Hlavní obsah

Potraviny rekordně zdražují. Kdo za to může

Filip Horáček
redaktor SZ Byznys
Foto: ČTK

Vejce letos zdražila o 89 procent. Tady si obchod přisadil ze všech nejvíc. Chovatel prodával v říjnu vejce za 2,61 koruny, o 42 procent dráž než před rokem, obchodník je spotřebiteli prodával za 4,5 koruny, o 70 procent dráž.

Reklama

ANALÝZA: Potraviny zdražují od vidlí až po vidličku. Kdo toho zneužívá? Bylo by fér říct, že tak trochu všichni. Obchodníci ukazují na zemědělce, ale sami mají na pultech předražené máslo, mouku i vejce.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

  • Na vysoké ceny potravin v Česku má vliv i kolísání nabídky a poptávky na globálním trhu.
  • Mimo hru ale nestojí ani čeští farmáři. Obchodníci poukazují na nepoměr, kdy nejmasivněji ze všech letos zdražují zemědělci.
  • Potraviny a nealkoholické nápoje od začátku roku do října v obchodech zdražily „jen“ o 15 procent. Živočišná výroba ale rostla o 22 procent a rostlinná dokonce o 42 procent.
  • Svalovat vinu jen na zemědělce by ale nebylo fér. Příklady mohou být ceny mouky, másla nebo vajec, které víc než producenti navýšily obchody.

Při otázce na ceny zemědělci a potravináři občas vytasí argumentaci, která by se dala přeložit asi takto: „My za tu ‚drahotu‘ nemůžeme, řídíme se evropským trhem.“

Do jisté míry mají pravdu. Trh je otevřený, globální. Na ceny zemědělských komodit a potravin má vliv kolísání nabídky a poptávky, které přesahuje hranice jednoho státu. A zákazník, který v obchodě sahá po dražším másle, mase nebo cukru, ani netuší, že na ceny mají vliv i tak vzdálené věci, jako je burza nebo virtuální ceny agentur typu německého institutu Ifo.

„Evropská unie i různé agentury vydávají virtuálně spočítanou cenu mléka na základě obchodování s komoditami. Smluvní cena kopíruje tuto virtuální cenu, není to sice povinné, ale je to nepsané pravidlo,“ říká předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Podobné je to u masa a dalších komodit. „Na vývoji cen masa na burzách jsou postaveny i smlouvy s řetězci. Češi a Slováci se řídí podle německé burzy. V případě, že se zdraží vepřová půlka, smluvní ceny se přepočítávají koeficientem nebo procenty a za dva týdny se změní naše cena pro odběratele,“ popsal Karel Pilčík, majitel masokombinátu MP Krásno. Burzovní ceny jsou důležitým vodítkem i pro zemědělce.

Do jisté míry mají pravdu také obchodníci, když tvrdí, že nejmasivněji ze všech letos zdražují zemědělci. Potraviny a nealkoholické nápoje od začátku roku do října v obchodech zdražily o 15 procent, zatímco živočišná výroba o 22 procent a rostlinná výroba dokonce o 42 procent.

Prostá data Českého statistického úřadu svádí k tomu, ukazovat na zemědělce a potravináře jako na zdroj zla, které se skrývá za covid a válku a vysává z peněženek domácností peníze za předražené potraviny.

Foto: ČSÚ, Seznam Zprávy

Ceny nejvíc rostou v zemědělství. Zdroj dat: Český statistický úřad

Obchodníci a zemědělci si jdou po krku. V červenci mediálně rezonovalo prohlášení Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, který na twitteru napsal: „Zemědělci pokračují v masivním zdražování. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 42,5 procenta.“ Dodal, že naproti tomu ceny potravin v obchodech rostly jen o 18 procent, protože potravináři a obchod dělají všechno pro to, aby ceny na pultech rostly co nejpomaleji.

Zapomněl však už dodat, že některé potraviny právě obchody zdražují víc než jejich dodavatelé, tedy zemědělci a zpracovatelé.

Ve stejném měsíci například obchody prodávaly hladkou mouku za téměř 23 korun, tedy o 79 procent dráž než loni. Tolik si nepřirazil zemědělec za pšenici (75 procent) ani mlynář, který ji pomlel na mouku (49 procent).

Mouka je jedním z příkladů, kdy se příběh o nenasytných zemědělcích míjí s realitou. Což však neznamená, že někteří zemědělci skutečně na krizi nevydělali. Více prozradí účetní závěrky firem v příštím roce.

„Zemědělec nemá velký prostor pro vyjednávání o ceně, protože výkupní ceny se odvíjí v rozhodující míře od situace na obchodních burzách,“ uvádí Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. Určující je pro ně francouzská komoditní burza Matif.

„Výkupní cenu může ovlivnit prakticky pouze tím, že si sám rozhodne, jakému odběrateli nebo zprostředkovateli, kdy, v jakém množství a s jakou úpravou svoji produkci prodá,“ dodal Štefl, který s rodinou hospodaří na 700 hektarech v Domašíně v jižních Čechách.

Polovinu zdražení dělají hnojiva

Proč zemědělci tak výrazně zdražili pšenici, která je zásadním vstupem k výrobě potravin? „Na naší farmě se průměrné náklady na průmyslová dusíkatá hnojiva na počátku roku 2021 pohybovaly okolo 500 korun za tunu pšenice, v roce 2022 to bylo už přes 2100 korun za tunu. Podobně tomu bylo především v celé EU. Porovnáním výkupní ceny pšenice, která v červnu roku 2021 byla 4 950 korun za tunu s cenou letos v červnu 8 650 korun za tunu zjišťujeme, že jen nárůst cen hnojiv se sem promítá částkou přes 2000 korun za tunu, což je více než 50 % nárůstu ceny pšenice,“ vysvětlil.

Zbytek nárůstu ceny pšenice jde podle něj na vrub především skokovému zdražení pohonných hmot, energií a v neposlední řadě i nejistotě na trhu včetně problémů s logistikou. Nejistotu výrazně zvýšilo napadení Ukrajiny, která je čtvrtým největším exportérem obilovin na světě.

V obchodech letos rekordně zdražil cukr. Loni v listopadu stál kilogram 14 korun, letos téměř 31 korun, tedy o 117 procent víc. Cukrovary to vysvětlují brutálním nárůstem nákladů na energie. Největší cukrovarnické společnosti v zemi TTD Tereos vzrostly náklady z půl miliardy na zhruba 3 miliardy korun. Důvodem je mimo jiné technologická závislost výroby na plynu a částečné ukončení fixací dodávek na energie.

„Zpracování cukrové řepy a výroba cukru je energeticky velice náročný proces, zároveň bohužel nemůžeme přesunout výrobu na později,“ vysvětlil mluvčí firmy Jakub Hradiský. Změna technologií, kterou cukrovar zvažuje, by byla možná nejdříve za dva roky. Cukr se vyrábí pouze přes zimu od září do ledna. Skokově zdražil v říjnu, když jeho cena vyskočila o 12 korun.

Po cukru letos nejvíce zdražila vejce, jejichž cena se zvýšila o 89 procent. I tady si obchod přisadil ze všech nejvíc. Zatímco chovatel prodával v říjnu vejce za 2,61 koruny, tedy o 42 procent dráž než před rokem, obchodník je koncovému spotřebiteli prodával za 4,5 koruny, tedy o 70 procent dráž.

„Říkal jsem, že zemědělci jsou nejziskovější a že zdražují nejmasivněji ze všech. A to je, myslím, ten hlavní příběh, než vytahovat jednu komoditu, která se navíc prodražuje dražší logistikou, teplotně omezeným skladováním a podobně,“ reagoval pro SZ Byznys Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Mouka, u které je obchod rovněž inflačním „vítězem“, se nicméně nechladí a Česká republika jí má dost. Pšenice je komoditou, v níž je země nejvíce soběstačná, vyprodukuje takřka dvojnásobek své spotřeby.

Kde se zastaví ceny potravin?

Tuzemská inflace dál dramaticky stoupá. V květnu dosáhla úrovně 16 procent, tedy jen o málo nižší, než jakou vykazují Ukrajina a Rusko, pohroužené do válečného konfliktu. Obzvlášť citelně se růst cen v tuzemských obchodech projevuje u potravin. Jak to dopadá na spotřebitele? A jak na výrobce?

Z dražších vajec nejspíš někteří jejich producenti budou profitovat. „V létě jsme prodávali vejce za 1,80 koruny, dnes prodáváme za 3,30 až 3,70 koruny,“ řekl Zdeněk Mlázovský, místopředseda představenstva ProAgro Nymburk, které je součástí lídra trhu Tekro. Podle něj vyšší prodejní cena vykompenzuje ztráty z léta, kdy kvůli nadbytku firma prodávala vejce se ztrátou přes 20 haléřů. „Pokud někdo má jen nosnice, dorovná mu vyšší cena ztráty z léta a možná bude mít vyšší zisky,“ připustil.

Obchodní řetězce také nejvíc ze všech v celé vertikále zdražují máslo. Každý měsíc si letos přirážely výrazně víc než mlékárny. Ve třetím čtvrtletí – od července do září – mlékárny prodávaly své máslo o 46 procent dráž než loni a obchody si přirážely 61 procent.

„Je to pravda. Teď před Vánocemi navíc důvodů navýšení ceny přibývá. Po másle je větší poptávka, peče se a obchodníci si hrají s maržemi,“ uvádí šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Nebylo by však fér házet vinu za zdražování na řetězce. Ty mají rozhodně velkou vyjednávací sílu, protože minimálně 70 procent potravin se v Česku prodává skrze velké mezinárodní sítě. Prostředí je velmi konkurenční. Jenomže i někteří potravináři a výrobci nápojů mají sílu. Cukrovary TTD Tereos dodávají zhruba polovinu cukru v obchodech, Plzeňský Prazdroj má v tuzemsku tržní podíl zhruba 45 procent, dodavatel vajec Tekra v desítkách procent…

Silným vyjednavačem je největší mlékárna Madeta i dodavatelé masa a uzenin z koncernu Agrofert. Šance, že jejich produkty obchodník vyřadí z nabídky, je mnohem menší než u lokálních dodavatelů.

Zřejmě ve všech oblastech by se našly firmy, které zdražily víc, než jim vzrostly náklady. Třeba proto, aby si udělaly finanční polštář na horší časy. „Máme energie zafixované až do roku 2023, ale zdražili jsme už letos, abychom měli rezervu na horší časy,“ přiznal se v rozhovoru šéf jedné z českých firem, která vyrábí sladkosti. Obchodní řetězce mají ve svém týmu lidi, kteří prověřují, zda je navýšení dodavatelských cen „oprávněné“, ale do smluv s energetickými firmami nevidí.

Vždy se najdou potraviny, kde vychází nejhůř buď zemědělec, potravinář, nebo obchod. Třeba za zdražení sýru eidam (balení 100 g) z 15 na 22 korun podle statistik letos nejvíce mohou mlékárny, zatímco za zdražováním vepřového masa stojí především zemědělci.

Cena živých prasat se zvyšuje celý rok. Kilogram živých prasat v březnu zdražoval o 4 procenta, v červnu o 18 procent, v září o 43 procent. Přesto chovatelé tvrdí, že provoz dotují.

„V současné době prodáváme vepřové za 40 korun na kilogram, což by za normálních okolností byla vynikající cena. Ovšem kvůli rostoucím cenám krmiv a energií se nám zvýšily náklady na kilogram na 42 koruny. A to máme ještě štěstí, že si krmiva vyrábíme sami, takže si je účtujeme za nákladové ceny,“ popsal Vít Šimon ze Zemědělského družstva Maleč.

Kdo vydělává na drahých vejcích

Ceny vajec v obchodech se blíží historickým rekordům, jedním z důvodů je ptačí chřipka, kvůli které se vybíjejí chovy v celé Evropě. Za rok vejce zdražilo z 2,60 na 4,90 koruny. Profitují z toho čeští chovatelé.

Náklady na živočišnou výrobu už během roku zvyšovala dražší krmiva a v zimě začínají větší roli hrát energetické výdaje kvůli nutnosti vytápět chovy s prasaty a drůbeží. Ve výhodě jsou ti, kteří mají vlastní energetiku. V Česku je asi 400 zemědělských bioplynových stanic.

U mléka je důvodem vyšší ceny ještě jedna věc. „Až do září v západní Evropě mléko chybělo a čeští zemědělci surovinu více vyváželi do Německa. I to roztáčí cenovou spirálu,“ popsal Kopáček. V Německu prodají mléčné farmy litr za 15 korun, minimálně o 2 koruny víc, než platí tuzemské mlékárny. „Obávám se, že až třetina syrového mléka odteče do zahraničí,“ vyhlíží. I tak by nemělo mléko v Česku chybět.

Z vývoje inflace (první graf v textu) je také zřejmá disproporce mezi cenami v obchodech, cenami rostlinné výroby a živočišné výroby. Zatímco v létě před sklizní dramaticky zdražovala rostlinná výroba, ve druhé půli roku ceny klesají. Problémem do budoucna může být hlavně zdražování v živočišné výrobě, která momentálně drží inflační pochodeň. V obchodech se může projevit dalším zdražením masa, mléčných výrobků nebo vajec.

„Po Novém roce bude maso opět zdražovat. Náš průmysl je v obrovské recesi. Zvyšují se ceny folií, balení, etiket, náhradních dílů. O cenách dodavatelé nesmlouvají. Třeba střeva zdražila o 25 procent. V ceně párků to na jednom kilogramu dělá až 3,5 koruny,“ předjímá Karel Pilčík.

Podle ředitele Potravinářské komory ČR Miroslava Koberny by už ceny potravin díky zastropování v příštím roce neměly tak skákat. „Ale navýšení nákladů se ještě plně nepromítlo do ceny. Zpracovatelé si tvrdě snížili marže. Podle nás je zdražení nedostatečné, měli bychom kopírovat Německo,“ řekl.

Reklama

Doporučované