Klaus u Čechů prohrál. Klimatický rozvrat už vidí devět z deseti lidí

Emise skleníkových plynů rostou stejně tak jako globální teploty. Bouře, vedra, záplavy či sucha jsou stále častější a způsobují obrovské škody. Ledovce tají. Skutečnost, kterou vidí i stále více Čechů. Už 90 procent z nich je přesvědčeno, že na Zemi probíhá klimatický rozvrat a hned 69 procent lidí tuto hrozbu považuje za velmi vážnou. Jde přitom o obrovský posun ve vnímání – ještě před dvěma lety klimatickou hrozbu považovalo za problém „jen“ 54 procent Čechů.

Vyplývá to z barometru ekologické transformace – průzkumu veřejného mínění mezi 25 tisíci obyvateli 25 zemí světa na pěti kontinentech, který realizovala skupina Veolia ve spolupráci s agenturou Elabe. „Výsledky jsou jasné: zpochybňování změny klimatu již není na pořadu dne,“ dodává k tomu Pavel Míčka, ředitel pro ekologickou transformaci skupiny Veolia pro zónu střední a východní Evropy.

A výsledky průzkumu jsou alarmující. Aktuální klimatický rozvrat vnímá hned 89 procent lidí na celém světě a 68 procent dává znečištění vody, vzduchu či půdy do souvislosti i s onemocněními.

Češi se přitom světovému ani evropském průměru nijak nevymykají – stále drsnější životní podmínky, jako je sucho či počasí, tu vlivem ekologické krize vnímá 72 obyvatel (světový průměr je 74 procent).

V Česku má navíc už dvacet procent oslovených takový strach z budoucnosti, že jsou připraveni vzdát se dlouhodobých projektů, kam patří třeba i založení rodiny. Jen pro srovnání: v Indii je tato obava ještě větší – tam se bojí pořídit si do klimatické hrozby děti hned 58 procent lidí.

„Mají strach, jestli by své děti nepřivedli do extrémně nestabilního světa, ve kterém by je nečekal dobrý a spokojený život,“ řekla už dříve pro Seznam terapeutka Zdeňka Voštová, která se zaměřuje na problematiku environmentálního žalu a pomáhá klientům trpícím úzkostí a beznadějí kvůli následkům klimatických změn a neudržitelného způsobu života. A takovýchto pacientů přibývá.

Tahle zpráva pak nepotěší Václava Klause staršího – hned 74 % Čechů je přesvědčeno, že hlavní příčinou toho, proč dochází ke změně klimatu, je lidská činnost.

Pouze dvě pětiny Čechů jsou ale přesvědčeny, že klimatická a ekologická budoucnost je stále v našich rukou. Podobné pochybnosti přitom převažují ve většině evropských zemí, naopak obyvatelé Asie (s výjimkou Japonska), Afriky, Ameriky či Austrálie jsou většinou přesvědčeni, že znečištění lze snížit a klimatické změny omezit.

I když si toto všechno Češi uvědomují, podle získaných dat projevují nejmenší ochotu cokoliv měnit – obzvlášť pokud by to znamenalo víc zaplatit. Jinými slovy – třídit odpad považují za samozřejmé, ale zaplatit více ze čistší energie už se více než polovině z nich nechce. Světový průměr je nižší. Zhruba stejný poměr je také u ochoty platit vyšší daně za to, aby byly veřejné budovy vybaveny detektory kvality vnitřního ovzduší.

Stejně jako ve světě jsou ale Češi nakloněni nákupu výrobků z recyklovaných materiálů či v nich zabalených nebo praní a mytí nádobí v recyklované vodě z čistírny.

„Barometr ukazuje na potřebu mluvit o konkrétních řešeních a krocích. V médiích se často mluví o katastrofách, ale už podstatně méně o tom, co se podařilo nebo co je potřeba udělat,“ dodává Míčka s tím, že cílem průzkumu je podle skupiny Veolia konkretizovat veřejnou diskusi a pochopit překážky a páky, které umožní rychlejší transformaci.

Zatím nebylo nalezeno řešení ani na globální úrovni. Rozpačité reakce vyvolal výsledek nedávné klimatické konference OSN v Egyptě. „Je to sedmadvacátá konference a globální emise pořád rostou. Sedmadvacetkrát politici slibovali, že ten problém začnou efektivně řešit. A v podstatě jdeme stále opačným směrem,“ řekl nedávno pro podcast 5:59  ekolog a vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Alexandr Ač s tím, že pokud dojde ke globálnímu oteplení o 1,5 stupně, hrozí, že už nebudeme schopní zastavit třeba tání ledovců v Grónsku.

Ekologie a záchrana klimatu se stává zásadním tématem mladých lidí. Za ochranu klimatu minulý měsíc protestovali studenti univerzit v Praze, Brně a dalších městech. I přes nesouhlas některých fakult svolali okupačních stávky proti změně klimatu. Žádali vládu, aby začala krizi okamžitě řešit.