Hlavní obsah

Už žádný ruský plyn. Zimu jsme zvládli, řekl Síkela

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Reklama

Od začátku války na Ukrajině je pro evropské státy, které byly závislé na ruském plynu, jedním z hlavních témat, jak se bez něj obejít. Letos do Česka nepřitekl žádný ruský plyn. Po odstávce Nord Streamu se původ suroviny změnil.

Článek

Poničení plynovodu Nord Stream 1 v české a evropské energetice mnohé změnilo. Evropa si musela najít alternativu za dodávky ruského plynu, který touto trasou přitékal na západ, což chtěla udělat od začátku války na Ukrajině. Tím se také výrazně upravil plynový mix, který přitéká přes Německo do Česka.

Německo bylo jednou ze zemí, které byly ještě před rokem výrazně závislé na ruském plynu – stejně jako Česká republika, jejíž spotřebu pokrýval téměř ze 100 procent ruský plyn. To se však změnilo.

Od října 2021 do února 2022 se přes Nord Stream 1 do Německa dopravilo 227 843 GWh plynu. O toto množství plynu Evropa v říjnu 2022 přišla. Ještě v době provozu plynovodu přes Německo proteklo 462 574 GWh plynu, který pocházel z importu. V období říjen 2022 až únor 2023 přes Německo proteklo 392 183 GWh plynu.

Mezi čísly je rozdíl přes 70 tisíc GWh. „Jde o necelých sedm miliard kubických metrů plynu. Odpovídá to například 90 procentům roční spotřeby zemního plynu v Česku v roce 2022,“ říká Michal Kocůrek, řídící konzultant společnosti EGÚ Brno.

Nejvíce plynu se od loňského října dovezlo z Norska, a to 210 416 GWh. Meziročně jde o nárůst dovozu o 23 procent. Celkový dovoz z Belgie a Lucemburska se zvedl o 169,8 procenta na 109 414 GWh a z Nizozemska dovoz vzrostl dokonce o 196,23 procenta na 65 230 GWh. Další plyn se dovezl i z Francie.

Dovoz plynu do Německa podle zemí

Říjen–únorNorskoBelgie a LucemburskoNizozemskoNord Stream (Rusko)Francie
2021/2022170998 MWh40554 MWh22020 MWh227843 MWh1159 MWh
2022/2023210416 MWh109414 MWh65230 MWh0 MWh7123 MWh
Zdroj: MPO

Dovoz zemního plynu z některých zemí do Německa se loni v porovnání s rokem 2021, kdy ještě k žádným omezováním provozu Nord Streamu 1 nedocházelo, zvedl v některých měsících o stovky až tisíce procent.

„Je přirozené, že pokud se někde dovoz nerealizoval vůbec nebo jen v nepatrném množství a v souvislosti s otevřením nového LNG terminálu, nebo otevřením možnosti oboustranného toku došlo k úplně nové situaci na straně dovozu, pak i vyjádření v procentech může dosahovat takových hodnot,“ vysvětluje Kocůrek.

Jakmile se však situace ustálí, již nebude možné pozorovat změny větší než desítky procent.
Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno

Například dovoz plynu z Nizozemska a zdejších terminálů na zkapalněný zemní plyn se v listopadu 2022 zvýšil z 554 GWh o 13 459 GWh na 14 013 GWh, což je nárůst o téměř 2500 procent. „Jakmile se však situace ustálí, již nebude možné pozorovat změny větší než desítky procent,“ podotýká Kocůrek.

Přestože Rusko postupně snižovalo dodávky plynu přes Nord Stream 1, až byly kvůli poškození plynovodu v září 2022 zcela zastaveny a objevovaly se otázky, zda Česko zvládne letošní zimu, kterou startovalo s poloprázdnými zásobníky, obavy se nenaplnily.

Celkový dovoz plynu do Česka se od začátku loňského roku do června pohyboval průměrně kolem tří miliard kubíků. Od července však začal dovoz klesat i v důsledku škrcení dodávek plynu z Ruska do Evropy.

„Tranzit plynu přes Česko od loňského roku výrazně poklesl, což se projevuje právě na hodnotě dováženého plynu. Pokud bychom se však zaměřili pouze na hodnotu tzv. čistého dovozu plynu (tedy od dovozu odečtený vývoz plynu), pak ke změnám téměř nedošlo,“ říká Kocůrek.

Čistý dovoz plynu do Česka v loňském roce činil 27 miliard kubíků plynu. Průměrně tak u nás zůstalo 8,6 miliardy kubíků plynu.

Letos v lednu se celkem dovezlo do Česka 611 866,81 tisíce kubíků plynu, přičemž rozdíl mezi dovozem a vývozem činil 440 173,81 tisíc mplynu. V lednu 2022 celkový import plynu do Česka odpovídal 3 368 431,84 tisíce kubíků.

Naopak v únoru 2022 činil celkový dovoz plynu do Česka 3 030 887,62 tisíc kubíků, letos klesl na 541 670 tisíc m3. Čistý dovoz minulý měsíc odpovídal 350 036 tisícům kubíků plynu, před rokem 503 091,02 tisíc m3.

Z Česka se vyváží plyn do Německa a na Slovensko. „Hraniční předávací stanice Lanžhot je primárně využívána pro výstup plynu z České republiky, nikoliv dovoz,“ popisuje Vojtěch Meravý, mluvčí společnosti NET4GAS, která provozuje tuzemské plynové přepravní trasy.

Nejen v roce 2022, ale i v letech předchozích, byl výrazně převažujícím tokem plynu do České republiky dovoz z Německa. Od loňského září se po vyřazení Nord Streamu 1 z provozu používají výhradně předávací stanice na severozápadě republiky, tedy Brandov a Hora Svaté Kateřiny, přes které proudí plyn procházející přes Německo.

Foto: Gas Infrastructure Europe, Seznam Zprávy

Plyn se do Česka dostává dvěma stanicemi na hranicích s Německem a jednou spojkou ze Slovenska. Stejně to funguje i u exportu.

Obchodníci však mohou využívat i jiné trasy k dovozu plynu, například přes Lanžhot směrem ze Slovenska, což je nyní jediná cesta, kterou se do Česka může dostat ruský plyn, který doputuje přes Ukrajinu.

To se opět dělo v listopadu a v prosinci 2022. „To byla necelá dvě procenta z celkového importu. Zbylých 98 procent se k nám dostalo z ostatních zemí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Jinak byly toky přes tuto stanici během loňského a letošního roku nulové.

„Chladnější počasí v Evropě vedlo k těžbě plynu ze zásobníků. Dovoz plynu do Česka se výrazně snížil, a naopak se potřeby Česka začaly saturovat dovozem plynu z východu,“ vysvětluje Kocůrek.

Upozorňuje však, že nemusí jít pouze o ruský plyn, od kterého se chce Česko a další země Evropské unie distancovat „Mohlo se jednat o kombinaci plynu pocházejícího přímo z Ruska a plynu již dříve uloženého v zásobnících na Slovensku, Maďarsku či Rumunsku,“ říká Kocůrek.

Nicméně letos v lednu a únoru se do Česka ze Slovenska nedostal žádný plyn. Česko tak snížilo závislost na ruském plynu na nulu. „Zvládli jsem to. Zimu jsme přežili bez ruského plynu. Nenaplnily se katastrofické scénáře,“ komentuje Síkela.

Výkyvy v objemech přepravy plynu ze Slovenska jsou dány rozhodnutími obchodníků s plynem. „Ti plyn do České republiky dodávají a u společnosti NET4GAS k tomuto účelu rezervují příslušné přepravní kapacity,“ dodává Meravý.

Ke zvládnutí zimy přispělo i šetření energiemi. „Nakoupili jsme plyn na stát a naplnili jsme zásobníky, včetně toho, kde si pronajal kapacity ruský Gazprom,“ říká Síkela. Aktuálně jsou tuzemské zásobníky naplněny zhruba z poloviny.

Nemáme však ještě vyhráno a Česko bude čelit dalším výzvám v oblasti energetiky. „Nepředvídatelné kroky Ruska, obnovení aktivity v Číně a klimatická změna,“ jmenuje ministr a dodává, že je Česko proto musí spotřebovat alespoň stejné množství energií, jako v uplynulém roce. Spotřeba totiž loni klesla o 15 procent.

Česko bude dále řešit výstavbu dalšího jaderného zdroje a novelu o komunitní energetice, která umožní sdílení energií.

Reklama

Doporučované