Článek
Po elektřině, plynu a potravinách poroste i cena vody. Pražské vodovody a kanalizace, které zásobují vodou více než 1,25 milionu obyvatel, ji od ledna zvýší o šest procent.
„Elektrická energie nám vzrostla o více než 20 procent, rostou ceny všech stavebních prací, materiálů, chemikálií,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Petr Mrkos.
Pražské vodovody a kanalizace mají však i jednu dobrou zprávu. Z jejich průzkumu odpadních vod, podle kterého vidí virovou nálož v Praze zhruba o 14 dnů dříve než lékaři, vyplývá, že virová nálož poslední týdny už neroste a stagnuje.
Příští rok si domácnosti připlatí za elektřinu i plyn. Co za vodu?
Voda podraží bohužel také. Souvisí to s navýšením cen všech vstupů. Počítáme s tím, že to bude kolem šesti procent.
Teď je vodné a stočné necelých 102 korun – od ledna to bude?
Bude to zhruba 108 korun. Ty největší nákladové položky nám rostou jako všude jinde. Připravujeme řadu úsporných opatření k tomu, abychom nemuseli vodné a stočné zvedat o tolik, ale těch šest procent je minimum.
Jak vám rostou náklady?
Elektrická energie nám vzrostla o více než 20 procent a u nás elektřina dělá poměrně velkou nákladovou položku, protože se využívá na všech úpravnách na čistírně odpadních vod i při čerpání vod.
To samé je v oblasti všech chemikálií, řada se k nám dováží. K dalšímu velkému nárůstu dochází u všech litinových materiálů, které používáme pro trubní vedení a to samé jsou i ceny stavebních prací.
Máte dostatek chemikálií pro zajištění nezávadné vody, nehrozí výpadky?
Spolupracujeme jen s renomovanými dodavateli a jsme pro ně významný odběratel. Zásoby máme dostatečné a dodávky máme zajištěné.
Museli jste nějak navyšovat skladové zásoby?
Jedeme stále ve stejném skladovém režimu. Musíme být vždy připraveni na výpadky a spotřeba chemikálií je pro nás natolik klíčová, že máme neustále zásoby nutné na udržení provozu.
Spotřeba vody je nižší
Jaká je vlastně teď spotřeba vody?
Oproti loňsku poklesla. Už loni přitom spotřeba vody poklesla oproti roku 2019 o pět milionů kubíků. Loni byl tím důvodem ten velký lockdown, ze dne na den zmizeli z Prahy turisté i studenti z vysokoškolských kolejí.
Teď se to trošku obnovuje, ale letošní rok byl zase specifický v tom, že propršelo jaro i léto a je tak je významný propad spotřeby vody na zalévání. Oproti loňskému roku 2020 tak máme opět pokles zhruba milion kubíků. Oproti předpandemickému roku to je tedy o šest milionů kubíků nižší.
Jaký to bude mít dopad na vaše hospodaření?
Nejvíc se to projevilo v hospodaření už loni, kdy jsme museli snížit zisk zhruba na polovinu. Letos jsme přijali úsporná opatření tak, abychom tomu byli schopni čelit. Počítáme s tím, že bychom se měli vrátit na úroveň předchozích let. Máme naplánovaný hospodářský výsledek kolem 500 milionů korun.
Miliardové investice
Letos se do provozu po opravě za 200 milionů korun vrátila úpravna v Podolí. Čekají vás další podobně velké investice?
Jednoznačně největší investice, kterou bude v následujících letech realizovat Pražská vodohospodářská společnost, je rekonstrukce stávající vodní linky na ústřední čistírně. To je investiční akce za zhruba 5,5 miliardy korun. Připravujeme ale řadu dalších akcí například štolový přivaděč z Podolí na Floru, rekonstrukce Káranských řadů a další.
Když jsme spolu mluvili naposled, chystali jste propojení Podolí a vodojemu na Floře prostřednictvím tunelu za miliardu. Kdy se začne razit?
V současné době jsou dokončeny průzkumné geologické práce a ten projekt je v přípravě, takže běží.
Způsobuje nějaké komplikace covid? Že by projekty posunula, prodražila?
U nás ne, ale my nejsme investorem. Nám jako pražským vodovodům a kanalizacím to problémy nezpůsobuje.
A jinde vám pandemie problémy způsobuje?
Loni jsme čelili vlně nárůstu onemocnění mezi zaměstnanci, ale tím, že jsme kritická infrastruktura, jsme poměrně rychle prošli očkováním. Máme více než 75 procent zaměstnanců naočkovaných a v současné době probíhá přeočkování třetí dávkou.
Nemoc vidíme dřív než lékaři
Z kanalizace je možné zjistit šíření nemoci ještě dřív, než nemoc vidí lékaři. Jak často teď odpadní vodu kontrolujete?
S tímto projektem jsme začali už v loňské roce. Běží ve spolupráci s VŠCHT. Loni se provádělo sledování celopražské, tedy páteřních stok, letos k tomu přibyly pilotní projekty, kdy s městskou částí Praha Lysolaje a Prahou 9 testujeme školy. Teď jsme v pilotním provozu přidali i domovy s pečovatelskou službou.
Ukazuje se, že ty výsledky jsou velice nadějné. Podle mezinárodních studií člověk vylučuje virus zhruba dva týdny předtím, než je možné ho pozitivně testovat a nám se ukazuje, že to tak skutečně je. Už koncem září jsme měli v odpadních vodách záchyty, které odpovídaly jaru loňského roku, kdy covidová pandemie vrcholila. Ta informace je rozhodně cenná, ale myslím si, že bude daleko užitečnější v těch menších kolektivech, protože tam je možné přijmout opatření daleko rychleji a účinněji.
A co teď z výsledků odpadních vod vidíte?
Je vidět, že epidemie stále ještě trvá. Zajímavé je, že v našich testovaných školách opadá ta největší vlna. V laboratořích VŠCHT je možné určit i podíl těch virových částic, tedy je vidět ta virová nálož. Jsme tím pádem schopni říct té škole nebo tomu kolektivu, jak zhruba vysoké je to riziko.
U škol jsou ty počty z toho posledního týdne jsou nižší, než tomu bylo před třemi týdny zpět.
A v domovech důchodců?
Je to pilotní projekt, jsou zapojené tři domovy seniorů. Tam zatím ta vlna probíhá naplno.
Vidíte i to, jestli je v Praze přítomná nová mutace?
To standardně netestujeme. VŠCHT ale spolupracuje s dánskými kolegy, kteří jsou schopni určit i ty mutace viru. Zatím se ověřuje, jestli bude možné to využívat.
Kdo to platí a kdo to stojí?
První část projektu byla realizována z grantového projektu. Část jsme platili my a teď jednáme z hlavním městem, aby bylo možné zahrnout část nákladů v rámci standardního testování kvality odpadních vod do ceny stočného, abychom to mohli nabídnout dlouhodobě.
Prodraží to cenu vodného a stočného?
Ne, ale bylo by to zahrnuto do uznatelných nákladů. Cena poroste v těch zmiňovaných intencích šesti procent.
Umělá inteligence i družice
Co čeká PVK v příštím roce?
Máme připravenou řadu projektů. Například zapojení umělé inteligence do sledování spotřeby vody.
Pro nás je predikce spotřeby velice důležitá. Máme obrovské množství statistických dat a tak se snažíme podchytit chování Pražanů podle počasí, svátků, víkendů, různých kulturních událostí. Tato data vyhodnocujeme a zapojujeme do toho umělou inteligenci, která nám pomáhá zpracovávat toto obrovské množství dat.
Díky tomu budeme moci například přesněji předpovídat u výpadků zásobování vodojemů, jak rychle tam bude spotřebovaná voda. Nebo se to snažíme využívat pro sledování ztrát. Tady je pro nás velice důležité v rámci tlakového pásma porovnávat modelovanou spotřebu s tou skutečnou.
