Ruská ruleta s plynem. Moskvě se hodí dodávky škrtit a šponovat ceny

V Evropských zemích roste nervozita, kdy bude obnoven provoz plynovodu Nord Stream 1, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa. Už v polovině června ruský plynárenský gigant Gazprom snížil dodávky zemního plynu Nord Streamem na 40 procent. Nyní je plynovod v desetidenní plánované technické údržbě, jež měla podle původního plánu trvat do čtvrtka.

Kvůli přetahování s turbínou mezi Německem a Kanadou, za což údajně mohou západní sankce vůči Rusku, se odstávka plynovodu prodlouží. „Pozdní dodávku turbíny si Rusko vezme jen jako záminku, která je opřena o fakt,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. V plánovaném termínu 21. června proto dodávky neobnoví.

S tímto scénářem počítá také Evropská komise. „Pracujeme s předpokladem, že se do provozu nevrátí,“ řekl listu The Wall Street Journal eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Gazprom navíc situaci ještě více zkomplikoval, když vyšlo v pondělí najevo, že Rusové poslali už v červnu největším obchodníkům s plynem v Německu RWE a Uniperu dopis, v němž stojí, že dále nemohou plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci.

Jak se nyní bude vyvíjet dění kolem Nord Streamu 1, když už má Rusko potřebnou turbínu téměř k dispozici?

Podle mého názoru je nejvíce reálné, že Rusko prodlouží odstávku. Koneckonců k tomu má bohužel i pádné argumenty, které nelze zpochybnit. Opravená turbína přijde nikoli 21. července, ale pakliže všechno půjde dobře, dorazí kolem neděle 24. července.

Musíme počítat dva až tři dny na to, aby byla opravená turbína osazena a zprovozněna. Z technických důvodů dojde ke zpoždění zhruba o jeden týden. Místo 21. se posouváme do následujícího pátku 29. července. Při dobré vůli by šlo obnovit provoz alespoň ve sníženém rozsahu. Koneckonců by nás tím Gazprom jen příjemně překvapil. Tuto pozdní dodávku turbíny si vezme jen jako záminku, která je opřena o fakt.

Nejde tedy jen čistě o strategický krok ze strany Ruska?

Je to trošku smutné. Tuto záminku jsme jim poskytli zbytečně, a to tím, že se dlouho dojednávalo vrácení turbíny mezi Německem a Kanadou. Kdyby turbína vyjela na cestu o týden či dva dříve, tato záminka by nemusela být na světě. To je mi opravdu líto. Myslím si, že Západ si tyto dle mého názoru zbytečné neshody nemůže připsat ke cti.

Nicméně už se stalo. Poskytli jsme tento argument. Dá se předpokládat, že Gazprom a Rusko tuto nahrávku využijí beze zbytku. Argumentuje se technickými důvody, které Rusko nemohlo ovlivnit.

Jak si máme dopis od Gazpromu adresovaný RWE a Uniperu, v němž píše o „vyšší moci“, kvůli níž nemůže dál plnit dodávky, vyložit?

Vzhledem k tomu, že se Rusko v dopise odvolává na „vyšší moc“, tak je to něco, co nemůže ovlivnit. Akt vyšší moci musí být opřen o technické důvody, což může být právě nedodávka turbíny – poslali jsme ji na opravu, ale podle smlouvy nebyla poslána zpět.

Pokud z těchto důvodů nebudou v týdnu po 21. červenci dodávky plynu Nord Streamem obnoveny, co to bude pro Evropu znamenat?

Týdenní zpoždění pro celkovou bilanci Evropy a zejména vzhledem k letnímu období s minimální spotřebou plynu by nemělo znamenat zásadní problém. Pakliže to bude pouze týden, ale nikdo nemá tu jistotu, tak to jen zvýší napětí na trhu a představuje to další citelný tlak na růst ceny. Rusové tím ale zcela nezastavují dodávky do Evropy, dodávají stále zhruba 40 milionů kubíků denně přes Ukrajinu. Dodávají také do jižní Evropy a do Turecka.

Jak na týdenní zpoždění zareagují ceny plynu, které jsou už tak vysoko?

Dodávky plynu z Ruska nyní nejsou na nule a vysoké ceny zemi hrají do karet. To je také argument, který bude stát za tím, že provoz Nord Streamu nejspíš bude obnoven s tím, že neočekávám, že z nuly se navýší kapacita skokově na 100 procent. Pakliže tomu tak bude, bude to pozitivum pro trhy s plynem, které se odrazí na snížení současných extrémních cen. Evropě a České republice tak nezbývá než vyčkat. Týden nejistoty navíc je velice nepříjemný. Nicméně nás nezabije. Celá Evropa se ale připravuje i na ty negativní scénáře.

Evropské země se nyní obávají právě také toho, že Rusko dodávky plynu přes dno Baltského moře vůbec neobnoví. Může tento scénář nastat?

To už by nás dohnalo k nastartování nouzového stavu. Domnívám se, že nulové dodávky přes Nord Stream 1 by už asi znamenaly nějaké oficiální prohlášení ze strany Ruska, že kompletně zastavuje dodávky plynu do Evropy. Nedává totiž ekonomickou logiku, aby přes svůj plynovod, který bude opraven a nebude zde záminka s turbínou, nedodávalo nic a posílalo plyn přes ukrajinskou cestu, kde platí vysoké tranzitní poplatky.

Už by asi bylo vydáno politické prohlášení, že například v rámci odvetných sankcí ze strany Ruska vůči Evropě je zastaven export plynu do tzv. nepřátelských zemí. Pochybuji, že by Rusové přestali dodávat do Turecka přes plynovod TurkStream. S Tureckem si pěstují nadstandardní vztahy.

Co by nastalo potom?

Potom by nastal krizový stav pro Evropu, kdy by bylo třeba mobilizovat veškeré zdroje a přistoupit k regulaci.

U nás se o to stará vyhláška o stavu nouze v plynárenství, která určuje, kdy a podle čeho budou jednotliví odběratelé od plynu odpojováni. Je ale stavěná na to, že k nám plyn delší dobu vůbec nepoteče?

Ještě v dnešní době platná vyhláška s tímto vůbec nepočítá. Dá se aplikovat spíš při havarijních stavech, ne na to, že největší dodavatel plynu do Evropy zastaví dodávky. Nicméně nyní je v procesu aktualizace vyhlášky, která vylepšuje určitá ustanovení. Například aby se umožnilo odběratelům, typicky sklárna s velkou spotřebou plynu, ze tří odběrných míst ponechat alespoň jedno v omezeném provozu, například na vytápění sklářské pece, která by se jinak zničila. Je tam větší flexibilita, variabilita a cit vůči tomu, že jde o dlouhodobý stav, ne krátký v řádu dvou až tří dnů.

Německo už některá doporučení ke snížení spotřeby plynu vydalo, v Česku ale zatím žádná omezení vyhlášena nebyla. Nezaspala v tomto ohledu česká vláda?

Dalo by se říci, že ano. Na druhou stranu všechna tato opatření zvyšují nervozitu a paniku. Toho se zřejmě česká vláda chtěla vyvarovat. Myslím ale, že každý český spotřebitel už je informován a ví, co hrozí. Každému je jasné, že u nás není možné bez omezení pálit zemní plyn, když Německo, s nímž jsme provázáni, bude omezovat spotřebu. Zejména když chceme prosazovat princip solidarity a podělení se o zbývající zdroje.

Mohou si ale Rusové dovolit dodávky plynu do Evropy zcela vypnout?

Řekl bych, že plyn na nule pro Rusko není příliš praktický. Je to něco jako ekonomická atomovka. Když se jednou použije, ztrácí se vydírací potenciál. Ta hrozba, která visí ve vzduchu, padá. A myslím si, že pro Rusko je výhodnější dodávky škrtit a hnát ceny nahoru než je úplně zastavit.

Objevují se také informace, že pro Rusko není možné dodávky plynu do Evropy zcela zastavit i z technického hlediska. Je to tak?

To je trošku rozšířený mýtus, že Rusové musí těžbu zachovat, a když ji nedodají do Evropy, budou ji pálit nebo pouštět do vzduchu. Není tomu tak. Dodávky do Evropy činily v plném objemu asi 150 miliard kubíků, kam je započítáno i Turecko a Balkán, kam by dodávky nebyly zastaveny. Teď už je objem krácen a celková těžba v Rusku byla čtyřnásobná, zhruba 600 miliard kubíků.

Čtvrtinu těžby můžete vždy snížit. Jde o stovky až tisíce vrtů, které Rusko nezastaví. Určitě nezastaví ty, v nichž se těží ropa a jako doprovodná surovina i zemní plyn. Mezi takovými jsou i vrty, u nichž by při poškození těžby mohlo dojít k poškození ložiska. Některé nové vrty zastavit lze, i když to dělají těžaři neradi. Těžbu lze zastavit i okamžitě, havarijně, kdy se například při vzplanutí vrtu musí kohout zavřít a zastavit těžbu.

Jak by se případné zastavení dodávek Nord Streamem dotklo Ruska ekonomicky?

Rusko to poškodí. Proto můj odhad je, že dodávky nezastaví na nulu. Určitě je lepší dodávat 40 procent plynu za trojnásobné či čtyřnásobné ceny a mít ještě větší příjmy. Což je politika, kterou Rusko úspěšně dělá na ropě i plynu.