Hlavní obsah

Integrace žáků z Ukrajiny stála 300 milionů. Stát neví, kolik jich nastoupí

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministerstvo školství i neziskové organizace předpokládají, že děti uprchlíků budou potřebovat podporu i v nadcházejícím školním roce.

Reklama

Ani dva dny před oficiálním začátkem nového školního roku není jasné, kolik ukrajinských dětí nastoupí do českých škol. Řada z nich odjela v létě zpět na Ukrajinu. Stát odhaduje, že celkově jich do lavic usedne do 70 tisíc.

Článek

Za pár dnů začíná nový školní rok. Kolik dětí, které do Česka uprchly před válkou z Ukrajiny, je bude skutečně navštěvovat, je ale stále jen v kolonce „odhadem“. Ministerstvo školství předpokládá, že jich nebude více než 70 tisíc.

„Rozhodně nebudou naplněny krizové scénáře z první poloviny tohoto roku, které předpovídaly příchod až 130 tisíc ukrajinských dětí. Pokud se situace nezmění, neměl by podle současných odhadů počet ukrajinských dětí překročit 70 tisíc,“ říká Aneta Lednová, mluvčí MŠMT.

Přesná čísla zatím úřad nezná, řada uprchlíků totiž během posledních týdnů odjela zpět na Ukrajinu.

„V tuto chvíli je situace ještě nepředvídatelná z hlediska toho, kdo vůbec na našem území v září zůstane,“ říká Pavla Katzová, náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní ministerstva školství.

„Ukrajinští partneři nám totiž potvrdili, že na léto se vrátily na Ukrajinu desetitisíce až statisíce lidí. Je ale možné, že se jich spoustu v návaznosti na vývoj konfliktu vrátí, nikdo ale není v tuto chvíli schopen říct, jak se situace vyvine,“ dodává.

Přesná čísla tak bude mít stát k dispozici nejdříve během září, nejpozději v říjnu. Zatím pracuje pouze s odhady, přestože každý den přicházejí ze škol průběžná čísla.

Ani ředitelé škol zatím nevědí, zda všechny děti do tříd nastoupí. Například zhruba 7 tisíc žáků, kteří navštěvovali české školy na jaře, do nich totiž přestalo docházet už během minulého školního roku. Jinými slovy – stát tak neví, zda se tyto děti vrátí, zůstanou na Ukrajině, nebo odjely s rodiči do jiné země v rámci EU.

Na začlenění dětí uprchlíků vynaložilo ministerstvo školství od dubna do srpna téměř 300 milionů korun. Nejvíce peněz šlo na fungování adaptačních skupin pro děti od 3 do 15 let (241,4 mil.) a jazykové kurzy pro teenagery (51,6 mil.).

Do 15. září přijímá úřad žádosti o podporu podzimního fungování adaptačních skupin. Počítá s tím, že budou fungovat zatím do prosince. Navíc ze státního rozpočtu školy mohou zaplatit ukrajinské asistenty pedagoga.

Jsou tady i děti, které přijely samy, bez žádné pomoci. Jejich situace je opravdu nesmírně smutná.
Lucie Zerbini, koordinátorka projektu Women for Women: Obědy pro děti

Od začátku války na Ukrajině se na pomoci významně podílejí také neziskové organizace a nadace.

Například nadace manželů Tykačových Women For Women s projektem Obědy pro děti letos počítá s tím, že zájem o obědy pro děti ze sociálně slabých rodin opět vzroste, a to včetně dětí z Ukrajiny.

„Největší poptávku pomoci a nárůst počtu potřebných dětí očekáváme v září, kdy na rodiny dopadne ekonomická krize. Začátek školy je pro všechny rodiče vždy velmi finančně náročný a letos bude obzvlášť těžký,“ říká pro SZ Byznys Lucie Zerbini, hlavní koordinátorka projektu Obědy pro děti.

Už teď v jejich databázi přibylo dětí i registrovaných škol nebo školních jídelen. V minulém školním roce zajistili obědy pro 13 tisíc školních dětí, v novém školním roce by číslo mohlo vzrůst až na 17 tisíc, odhadují v nadaci.

„Dle informací, které jsme o dětech obdrželi, většina dětí z Ukrajiny přijela jen s maminkou, otec musel zůstat na Ukrajině. Jsou tady i děti, které přijely samy, bez žádné pomoci. Jejich situace je opravdu nesmírně smutná,“ doplnila Lucie Zerbini.

S blížícím se začátkem školního roku mohou školy a jednotlivci žádat o finanční pomoc například také Nadaci Via, a to až do částky 50 tisíc korun. Podpoří například kurzy češtiny nebo nákup výukových pomůcek.

Speciální fond zřídila také Nadace Terezy Maxové. Školám nabízí, že mohou žádat o podporu na vzdělání nebo osobní rozvoj ukrajinských žáků a studentů.

Nezisková organizace Post Bellum pak vybudovala v Praze, kde žije uprchlíků nejvíc, Adaptační centrum pro děti a mládež. V provozu bude i na podzim, mimo jiné pro ty, kteří se nedostanou do klasických českých středních škol. Ať už kvůli neznalosti češtiny, nebo plné kapacitě škol.

„Na naši školu žáci z Ukrajiny nenastoupí. V přijímacím řízení nebyl nikdo z nich. O prázdninách přišlo několik žádostí o přijetí, kterým jsme ale nemohli vyhovět z důvodu kapacity. První ročníky máme zcela obsazené,“ říká například Jiří Zajíček, ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze, který je zároveň předsedou Národní rady Unie školských asociací ČR – CZESHA.

Souhrnná čísla o tom, jak školy plošně využívají pomoc pro integraci dětí uprchlíků, zatím Unie k dispozici nemá.

Reklama

Doporučované