Článek
Řetězec Penny Market na jedné ze svých prodejen v pražské Uhříněvsi názorně ukázal, jak důležité jsou včely pro náš život. Opylují desítky rostlin, z nichž se vyrábějí tisíce výrobků dostupných v supermarketech.
Na první pohled to vypadá, že vybranou prodejnu vzali Češi útokem. V regálech chybí přibližně 60 procent všech produktů. Většina pečiva, oleje, ořechy, čokolády a cukrovinky, káva, džusy, džemy, některé uzeniny nebo drogerie. Penny Market v rámci experimentu na jeden den vyřadil všechny výrobky přímo i nepřímo závislé na práci včel.
„Zákazníci jsou většinou překvapeni, protože vstoupí do prodejny, která je takřka prázdná. Promotéři u vchodu jim vysvětlují, co se děje na prodejně a proč to děláme. Většina zákazníků to nakonec pochopí,“ říká mluvčí řetězce Tomáš Kubík. Najdou se ale i ti, kteří zaměstnancům nadávají.
Třeba stoprocentní plátno z bavlny je také závislé na práci opylovačů, takže chybí věci z bavlny.
Penny Market lidem vysvětluje, aby podporovali život včel například výsadbou květin. Sám loni založil desítky včelstev a letos sklidil první vlastní med.
Bez šamponů a pracího gelu
Prázdné regály zůstaly i tam, kde by to čekal jen málokdo. Chyběly třeba dětské pleny, šampony, některé oblečení, ústní vody nebo prací prostředky. Výsledek zaskočil i vědce.
„Je to víc produktů, než jsem si myslel. V mnoha produktech je olej, koření, bylinky, semínka… Třeba stoprocentní plátno z bavlny je také závislé na práci opylovačů, takže chybí věci z bavlny. Z drogerie mě také překvapilo, že velké balení gelů do pračky obsahuje docela velké procento mandlového oleje. I mandle jsou závislé na opylování,“ shrnul experiment Dalibor Titěra, vedoucí výzkumu Výzkumného ústavu včelařského.
Ústav se podílel na přípravě metodiky, na základě které se část zboží dočasně vyřadila z nabídky. Zákazníci si nezakoupili ani některé uzeniny s obsahem koření, případně nakládané maso.
Naopak masa v nabídce zůstala, přestože dobytek konzumuje krmné plodiny. „Mohli bychom říct, že kráva žere jetel a dáme mléka pryč. Tak daleko už jsme nešli, protože tráva je typicky opylována větrem. Zrovna tak kukuřice nebo pšeničný šrot,“ vysvětlil Titěra.
Kromě masojedů také by ani milovníci piva neodešli s prázdnou. Chmel totiž včely neopylují, tím by jej znehodnotily. Horší to mají ti, kdo jdou po tvrdém alkoholu. Bez včel by nebyla Becherovka ani slivovice.
Téměř nebo úplně prázdné zůstaly regály s pečivem (většina obsahuje přídavek oleje, případně mandlí, rozinek apod.), regály s cukrovinkami, čajem a kávou, a také prakticky všechny ochucené mléčné výrobky.
Z ovoce si návštěvníci mohli koupit citrony, banány, pomeranče nebo limetky. Smůlu měl ovšem ten, kdo dostal chuť na mandarinky, broskve nebo meruňky.
Sázejte muškáty
Podle Titěry nicméně nehrozí, že by tento černý scénář nastal. V tuzemsku je kolem 60 tisíc včelařů, kteří mají na 660 tisíc včelstev a včel je podle něj dost. „Včelařství je tady zabydlené a včelaři, které postihla nějaká nemoc, si umí včelstva domnožit, takže stavy včelstev se udržují na docela vysoké úrovni,“ je přesvědčen.
Podle něj by se přesto měli lidé inspirovat Rakouskem, aby měly české včely co opylovat.
„Když přijedeme do Rakouska, je tam na každé autobusové zastávce a poštovní schránce truhlík s muškáty. Nejen, že je to hezké, ale je to zároveň potrava pro včely,“ říká a dodává, že pořízení letniček nebo trvalek není nijak nákladné. „Je také dobré si říct, že není potřeba sekat všechny trávníky nakrátko, nazeleno, ale nechat na nich nějaká místa vykvést.“
