Do zásobníků proudí drahý plyn. Na zimu by měly být plné

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Zásobníky plynu v Česku jsou momentálně naplněny z více než 30 procent. Obchodníci se zemním plynem mají ještě pět měsíců na to, aby do nich natlačili dalších 50 procent a splnili tak plán ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN), že před topnou sezonou budou podzemní zásobníky naplněny nejméně z 80 procent.

Dodavatelé energií kvůli tomu začali uskladňovací sezonu už o několik týdnů dříve, než je obvyklé. Do podzemních zásobníků plyn přitéká už od počátku dubna. „Do zásobníků vtláčíme již 14 dní bez ohledu na mimořádné opatření,“ říká Miroslav Vránek, mluvčí Pražské plynárenské.

Toto opatření je zásadní především z hlediska energetické bezpečnosti a pro překonání aktuální mimořádné situace na trhu s plynem, kdy Rusko používá plyn jako politický nástroj a evropským státům hrozí zastavením dodávek, jak to již učinilo v Polsku a Bulharsku.

Velcí dodavatelé požadované množství nakoupit zvládnou, ale kvůli vysokým cenám plynu je pro ně situace finančně náročná. „V současnosti je plyn velmi drahý nejen v absolutním měřítku, ale také relativně v rámci nynějšího ročního období,“ popisuje mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík.

Cena plynu mimo topnou sezonu, tedy na konci jara a během léta, typicky klesá. Obchodníci tohoto období využívají k tomu, aby nakoupili plyn do zásobníků na zimu, kdy je jeho spotřeba nejvyšší.

Teď je ale situace jiná. „Kvůli válce na Ukrajině a sporům s Ruskem je cena plynu na léto prakticky stejná jako na zimu (třetí versus čtvrté čtvrtletí na pražské burze je 102 eur versus 105 eur), a obchodníci tak nemohou využít levných letních cen k doplnění zimních zásob,“ vysvětluje Gazdík.

Letos jsou velkoobchodní ceny plynu pětkrát vyšší než před rokem, kdy MWh plynu na burze PXE stála kolem 20 eur. „To některým dodavatelům komplikuje život a finančně je to velmi zatěžuje,“ říká mluvčí společnosti innogy Pavel Grochál.

Naplnění zásobníků závisí také na tom, zda do Česka ruský plyn poteče. „Pokud budou dodávky pokračovat jako v minulých měsících a dnech, tak je to pro nás obvyklý proces, který jsme zvládali každý rok. Jen je doprovázen obrovskými finančními riziky v řádu miliard korun, ale zvládneme to,“ dodává Grochál.

Během dubna bylo do zásobníků vtlačeno celkem 550 milionů metrů krychlových plynu. „Náklady na pořízení zásob zemního plynu činí řádově stovky milionů korun,“ říká Jiří Matoušek, marketingový ředitel Centropolu.

Stát nyní vůbec poprvé na žádost vlády nakoupil plyn do státních hmotných rezerv. Informaci potvrdil na Twitteru a v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr Jozef Síkela (STAN). „Nakoupili jsme za stát 2,4 TWh zemního plynu za 8,5 miliardy korun. Abychom zbytečně netlačili na cenu a ušetřili, rozhodli jsme o tom na vládě v utajeném režimu a po stabilizaci cen,“ napsal. Tato rezerva má v případě odpojení Česka od dodávek sloužit jako poslední záchrana pro domácnosti a kritickou infrastrukturu.

Vláda zároveň obchodníkům slibuje, že pokud nyní nakoupí surovinu za vysokou cenu, která později klesne, cenový rozdíl jim dorovná. Dodavatelé pomoc státu vnímají hlavně jako motivační prostředek.

Podle innogy toto opatření snižuje finanční rizika, která s sebou dražší nákupy nesou. „V minulých letech jsme vždy přes letní sezonu nakupovali do zásobníků levnější plyn. Kalkulovali jsme s pravidelnými cenovými rozdíly mezi sezonami. Zimní operativní nákupy byly vždy dražší. Dnes však nemáme elementární představu, kde se ceny v příštích měsících, nebo dokonce v příští topné sezoně mohou pohybovat,“ popisuje Grochál.

Podporu státu vítá i Pražská plynárenská. „Je to krok velmi dobrým směrem. Zejména proto, že je postaven na tržní bázi. Nijak nemění dynamiku trhu. Myslím, že je to velmi dobrý stabilizační prvek nejen pro bezpečnost dodávky zákazníkům, ale i pro finanční bezpečnost obchodníků s plynem,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys šéf představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský.

Pražské plynárenské opatření finančně pomohou už jen proto, že dříve na pražském magistrátu musela kvůli vyšším požadavkům na finanční jištění a kvůli naplňování zásobníků žádat o dvoumiliardovou půjčku.

„Na druhou stranu jsme jednali s ministerstvem nejen o této tržní podpoře, ale také o zárukách za financování zásobníků. Doufám, že se k této diskusi s ministerstvem ještě vrátíme v následujících fázích,“ dodal Pacovský.

S povinností naplnit zásobníky před zimní sezonou alespoň na 80 procent kapacity přišla původně Evropská komise. Protože Česko dříve nenakupovalo plyn jako státní hmotnou rezervu, povinnost zajistit dostatečné množství plynu spadla na dodavatele.

„V principu jde o to, motivovat dodavatele, kteří ukládají plyn pro své zákazníky do zásobníků na území Česka, aby své kapacity dobrovolně navýšili, a Česko tak dosáhlo úrovně požadované Evropskou komisí,“ uvádí Matoušek.

Spotřeba plynu v Česku za rok 2021 byla 9,4 miliardy kubíků, většinou se pohybuje kolem devíti miliard. Kapacita zásobníků odpovídá jedné třetině roční spotřeby země. „Pro představu, 80 procent kapacity zásobníků na území Česka představuje přibližně 2,8 miliardy metrů krychlových zemního plynu,“ počítá Matoušek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v souvislosti s požadavkem na zaplnění zásobníků chystá také legislativní změny. Pokud podle připravovaného návrhu obchodníci požadované množství plynu nezajistí, přijdou o pronajaté kapacity zásobníků. Změnu chce Síkela předložit do konce května.