Hlavní obsah

Fialův nápad proti drahotě. Přispět by mohly firmy profitující z války

Foto: Pixabay/photomix-company

Firmy, kterým se daří jen díky růstu cen energií, by podle premiéra měly pomoci společnosti. Vláda přemýšlí jak.

Reklama

Premiér Fiala zastává názor, že firmy, které zvyšují své zisky díky válce na Ukrajině, by se měly podílet na pomoci státu v boji s drahotou. Daně však vláda plošně zvyšovat odmítá. Úsporný tarif představí kabinet příští týden.

Článek

Firmy, které navyšují své zisky v důsledku války na Ukrajině a s ní spojenou energetickou krizí, by měly část svých příjmů rozdělit solidárně mezi ostatní. V diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to uvedl předseda vlády a šéf ODS Petr Fiala.

„Přemýšlíme nad tím, jak využít zisků energetických firem pro to, abychom pomohli lidem a společnosti. Nějaká míra solidarity těch, co mají vyšší zisk ne proto, že třeba zavádějí nové inovace či lepší řešení, ale jen proto, že jim nahrává situace a ostatní se dostávají do problémů, je namístě,“ řekl premiér.

O tom, jak konkrétně to vláda hodlá udělat, je podle něj předčasné mluvit. Výsledek opatření by však měl mít podobný cíl jako mimořádná sektorová daň ze zisku ropných a plynárenských společností, kterou nedávno ohlásila Velká Británie – pomoci nejchudším domácnostem, které se kvůli zvyšování cen energií dostávají do neřešitelných problémů. V Británii má být speciální daň ve výši 25 procent poskytnuta nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku.

Tam, kde má nyní stát svůj podíl, což je například energetický gigant ČEZ, vláda podle Fialy veškerý zisk reinvestuje právě na zmírnění dopadů vysokých cen energií.

Speciální daň však kabinet zavádět podle něj nechce a stejně tak nechce jít cestou plošného zvyšování daňové zátěže. „Daně chceme udržet na současné výši a nechceme je zvyšovat, abychom nezatěžovali občany a neohrožovali ekonomiku. Potřebujeme, aby naopak ekonomika fungovala co nejlépe a pomohla nám po odeznění války na Ukrajině dostat se z problémů, které nyní všichni máme,“ uvedl Fiala.

Na otázku moderátorky, zda vláda nepřichází s opatřeními na pomoc zasaženým domácnostem pozdě, odpověděl, že to je tím, že nechce planě něco slibovat, ale představit to veřejnosti až v okamžiku, kdy přesně zmapuje a zváží veškeré související dopady.

Vlevo dole: S drahou elektřinou se vláda chytila do vlastní pasti

„Nechceme přicházet s něčím, co je jen snůškou nesmyslných nápadů, které se později ukážou jako nerealizovatelné. Zavedli jsme už řadu opatření a kdo pomoc potřebuje, dostane ji pomocí opatření shrnutých v Deštníku proti drahotě už teď. Na pomoc občanům jsme už vyhradili 100 miliard korun a s dalšími desítkami miliard počítáme při zavedení úsporného tarifu, který představíme příští týden,“ slíbil premiér.

Ani k jeho podobě nechtěl zatím uvést víc podrobností. Zmínil jen to, že bude zaměřen na všechny domácnosti, které se dostaly do problémů. Nebude spočívat v úhradě celého zdražení, jen jeho části, ale parametry tarifu budou nastaveny pro jednotlivé a různě energeticky vybavené domácnosti tak, aby je to motivovalo k úsporám energií. Do začátku nejnáročnější tepelné sezony tak podle něj budou Češi vědět, s čím mohou počítat, a připravit se na to.

Podle premiéra se Česko nemůže při svém postupu k energetické krizi srovnávat s jinými státy zavádějícími plošnou podporu občanům či stropy na ceny energií, protože má jiné ekonomické parametry.

„V dodávkách plynu jsme nyní bohužel plně závislí na Rusku, protože předchozí vláda nás zbavila norských dodávek, které představovaly čtvrtinu objemu. Kvůli vysokému zadlužení máme vyšší než nutnou inflaci (v květnu stoupla na 16 %, podle Fialy by však jinak byla kolem 10 %, pozn. red.) a nemůžeme si další peníze půjčovat a ohrožovat veřejné rozpočty a tím celou stabilitu,“ vysvětloval premiér.

Podle něj nyní vláda váží každé opatření s protichůdným efektem na „lékárnických vahách“ tak, aby pomohla nejpotřebnějším, konsolidovala veřejné rozpočty, nezaškrtila ekonomiku a neroztočila inflační spirálu. „Musíme také zachovat nízkou nezaměstnanost a udržet pracovní místa, protože pokud by se inflační spirála propojila s vysokou nezaměstnaností – to by byla katastrofa,“ uvedl Fiala.

Na otázku, zda sama ODS nesvázala státu ruce, když ho připravila o část příjmů ze superhrubé mzdy, která byla na tlak strany zrušena, odpověděl, že tento krok lidem pomohl. „Toto opatření vedlo k tomu, že lidé mají nyní víc peněz. Z čisté mzdy jsme nechali každému člověku sedm procent, a mohou tak lépe zvládat současnou těžkou situaci,“ dodal premiér.

Reklama

Doporučované