Hlavní obsah

Panely na bytovce vyrobí proud pro 16 rodin. V Česku sen, v Německu realita

Foto: Pixabay.com

Sdílení elektřiny z fotovoltaiky mezi byty je v Německu snazší. Ilustrační fotografie.

Reklama

Německo dalo střešním fotovoltaikám šanci i na bytových domech. Němci proto za elektřinu ze slunce platí méně, než je běžné. U nás to zatím legislativa neumožňuje. Změna by mohla přijít za půl roku.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejenže v bavorských maloměstech jsou soláry zhruba na každé čtvrté střeše rodinného domu, ale už pět let nacházejí místo i na bytových domech. Sdílení elektřiny z vlastních zdrojů je v Česku zatím kvůli chybějící legislativě takřka nemožné. Němci jsou o krok napřed a z jedné střešní fotovoltaiky mohou čerpat energii všechny nebo jen některé bytové jednotky v budově.

Tento koncept využívá například jedna z budov nedaleko Mnichova, v níž se nacházejí sociální byty. V roce 2017 se zdejší energetické družstvo BENG dohodlo s firmou München-Land GmbH, jež provozuje byty pro lidi s nižšími příjmy, že na střechu umístí panely, které budou vyrábět elektřinu pro celý dům.

Fotovoltaika vyrobí 65 000 až 70 000 kWh ročně. „To může pokrýt celou spotřebu asi 16 čtyřčlenných rodin,“ přirovnává produkci elektrárny Katharina Habersbrunnerová, předsedkyně představenstva družstva BENG a členka představenstva asociace BEE, která tyto organizace sdružuje.

Fotovoltaika však napájí 23 domácností a také školku, která se v budově rovněž nachází. Přes 50 procent elektřiny se spotřebuje na místě, zbytek je prodán do sítě.

Před pěti lety to bylo super inovativní. Dlouhodobě jsme sdílení energie velmi otevření. V budoucnu bychom chtěli prodávat energii tady i v sousedstvích.
Katharina Habersbrunnerová, předsedkyně představenstva družstva BENG a členka představenstva asociace BEE

BENG má s domácnostmi uzavřenou smlouvu na dva roky a MWh jim poskytuje za 27 centů, což je více, než za kolik ji prodává do sítě, ale nájemce to vyjde stále míň, než kdyby energii odebírali od běžných dodavatelů. „Nájemci jsou spokojeni, ušetří jim to hodně peněz. Instalace má také sociální i ekologické výhody,“ říká Habersbrunnerová.

Družstvo má na 20 let pronajatou střechu domu, kde je umístěna fotovoltaika. Habersbrunnerová proto zdůrazňuje, že mezi družstvem a nájemci musí existovat důvěra. Zároveň je takový projekt poměrně drahý, takže se vyplatí, až když je v domě kolem 20 bytů.

Finančně náročné bylo hlavně zřídit systém měření spotřeby zvlášť pro každý byt. „Ukazuje, kolik energie je vyprodukováno na střeše a kolik jí spotřebuje každý byt, kolik energie jde do sítě a kolik jí zbývá,“ vysvětluje Habersbrunnerová. I rozúčtování tak může být podle spotřeby každé domácnosti.

Před rokem 2017 však něco podobného nebylo možné ani v Německu. „Před pěti lety to bylo super inovativní. Dlouhodobě jsme sdílení energie velmi otevření. V budoucnu bychom chtěli prodávat energii tady i v sousedstvích,“ říká Habersbrunnerová.

Ještě před pěti lety byla v Německu stejná situace jako v Česku – energii v bytovém domě nebylo možné sdílet, pokud nebylo sloučeno odběrné místo. V Německu došlo ke změně komplikované legislativy, která čeká na svou úpravu i v Česku.

Energetický regulační úřad (ERÚ) chystá vyhlášku, která by měla sdílení elektřiny v bytových domech umožnit. „Sdílení elektřiny v bytových domech je aktuálně možné jen ve formě sloučení odběrných míst do jednoho. V jednotlivých domácnostech se instalují průběhové měřáky, funguje to podobně jako například s dodávkami vody,“ říká Tomáš Jagoš z hnutí DUHA.

Zatím totiž odběr energie z vlastních zdrojů, typicky fotovoltaiky, naráží na řadu překážek. „Současný model má řadu nevýhod – mezi hlavní patří fakt, že potřebujete 100procentní souhlas SVJ/družstva, což bývá obtížné,“ popisuje Jagoš. Dalším problémem je, že sloučením odběrných míst odběratelé přicházejí o svá spotřebitelská práva.

To by se také mělo s novou vyhláškou změnit. Vyrobenou energii ze slunce by nemusely čerpat všechny byty, ale pouze ty, které o to mají zájem. V Německu už to tak funguje – v budově v Kirchheimu energii z fotovoltaiky odebírá 23 z 24 domácností.

Z technického hlediska není sdílení elektřiny v bytových domech problém, mezery jsou však v zákoně. Klíčové je to, že při sdílení elektřiny není používána veřejná distribuční soustava a energie je spotřebovávána ve stejné budově či komplexu budov, které mají na střeše umístěnou fotovoltaiku.

Vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou by se měla dostat do legislativního procesu ve druhé polovině roku a platit by měla od 1. ledna 2023. Česko však mělo zavést do našeho práva dvě evropské směrnice, které se týkají komunitní energetiky a sdílení energie, už před dvěma lety. Za zpoždění Česku hrozí pokuta od Evropské komise.

Reklama

Doporučované