Akcie čeká drsný půlrok, obávají se experti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Francouzská investiční společnost Amundi, která svým klientům spravuje majetek v hodnotě kolem dvou bilionů eur (přibližně 48,5 bilionu Kč), očekává, že hlavními riziky pro rok 2023 bude i nadále geopolitické napětí společně s vysokou inflací. Svůj pohled zaměřila i na Česko, kde v následujícím roce sice očekává pokles inflačních tlaků, ale jednociferná inflace by měla být dosažena patrně až ve druhém pololetí.

Ceny v Česku v listopadu loňského roku meziročně rostly o 16,2 procenta a po říjnovém propadu se znovu vrátily k růstu. V porovnání s říjnem se zvýšily o 1,2 procenta.

Sama Česká národní banka (ČNB) očekává návrat ke svému dvouprocentnímu inflačnímu cíli až ve dvouletém horizontu. Díky vysoké srovnávací základně sice řada externích inflačních tlaků vyprchá, avšak rizikem zůstává takzvaná druhá vlna inflačních tlaků, tak jak se budou postupně propisovat vyšší náklady do cen dalších produktů, popisují odborníci z Amundi.

Vysoká inflace a rostoucí životní náklady samozřejmě zasáhly také hospodářský růst. Poměrně razantně klesající spotřebitelská poptávka spolu s nižší průmyslovou aktivitou v cílových exportních ekonomikách podle nich oslabují růstový potenciál české ekonomiky.

„V prvních čtvrtletích roku 2023 vidíme zvýšené riziko propadu tuzemské ekonomiky do recese. Pro vývoj na finančních trzích budou i nadále klíčová rozhodnutí ČNB a komentáře jejích členů,“ uvedli experti francouzské investiční firmy.

Experti tak momentálně neočekávají žádné výraznější zvýšení sazeb ze strany centrální banky. Naopak se domnívají, že ve druhém pololetí roku 2023 se může otevřít prostor k jejich případnému snížení, tak jak začnou vyprchávat „importované“ inflační tlaky, které dnes tlumí poměrně silná koruna, podpořená, kromě nastavené vysoké úrovně sazeb, také intervencemi centrální banky.

Na konci roku 2022 investoři nervózně sledovali geopolitické napětí, evropskou energetickou krizi a přetrvávající růst cen. Výhledy na nový rok se ale v globálním měřítku nesou spíše v pozitivnějším světle. Americká centrální banka (Fed) by totiž mohla postupně nastolit obrat ve své měnové politice a začít s pozvolným snižováním sazeb.

„Investory čekají příští rok velké výzvy, zpomalení globálního růstu, energetická krize v Evropě, přetrvávající inflace a riziko recese v USA a v Evropě. Investoři by měli být při vstupu do roku 2023 defenzivní, ale připraveni na to, využít příležitostí, které nabídnou dluhopisy a akcie ve druhé polovině roku. Vedle inflace bude hlavním hybatelem makroekonomických trendů v následujících čtvrtletích hlavně geopolitika,“ uvedla ještě loni Monica Defendová, ředitelka skupiny Amundi.

Přestože inflace v globálním měřítku bude podle odhadů v příštím roce ještě zvýšená, její tempo by mělo přeci jen zvolnit. Ukázal to i nejnovější průzkum Bank of America mezi správci fondů. Zúčastnilo se ho 281 manažerů fondů, kteří dohlížejí na aktiva v hodnotě 728 miliard dolarů (asi 16,6 bilionu Kč). Rekordních 90 procent respondentů očekává během příštích 12 měsíců pomalejší růst cen.

Investiční specialisté Amundi pak odhadují, že centrální banky budou v boji proti vysoké inflaci pokračovat se svou politikou „ať to stojí, co to stojí“, aby odvrátily krizi, jaké jsme čelili v 70. letech. Nadále tedy budou zpřísňovat svoji politiku, i když pomaleji než v roce 2022.

„Evropská centrální banka naznačila, že plánuje méně agresivní kroky. V Japonsku sledujeme, jak rostoucí hodnota dolaru přivede centrální banku k nutnosti přijmout přísnější opatření. Zásadní bude výše koncové úrokové sazby Fedu, která zvýší pravděpodobnost recese v USA, pokud se dostane na úroveň šesti procent,“ uvedli experti.

„V Evropě zůstává hlavní brzdou růstu energetická krize, kterou ještě zhoršují inflační tlaky spojené s dohrou covidové pandemie. Následná krize životních nákladů zavede Evropu v průběhu nadcházející zimy do recese, po které bude následovat pomalé oživení. To ale neznamená, že se sníží inflace,“ vysvětlují také analytici Amundi.

Nedávný průzkum agentury Bloomberg mezi 134 manažery globálních fondů pak ukázal, že největší obavy panují ohledně stagflace, tedy ze zpomalení hospodářského růstu a současně vysoké inflace. Z odpovědí respondentů zároveň vyplývá, že pro akcie obecně bude první pololetí příštího roku „drsné“, ale druhá polovina roku přinese jejich oživení.

Jedním z důvodů propadu jsou vyhlídky firemních zisků, jejichž růst by se měl v příštím roce zhoršit, jak odhaduje 91 procent respondentů v průzkumu Bank of America. To způsobilo, že investoři a manažeři vidí jako nejvýkonnější aktivum v roce 2023 vládní dluhopisy právě před akciemi.

Hodně skeptičtí jsou zároveň vůči evropským akciím, 88 procent z nich v krátkodobém horizontu očekává pokles výnosů při zpomalujícím růstu ekonomiky.

Experti z Amundi totiž očekávají zpomalení globálního růstu na 2,2 procenta oproti letošním 3,4 procenta. Toto prostředí pomalého růstu a vysoké inflace se podle nich rozšíří i na rozvojové trhy, přičemž výjimkou bude pouze Čína. Odhad je ovšem založený na naději, že dojde ke stabilizaci tamního realitního trhu a k postupnému oživení ekonomiky.

Přibližně tři čtvrtiny respondentů (oproti pouhým 13 procentům v listopadu) očekávají v Číně silnější růst díky otevírání ekonomiky po době striktních omezení proti šíření koronaviru, což je nejpozitivnější výhled od května 2021, ukázal průzkum Bank of America.

Čína je druhou největší ekonomikou na světě za Spojenými státy. Mezinárodní měnový fond ve svém říjnovém globálním výhledu předpověděl, že růst hrubého domácí produktu Číny v letošním roce zpomalí na 3,2 procenta z loňských 8,1 procenta. V příštím roce ale počítá se zrychlením růstu na 4,4 procenta.