Stát chce v nouzi sáhnout na teplotu v obývácích

Jestliže během topné sezony bude hrozit nedostatek paliva v teplárnách, může dojít ke stavu nouze. Proto by podle ministerské vyhlášky, která stanovuje zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze, bylo možné vytápět místnosti na méně stupňů než doposud.

Podle vyhlášky, na kterou upozornily Hospodářské noviny, by se teplota například v centrálně vytápěných obývácích a ložnicích mohla snížit na 18 stupňů, stejně tak v kuchyních. Ve vedlejších místnostech, jako jsou předsíň a chodba, by naopak mohla klesnout až na 15 stupňů, v koupelnách na 19.

Vyhláška myslí i na administrativní budovy a pro kanceláře či zasedací místnosti by teplotu snížila na 18 stupňů, na chodbách a schodištích pak na 15 stupňů. Například hotelové pokoje a restaurace by měly být vytápěny na 18 stupňů Celsia.

„Vyhláška navrhovaná MPO stanovuje hranici, pod kterou by teplota v jednotlivých místnostech neměla klesnout v případě vyhlášení některého z nouzových stavů. Směrem nahoru by teplota neměla přesáhnout jeden stupeň,“ říká za Ministerstvo průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.

Hranice se dále navyšuje podle toho, kolik mají místnosti venkovních stěn. „V místnostech s jednou venkovní stěnou tak bude tato hranice vyšší o jeden stupeň. V prostorách se dvěma venkovními stěnami o 1,5 stupně a v prostorách se třemi stěnami o dva stupně Celsia,“ vysvětluje Vošahlík.

Na jakou teplotu si domácnost či jiný koncový spotřebitel zatopí, však teplárny regulovat nemohou. „Naší povinností je dodat teplo do výměníkové stanice vytápěných objektů, následné nastavení teplot ve vytápěných prostorách ale ovlivnit nemůžeme,“ říká Jana Burešová, tisková mluvčí Teplárny Otrokovice.

Výrobci tepla nemohou ani zjistit, na kolik stupňů jsou prostory vytápěny. „Teplárna pro zajištění spolehlivých dodávek sleduje teploty na vstupu do výměníkové stanice, jakou teplotu mají jednotlivé vytápěné prostory, už z naší strany nelze sledovat,“ popisuje Burešová. Není tedy zřejmé, jak by ministerstvo plnění vyhlášky mohlo kontrolovat.

Vyhlášku dalo Ministerstvo průmyslu a obchodu do připomínkového řízení. „Důvodem předložení návrhu vyhlášky je reálný nedostatek zemního plynu a následně dalších fosilních paliv vzhledem k vojenské agresi Ruské federace, jakožto hlavního vnějšího dodavatele zemního plynu, vůči Ukrajině,“ uvádí resort v důvodové zprávě.

Cílem vyhlášky je snížení spotřeby zemního plynu a dalších fosilních paliv v budovách, pokud by došlo k omezení nebo úplnému ukončení dodávky zemního plynu. „Vede k úsporám energie včetně úspor na zemním plynu, a to při zachování minimálních požadavků na tepelnou pohodu a dodávku teplé vody,“ píše úřad.

Vyhláška by vstoupila v platnost v případě vyhlášení stavu nouze a měla by řešit situaci, kdy v zemi nebude dostatek paliva, zejména zemního plynu. „Cílem je zajistit legislativní podmínky, které umožní reagovat na případný výpadek zemního plynu z Ruska a dosáhnout tak potřebných úspor,“ sdělil Vošahlík.

Pokud by došlo ke stavu nouze, bude na základě vyhlášky možné mírně snížit teplotu, která je nyní v průměru stanovena na 20 stupňů Celsia.

S ohledem na vzájemné propojení teplárenských, elektroenergetických a plynárenských systémů vyhláška upravuje také pravidla pro vytápění i z jiných zdrojů, než je zemní plyn, například spalování fosilních paliv.

Kromě zavedení průměrných teplot vzduchu v pobytových místnostech a ostatních prostorách podle nové vyhlášky také nelze zahájit topné období mimo sezonu. Zároveň v případě vyhlášení stavu nouze v teplárenství budou dodržována pravidla dodávky tepelné energie pouze v případě, pokud jsou z technického hlediska realizovatelná, například pokud bude dostatek zemního plynu.

Plynovodem Nord Stream 1 aktuálně proudí do Evropy asi 20 procent běžného objemu zemního plynu. Rusko snížením dodávek údajně reaguje na sankce, které vůči němu uvalily západní země kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Toto snížení dodávek zapříčinilo historicky nejvyšší ceny energií v Česku.