Článek
Ve čtvrtek ráno přišla velká část Prahy včetně centra a celého Jižního města na bezmála hodinu o elektřinu. Nejezdily tramvaje, metro, nefungovaly semafory a vypadly i weby veřejnoprávních médií.
Za chaosem stojí vadné čidlo v chodovské rozvodně. „Příčina spuštění LOT (ochrana tlaků izolačního plynu, pozn. red.) je předmětem šetření, které aktuálně probíhá ve spolupráci s výrobcem zařízení,“ řekla SZ mluvčí ČEPS Hana Klímová.
Zapouzdřená rozvodna
Rozvodna na Chodově se od klasických rozvoden, které známe z okrajů měst nebo vesnic, liší především svou velikostí. Klasické rozvodny stojí většinou na otevřeném prostranství, ve kterém jako izolace mezi jednotlivými uzemněnými částmi rozvodny slouží vzduch a samotná vzdálenost mezi jednotlivými částmi. Takové řešení však potřebuje hodně prostoru.
Proto se například v zabydlených oblastech, jako je Chodov, volí spíše takzvané zapouzdřené rozvodny, které jsou prostorově mnohem úspornější. „Zapouzdřená rozvodna je konstruována tak, že elektrickou izolaci vůči uzemněným částem (nulovému potenciálu) zajišťuje speciální plyn. Toto je zásadní rozdíl od běžných venkovních rozvoden, kde je toto zajištěno vzdušnou vzdáleností, a tedy vlastně vzduchem,“ vysvětluje mluvčí ČEPS.
Mapa velmi vysokého napětí v ČR
Kolem trubek s vodiči tedy stojí mohutná vzduchotěsná konstrukce, která odděluje elektrické zařízení od vnějšího okolí. Uvnitř konstrukce pak jako izolant nefunguje vzduch jako v otevřené rozvodně, ale speciální plyn pod tlakem. Pokud by tlak plynu klesl, mohlo by to znamenat špatné těsnění konstrukce, a tudíž únik plynu. A právě to kontroluje čidlo LOT.
Podle všech informací však k poklesu tlaku v konstrukci ve skutečnosti nedošlo, tudíž byla závada spíše na straně čidla. Systém v takovém případě musí rozvodnu vypnout, jinak by hrozily reálné ztráty.
Vše podle předpisu
Výpadek trval nakonec několik desítek minut – v tomto případě vše fungovalo podle předpisů.
„Co se týče časové náročnosti opravy, je třeba oddělit dva odlišné pojmy, a to obnovu dodávky a opravu samotného zařízení. K obnově dodávky obvykle dochází v řádu několika desítek minut až několika hodin. Oprava zařízení, dojde-li k poškození, je zásadně odvislá od povahy poškození a nelze paušálně určit standardní dobu opravy,“ vysvětluje mluvčí Klímová.
Aktuálně už je rozvodna v běžném provozu, mimo provoz byla podle údajů ČEPS 52 minut. Pokud se po analýze příčin poruchy zjistí nějaké nedostatky, jsou podle mluvčí společnosti zodpovědné za přenos elektřiny v Česku uskutečněna nápravná opatření různého rozsahu. Od zavedení konkrétního opatření až například po kompletní obnovu daného prvku soustavy.
Podle protokolu probíhaly i opatření zavedené Dopravním podnikem hlavního města Prahy. DPP má podle vedoucího odboru komunikace Daniela Šebíka stanoveny konkrétní postupy pro každý typ mimořádné události, včetně výpadku proudu.
„Včera naštěstí došlo k výpadku dodávek elektřiny ‚pouze‘ v části Prahy, proto DPP v souladu s postupy v rámci vlastního systému vzájemně propojených měníren (sloužících pro provoz tramvají i metra) v řádu jednotek minut přesměroval toky napájení do oblastí bez elektrické energie,“ říká Šebík.
Proto bylo podle něj možné rychle obnovit provoz metra na lince C a postupně i provoz tramvají v centru Prahy. Přesměrování toků má však své limity, protože takto přesměrované toky nestačí na pokrytí všech postižených spojů.
Hlavní je bezpečnost
„První, co se v případě výpadku provozu tramvají snažíme, je obnovit provoz v centru, abychom mohli uvolnit křižovatky a dopravní uzly, aby nedocházelo k blokování autobusových linek a individuální dopravy. Největší prioritu v takové situaci, pokud nastane v centru, mají přejezdy přes magistrálu na náměstí I. P. Pavlova. V případě metra je to samozřejmě dojezd souprav do nejbližších stanic, obnovení provozu výtahů, eskalátorů a nejnutnější infrastruktury, aby se cestující dostali na povrch,“ dovysvětlil Šebík.
Včerejší incident také připomněl, že nelze vždy spoléhat na elektřinu. Například právě veřejná doprava může být takovou událostí značně ochromena. Proto se Dopravní podnik snaží podle Šebíka držet si diverzifikovanou flotilu včetně tradičních autobusů, které v případě výpadku elektřiny mohou suplovat například tramvaje.
„DPP ve svých plánech počítá s tím, že minimálně 25 procent vozového parku autobusů bude vždy nezávislých na jakékoliv nabíjecí infrastruktuře. Naším úkolem je totiž zajišťovat základní dopravní obslužnost v Praze, a to i během mimořádných událostí, mezi které patří například povodně, ale také třeba blackout,“ shrnuje ponaučení ze včerejšího výpadku.
