Hlavní obsah

Mechanika už nestačí. Zákazníci chtějí dveře odemykat mobily i otisky prstu

Výroba zámků v rychnovské továrně, kde začínala „fabka“.Video: Filip Horáček, Seznam Zprávy

 

Reklama

Lidé ve světě opouští home office a zamykají za sebou. Výroba zámků v Rychnově nad Kněžnou, kde se soustruží i legendární „fabka“, se vrátila do doby před pandemií. Třetinu výrobků tvoří ty s čipy a elektronikou.

Článek

„Letošní rok je výrazně lepší, než byl rok 2020. Pracujeme s organickým růstem kolem deseti, jedenácti procent. Ve druhém pololetí roku jsme už na číslech roku 2019,“ pochvaluje si Jan Galda, ředitel závodu v Rychnově nad Kněžnou, kde se už desítky let vyrábí slavné české zámky s vyobrazením dogy.

Loňský rok znamenal propad z přibližně devíti milionů vyrobených zámků a cylindrických vložek na zhruba osm milionů kusů. Letos se firma vrátí k devíti milionům.

Ve švédské skupině Assa Abloy má rychnovská továrna silné postavení, protože exkluzivně vyvíjí produkty pro desítky jejích firem. Část z nich se v podhůří Orlických hor vyrobí, smontuje a posílá do světa. Převážně do evropských zemí, jako je Německo, Švédsko a Velká Británie. Nejdál výrobky z Česka odemykají dveře v Austrálii a Jižní Americe.

Velkým trendem, kterému podnik přizpůsobuje výrobu i vývoj, jsou zámkové systémy obsahující elektroniku. Prodeje elektromechanických zámků, které pořizují hotely, firmy i domácnosti, rostou o desítky procent a už tvoří přibližně třetinu celkového obratu, který se letos přiblíží k miliardě a čtvrt.

Výroba zámků budoucnosti, které se otevírají například mobilem, otiskem prstu nebo je mechanické odemykání doplněno kódováním, je mnohem složitější na vývoj, výrobu i montáž. V horním patře továrny, kde je až překvapivý klid, montují titěrné díly pouze ženy. Většina mužů by podle firmy precizní práci s pinzetou nezvládla tak dobře.

Elektro zámky jsou celkově složitější. Oproti mechanickým, které mají asi 50 rozměrů, mají zhruba 300 rozměrů, které je potřeba zanést do výkresů a požadavků na výrobu.

Zdražit naplno nemůžeme

Bohužel využívají špatně dostupné a předražené čipy. „Ještě loni jsme si mysleli, že největší překážkou pro nás bude pandemie. Realita nám teď ukazuje, že nejsložitější je sem komponenty vůbec dostat,“ naráží Galda na problémy v logistice.

Potřebujeme malinké čipy velikosti mince, kvůli kterým často stojí automobilky.
Jan Galda, ředitel závodu v Rychnově nad Kněžnou

„Potřebujeme malinké čipy velikosti mince, kvůli kterým často stojí automobilky. Komponenty je problém v Asii sehnat,“ říká s tím, že zatím se to daří, ale jen za cenu enormně rostoucích pořizovacích nákladů. „Díly jsme schopni sem dostat, ale jejich cena je mnohonásobně vyšší než normálně.“

To se týká také kovů, které v některých případech zdražily až o stovky procent. Firma zdražila řádově o procenta, víc si kvůli konkurenci nemůže dovolit. Z tuzemských hráčů o zákazníka soupeří se společností Tokoz.

Moderních elektromechanických zámků firma prodá desítky tisíc kusů ročně. Na počet je stále válcuje „mechanika“, která je ovšem několikrát levnější. Zatímco špičkový mechanický zámek stojí kolem 1 500 korun, ten s elektronikou začíná na pěti tisících.

Firma věří v elektro budoucnost. „Historicky bylo naše zaměření po desítky let mechanické, ale dneska to stačit nebude,“ domnívá se Galda.

Pandemie zatím neodezněla a je to znát i v továrně plné moderních technologií. Vedení se třikrát týdně schází na velíně před obří digitální obrazovkou na krizovém mítinku. „Ráno se potkáme, řekneme si, jak vypadá situace, jestli jsou nějaké nové požadavky vlády,“ přiblížil Galda.

Technologie jsou ve výrobě na každém kroku. Stroje v halách jsou osázené senzory, díky kterým se daří předcházet poruchám. V poslední době začíná využívat senzory, které sledují teplotu jednotlivých součástek, například vřeten, aby se součástka vyměnila ještě před poruchou, která by ohrozila výrobní kapacity.

Ani v době covidu nepřestala firma investovat stovky milionů korun do bezpečnosti, udržitelnosti, vývoje a technologií.

Reklama

Doporučované