Hlavní obsah

Prodejům firem se za covidu dařilo, teď je dusí inflace a válka

Foto: Draslovka

Nejvýraznější tuzemskou transakcí byl v prvním čtvrtletí vstup amerického fondu do kolínské chemičky Draslovka.

Reklama

Akvizice firem na tom nebyly ani v covidu špatně. Během loňského vrcholu pandemie se společnosti paradoxně prodávaly za rekordní ceny. Letos se trend zlomil. Fúzemi a akvizicemi zamávaly inflace, válka a konec levných peněz.

Článek

Ve světě firemních fúzí a akvizic se už dlouho nedostalo nějaké transakci tolik publicity jako plánovanému nákupu sociální sítě Twitter americkým miliardářem Elonem Muskem za 44 miliard dolarů. Přitom je zřejmé, že nákupy a prodeje společností vstupují po letech horkého růstu do chladnějšího období.

Ochlazení, na které trh čekal celé covidové období, se právě dostavilo. Zatímco v době globální pandemie se trh topil v levných penězích, nyní s růstem sazeb a všeobecné inflace toto období finanční hojnosti skončilo. Cesta k velkým transakcím typu prodeje e-shopové skupiny Mall Group z loňského roku tak bude podle všeho v nových podmínkách obtížnější.

Vidět je to i na číslech firemních transakcí za první tři měsíce letošního roku v Česku. V prvním čtvrtletí se uskutečnilo celkem 15 obchodů s firmami. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to pokles téměř o třetinu.

Ještě výraznější je propad finančního objemu transakcí se zveřejněnou hodnotou. Ten se scvrkl dokonce o 97 procent na 162 milionů eur. Trend není jen českou specialitou, tuzemský vývoj kopíruje dění v celé střední a východní Evropě, vyplývá ze statistik poradenské skupiny TPA, která se mimo jiné zabývá fúzemi a akvizicemi.

„Během pandemie se očekávalo ochlazení transakční aktivity. To se však ve většině odvětví nedostavilo. Důvodem byly nízké sazby, tedy levné peníze, a přetlak hotovosti na trhu, kterou bylo potřeba někam umístit. Výsledky fúzí a akvizic za první čtvrtletí již ukazují pokles trhu. Mezi hlavní faktory ovlivňující transakce patří mimo jiné růst nákladů a s tím související pokles ziskovosti,“ komentoval Jiří Hlaváč, partner v české části TPA.

Na zisky společností už zdaleka netlačí jen drahé energie. Ve stavebnictví skokově rostou ceny oceli a například výrobci krmiv pro mazlíčky trpí skokovým zdražováním obilovin. Že to nejsou jen plané stesky ukazují statistiky cen výrobců. Za letošní březen se ceny v tuzemském průmyslu zvedly meziročně skoro o 25 procent, vyplývá z posledních zveřejněných čísel Českého statistického úřadu.

Inflace ovšem není jedinou proměnou, která do fúzí a akvizic promlouvá. Pestrá paleta negativních činitelů obsahuje ještě rostoucí úrokové sazby, válku na Ukrajině a narušené, nebo dokonce přímo zpřetrhané dodavatelské řetězce.

„Všechny tyto faktory dohromady vedou ke snížené výkonnosti akvizičních cílů. Akviziční aktivity v současné době ovlivňuje i totální nejistota vývoje cen energetických médií, protože nelze předpovídat výkon jednotlivých akvizičních cílů. V extrémní situaci zastavení dodávek plynu nelze vyloučit dokonce ani úplné zastavení velké části průmyslu,“ uvedl investor Igor Fait ze skupiny Jet Investment.

Příznačně právě aktér největší tuzemské transakce prvního kvartálu na sobě vysoké ceny plynu pocítil. Na začátku února oznámil kolínský výrobce kyanidů Draslovka partnerství s americkou investiční společností Oaktree Capital. Ta se zavázala do Draslovky investovat 150 milionů dolarů.

Uplynul měsíc a půl, Rusko vtrhlo na Ukrajinu a Draslovka oznámila, že v Evropě včetně Kolína v podstatě zastavila výrobu kyanidu sodného. V jeho produkci je světovým lídrem. Štěstím pro Draslovku i Oaktree Capital je, že se chemička už neopírá jen o Evropu, ale díky akvizicím vyrábí již také v USA nebo v Jihoafrické republice. Tam za energie stále platí zlomek evropských cen.

„Vnímáme větší citlivost investorů k riziku u nových transakcí. To se může promítnout do valuací, kde zaznamenáváme spíše stagnaci nebo pokles. Očekáváme, že vzniknou nové příležitosti pro investice zejména u tak dlouhodobých rodinných investorů, jako je R2G,“ sdělil investiční ředitel firmy Jakub Dyba.

Vystresované cíle

O nových příležitostech mluví též miliardář Fait. „Právě získáváme kapitál pro fond Jet 3, ve kterém jsme se oborově chtěli zaměřit na Green Deal. To zůstává beze změny. Naopak současné dění tuto naši strategii ještě umocňuje. Pod vlivem současných událostí je lepší být více trpělivý a vyčkat si na více vystresované cíle, které budeme moci nakoupit za výhodnějších podmínek,“ doplnil šéf Jet Investment.

„Vystresovaný cíl“ je v byznysové hantýrce označení pro firmu nebo aktivum, které se prodávají pod finančním tlakem. Například kvůli tomu, že k tomu podnik donutí banky kvůli plnění úvěrových podmínek. Realitou se tak pravděpodobně už stane to, co trh očekával během covidu, ale kvůli podpůrným opatřením a záplavě levných peněz na trhu se to nestalo.

„Nyní očekáváme, že se už vlna insolvencí dostaví. Náklady firem letí nahoru, pro řadu společností není jednoduché přenést vyšší náklady do tržeb a vůbec včas reagovat. Prodejů firem pod finančním tlakem tedy bude určitě přibývat,“ řekl specialista TPA na fúze a akvizice Hlaváč.

Pod tlakem ovšem nemusí být firmy jen kvůli vysokým nákladům a dluhům, ale nově také kvůli napojení na Rusko. Na konci dubna se přesně z tohoto důvodu změnil majitel výrobce civilních letadel Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku. Ruští oligarchové Iskander Machmudov a Andrej Kozicyn podnik s tisícovkou zaměstnanců pod tíhou sankcí prodali české zbrojařské společnosti Omnipol.

Vlastnickou změnu má za sebou rovněž logistická společnost Gefco. Ta má významný byznys i v České republice. Společnost až do letoška většinově vlastnil státní podnik Ruské dráhy, jehož management je součástí ruské politické elity. Ani Ruské dráhy sankční tlak neustály. Gefco tak v dubnu koupil francouzský logistický kolos CMA CGM.

V neposlední řadě je změna akcionáře jednou z možností, jak vyřešit situaci kolem podniku Škoda JS. Jejím vlastníkem je ruský Gazprom. Škoda JS je přitom důležitým partnerem polostátní skupiny ČEZ pro údržbu jaderných reaktorů. Jak již dříve informovala redakce SZ Byznys, jednou z variant řešení je odprodej podniku právě do rukou ČEZ.

Například prodej kunovického závodu Aircraft Industries nebo přepravce Gefco ruští akcionáři kvůli sankcím uspíšili. U standardních obchodů s firmami lze ale podle investorů očekávat, že se naopak potáhnou déle, než bylo v minulých letech obvyklé.

„V oblasti fúzí a akvizic obecně platí, že vždy, když je v základních ekonomických ukazatelích vysoká volatilita, transakce sice nemizí, ale trvají déle. Stranám totiž trvá více času, než v prostředí vyšší nejistoty naleznou shodu v základních předpokladech a očekáváních sjednávané transakce,“ uvedl Ondřej Vičar, řídící partner investiční společnosti Genesis Capital Equity.

Tlak na ceny

Kromě delšího vyjednávání se podle konzultantů musejí majitelé firem připravit také na to, že za své podniky už nedostanou tolik jako v minulých letech. Jedním z důležitých činitelů při ohodnocování firem je zisk před započtením úroků, daní a odpisů, známý též pod zkratkou EBITDA. Cena podniků se často určuje jako násobek tohoto ziskového ukazatele.

A právě násobky tohoto ziskového ukazatele podle konzultantů z TPA klesají. Ještě minulý rok byla mediánová hodnota EBITDA při transakcích na desetinásobku. Letos už je to sedminásobek.

„V případě násobků EBITDA, za které se firmy prodávají, se nyní vracejí zpátky na rozumnou úroveň. Přesto výsledky za první čtvrtletí byly válkou ovlivněné zatím jen v minimální míře. Naplno se projeví až v číslech za druhý kvartál,“ komentoval partner v TPA Hlaváč.

Investoři z Genesis Capital však navzdory trendu popsaného poradci hlásí ze své praxe ještě trochu jiný vývoj. „V oblasti transakčních násobků EBITDA lze pozorovat zajímavý jev jakési analogie „stagflace“. Násobky i nyní nadále rostou navzdory tomu, že se aktuálně u akvírovaných firem z logických důvodů obecně předpokládá spíše pokles nebo minimálně stagnace budoucí výkonnosti,“ uzavřel Vičar z Genesis Capital.

Reklama

Doporučované