině února. Podle odhadů mohly tuzemské ceny meziročně vzrůst až o 20 procent.

„ČNB podle očekávání ponechala úrokové sazby bez změny, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Ten ani s dalším zvýšením sazeb ze strany centrální banky již nepočítá a naopak předpokládá, že ČNB začne od poloviny letošního roku úrokové sazby mírně snižovat,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

„Jako nejpravděpodobnější scénář nadále vidíme stabilitu sazeb do srpna a pak jejich postupný pokles. Aktuální data totiž indikují další zhoršení domácí poptávky, ať již jde o značný pokles reálných mezd, vývoj tržeb v maloobchodě, spotřebitelského sentimentu a podobně,“ uvedli analytici České spořitelny.

Analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává změnu sazeb v srpnu, kdy by je podle něj ČNB mohla začít snižovat. „Počátek snižování sazeb je však spojen s velkou mírou nejistoty, když bude podle nás záviset na vývoji tuzemské ekonomiky a inflace, případně i politice zahraničních centrálních bank,“ upozornil. Na konci letošního roku podle něj základní sazba bude činit pět procent.

ČNB ponechala beze změny i ostatní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.

Zatímco významné světové centrální banky kvůli obavám z vysoké inflace úrokové sazby dále zvyšují, v případě České národní banky již několik měsíců pozorujeme úrokovou stabilitu.

Americký Fed zvýšil svou hlavní sazbu naposledy ve středu, a to o čtvrt procentního bodu. Ve čtvrtek kromě ČNB zasedaly i ECB a britská centrální banka - obě shodně zvýšily úroky o půl procentního bodu a v přísnější měnové politice hodlají pokračovat.

Aktualizace: Doplnili jsme text o vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla a komentáře analytiků.

Reklama

Doporučované