Hlavní obsah

Konec biosložky nezmenší žluté lány řepky ani o píď, tvrdí zemědělci

Foto: Seznam Zprávy

Zhruba třetina řepky vypěstované v Česku se využívá na výrobu biopaliv.

Reklama

10. 3. 17:39

Česká pole se v květnu pravděpodobně opět zažlutí rozkvetlou řepkou stejně jako v minulých letech. Vládní rozhodnutí o konci přimíchávání biosložky s tím nehne, tvrdí zemědělci. V nejhorším případě řepku vyvezou.

Článek

Zhruba třetina řepky olejné vypěstované v Česku slouží pro výrobu biosložky přimíchávané do pohonných hmot. S tím však má být po středečním rozhodnutí vlády konec. Zemědělci se však na zaorávání řepky nechystají. Co neudají doma, vyvezou. Rozhodnutí kabinetu souvisí se snahou zbrzdit překotný růst cen benzinu a nafty.

„Rozhodně nepřichází v úvahu zaorání, poptávka po řepce je a bude stále a nepředpokládáme snížení jejího zpracování. V hypotetickém případě se může, ke škodě českých zemědělců, z České republiky vyvážet za zvýšených dopravních nákladů ke zpracování jinam. Nahradit řepku v osevních plánech není navíc možné,“ reagoval mluvčí holdingu Agrofertu Pavel Heřmanský.

Právě firmy Preol a Primagra ze skupiny Agrofert patřící do svěřenských fondů Andreje Babiše jsou hlavním dodavatelem biopaliv pro státního distributora nafty a benzinu Čepro.

Také Agrární komora zastupující zájmy velkých zemědělských hráčů zůstává po středečním kroku vlády v klidu. Jedním z důvodů je, že do biopaliv jde zhruba třetina řepky. Co navíc pěstitelé neprodají na domácím trhu, budou moci exportovat.

„V 26 členských státech EU se nic nemění a nemění se ani nic na závazku Česka nahradit část fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie. Závazek plnění emisních cílů navíc platí pro dodavatele, kteří budou muset i v Česku s velkou pravděpodobností dále paliva s biosložkou nabízet. Evropa je navíc v řepce, ale i obecně v biopalivech, nesoběstačná,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Sázka na vývoz

Export biopaliv z Česka v posledních letech skokově roste. Jestliže se v roce 2018 vyvezlo kolem 74 tisíc tun biopaliv, bylo to v roce 2020 už téměř 142 tisíc tun, vyplývá z posledních údajů zveřejněných Ministerstvem zemědělství.

Ke zrušení přimíchávání biosložky bude nutná novela zákona o ochraně ovzduší, kterou má předložit Ministerstvo životního prostředí. Teprve po schválení legislativní změny bude možné s přimícháváním přestat.

V Česku směřuje na výrobu biosložky přes 424 tisíc tun řepky ročně, vyplývá z posledních údajů Ministerstva zemědělství. To je necelá třetina celkového objemu vypěstované olejniny. Nejvíce řepky, celkem 39 procent, se využívá na potravinářské účely.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu po jednání vlády uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti již překonaný a sporný. „Vydělává na tom jen pár firem. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí,“ řekl.

Andrej Babiš (ANO), jehož svěřenské fondy ovládají největší výrobce biopaliv, krok kabinetu zkritizoval. „Toto rozhodnutí znamená dodatečný příjem pro Unipetrol, Čepro a další distributory a občané na pumpách nedostanou nic,“ reagoval ve středu na vládní rozhodnutí. Opatření podle Babiše navíc znamená dodatečné nákupy ropy z Ruska, a tudíž podporu Putinova režimu.

Prudké zdražování pohonných hmot se stalo jedním z doprovodných jevů ruské agrese vůči Ukrajině. Zvyšování cen benzinu a nafty se kromě Česka týká většiny evropských zemí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované