Hlavní obsah

Covid zlepšil praxi kybernetiků. Co dřív trvalo hodinu, vezme teď pár minut

Na co dříve potřebovali kybernetici desítky minut v laboratoři, to nyní zvládnou z domova na pár kliknutí myší.Video: Iva Špačková, Seznam Zprávy

 

Reklama

Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze ukázala, jak jde původní hrozbu ztělesněnou covidem přeměnit ve výhodu. Stačí být aktivní a přemýšlet…

Článek

Ve světě i v Česku se stále intenzivněji mluví o tom, že je kvůli efektivnímu rozvoji zemí nutné více propojit studium s praxí. Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze se o to snaží již několik let, covid ale její úsilí výrazně zesílil. Když se při příchodu covidu zavřely školy a výuka se přesunula do online světa, praktická cvičení fakticky skončila, protože je nešlo na dálku vykonávat.

Fakulta rychle dokončila virtuální laboratoř, na které si mohou studenti procvičovat praktické úkoly i z domova, při první vlně covidu ji vyzkoušela a loni v září pustila do ostrého provozu. Účast na praxích se rázem zvedla na 100 procent.

Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy

Hrabičky, písek a křišťálová koule se jako rekvizity nehodí jen šamanům, ale i akademikům. V odlehčené atmosféře vznikají dobré nápady samy.

Virtuální prostředí však pomohlo škole také k širší a efektivnější spolupráci s byznysem, pro který FEL pořádala komerční kurzy už před covidem.

„Projekt praktického vzdělávání firem zaměřený na počítačové sítě a kybernetickou bezpečnost pořádáme už pátým rokem. Roste organicky. Z malého záměru se rozrostl tak, že aktuálně máme 50 účastníků kurzu v semestru. Virtuální platforma nám v tom velmi pomáhá. Kdybychom ji neměli, tak bychom v lockdownu museli ukončit výuku, nebo ji vést jen teoreticky. Tak jsme přemýšleli, co s tím, a našli jsme toto řešení, kdy můžeme pokračovat na dálku dál,“ říká Jaroslav Burčík z Katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT a zároveň vedoucí Centra pro kybernetickou bezpečnost.

Fakulta může díky virtuální platformě rozšířit počet účastníků kurzu a získat tak peníze na svůj další rozvoj, což zesiluje její soběstačnost.

Byznys má z této spolupráce zase přístup k nejnovějším technologiím, prohlubuje svou praxi se zkušenými experty a zároveň si může vytipovat nejnadanější a nejšikovnější studenty a snažit se je získat do své firmy. Zkušených ajťáků je na trhu nedostatek už mnoho let, covid však hlad po nich ještě zesílil. Získat takové pracovníky stojí mnoho peněz, a firmy tak mohou ušetřit nemalé peníze za jejich nábor.

A jak škola motivuje studenty a profesory k tomu, aby přicházeli s novými nápady, které jde uplatnit v praxi? Například tím, že si pro uvolnění a odlehčení vybuduje v zasedačce malý prostor pro meditaci.

„Zenovou zahrádku udělali profesoři na FEL ČVUT svému vedoucímu katedry z vděku za to, že vydupal mnoho věcí navzdory různým, hlavně administrativním, překážkám. Prý aby se tam mohl po tom rozčilování uklidnit. Tradice vznikla v roce 2015 za vedení Borise Šimáka. Ve skleněné kouli se od té doby skrývá 3D hlava aktuálního vedoucího, která mění barvy,“ říká Burčík.

Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy

Původně se v kouli zobrazoval portrét Borise Šimáka, nyní v něm mění barvy aktuální vedoucí katedry telekomunikační techniky Jiří Vodrážka.

Reklama

Doporučované