Článek
Podnikatelé v gastronomii, hotelnictví nebo maloobchodu už nebudou muset od příštího roku evidovat tržby, rozhodli poslanci. „Podnikatelé přestanou být sprostými podezřelými,“ zdůvodňoval ve Sněmovně plán vládní koalice ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Systém však získal zastánce právě v řadách podnikatelů i u profesních svazů. Po zrušení systému EET se dá očekávat, že nápisů „Platba pouze v hotovosti“ ještě přibude, varuje například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
„Už dnes vidíme, že vyhlášení konce EET vede k rozvoji šedé ekonomiky, na restauracích se objevily cedule ‚Cash only‘ (pouze hotovost, pozn. red.), dodavatelé přiznávají, že jsou pod tlakem dodávat do restaurací zboží za platby v hotovosti a bez faktur,“ říká pro SZ Byznys Prouza.
Hlavní argument, že EET přineslo administrativní zátěž, není pravdivý, říká restauratér a člen Českého gastronomického institutu Luboš Kastner. „Jedná se o funkcionalitu pokladních systémů, které jsou již daným standardem našeho oboru. Nechceme podnikat s tužkou a papírem. Zrušení EET vnímáme jako krok nazpět, objektivně přispělo ke zvýšení podnikatelské etiky i komfortu pro hosta.“
Anketa
„Poctiví budou v nevýhodě, zatímco ti, kteří obcházejí své daňové povinnosti a platí zaměstnance na ruku, budou vydělávat na tom, že jim stát umožnil obcházení pravidel,“ kritizuje Tomáš Prouza.
Firmy a hotely, které kvůli EET skončily, to už zpětně nezachrání.
„EET je od začátku zbytečně plné emocí, a přitom je to standardní nástroj vlád ke kontrole výběru daní a nastavení podnikatelského prostředí,“ říká jednoznačně také Filip Sajler, restauratér a CEO společnosti Hopi Chef Tech Food.
„Zrušení EET považujeme za neopodstatněné, nesrozumitelné a nekompetentní politické rozhodnutí. Došlo ke zbytečným investicím na straně podnikatelů i vlády a tímto krokem se vracíme o mnoho let zpět,“ je přesvědčen Sajler.
„Obecně podporuji redukci jakékoli administrativy ze strany státu. Pro hotely z naší skupiny Czech Inn Hotels je zrušení EET irelevantní, protože kvůli naší velikosti máme, bez ohledu na stát, vlastní systémy kontroly tržeb a podobně. Z našeho souboru tedy vypadne pouze jeden ‚drátek‘, který jsme posílali na finanční úřad, a dopady to mít prakticky žádné nebude. Menší skupiny, firmy a hotely, které kvůli EET skončily, to už zpětně nezachrání,“ komentoval páteční rozhodnutí hoteliér a majitel jedné z největších tuzemských hotelových sítí Jaroslav Svoboda.
Zatímco politici současné vládní koalice argumentují tím, že finanční přínosy zachování EET pro stát nejsou jednoznačné a jde zejména o předpokládané příjmy státu, nikoli jasná data, politici z hnutí ANO, pro něž to byl jeden z důležitých programových bodů, tvrdí přesný opak. Důslednějším výběrem daní podle nich získal stát mezi 12 až 14 miliardami ročně.
„Zrušení EET je čistě politický krok bez ekonomické logiky,“ řekla v debatě před hlasováním bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Naproti tomu Ministerstvo financí nyní odhaduje, že státní rozpočet by si při kompletním spuštění EET v celé ekonomice (včetně třetí a čtvrté vlny) přišel na inkasu DPH na +1,5 mld. Kč navíc. „To zhruba odpovídá nákladům, kolik stojí podnikatelský sektor každoročně provozování EET, nemluvě o administrativní zátěži pro podnikatele a o nákladech státu ve výši zhruba 0,5 mld. Kč ročně,“ uvedl pro SZ Byznys Stefan Fous z Ministerstva financí.
„Pokud jde o celkové provozní náklady na systém EET na straně státu, ze závěrečné zprávy Ministerstva financí vyplývá, že v letech 2017–2020 činily tyto náklady Ministerstva financí, Finanční správy a Celní správy zhruba 2,17 mld. Kč. Z toho vyplývá, že přínos EET by při ponechání dobrovolnosti byl zcela bagatelní, zrušení evidence tržeb naopak nebude znamenat dodatečný výdaj pro státní rozpočet,“ dodal Stefan Fous.
Systém evidence tržeb začal v Česku fungovat v prosinci 2016 a vznikl jako reakce na nevykazování příjmů. Podle odhadů platby šedé ekonomiky mohou přesahovat 170 miliard korun ročně. Během pandemie vláda tuto povinnost pozastavila, vykazování plateb do systému bylo dobrovolné.
Podobné systémy jako ten český fungují celkem v 17 zemích EU, každá země si však systém upravuje podle svých pravidel. Český model se inspiroval evidencí tržeb, kterou zavedlo o něco dříve Chorvatsko.
