Hlavní obsah

Ušetřit za elektřinu jde i bezbolestně. Stačí zkontrolovat jistič

Foto: Seznam Zprávy

První krok v pátrání po úsporách energie by měl začít v rozvodné skříni a u faktury od dodavatele. Ilustrační foto.

Reklama

Kdo to je dodavatel energie, kdo její distributor a jakou roli mají vůči zákazníkům? Proč mít správný jistič a zda zvolit jinou sazbu? Na to odpovídají odborníci z trhu energií.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Situace na energetických trzích v Evropě se od loňského roku zásadně proměnila, v Česku nevyjímaje. Ceny za energie od konce loňského roku vzrostly dramatickým tempem a připlatí si za ně všichni. Některé obchodníky s energií už vyhrocená situace na trhu dostala do problémů, které vedly až k ukončení jejich činnosti.

Vzhledem k současné situaci na energetickém trhu vzniká jak z pohledu dodavatelů, tak z pohledu zákazníků mnoho neznámých. Jak dnes dodavatelé nakupují energie, jaké produkty nabízejí a jak zákazník může na spotřebě energií ušetřit?

Pro pochopení nákupních principů je důležité si uvědomit, že spotřeba energie v průběhu celého roku kolísá. V zimních měsících, kdy je chladněji a dříve se stmívá, je spotřeba energie logicky vyšší. Jak přibývá slunečních dnů, tedy světla a tepla, odběr energií přirozeně klesá – křivka roční spotřeby má tak přibližný tvar do šířky roztaženého písmene U.

Dodávka energií je obvykle vnímána jako stálý proud elektřiny nebo plynu, který slouží ke svícení, topení a zajišťuje chod nejrůznějších spotřebičů. V zásadě to tak je a elektřina v rozvodné síti i plyn v potrubí představují opravdu fyzikálně homogenní substanci. Z hlediska výroby a následného prodeje však tyto komodity tvoří několik částí.

Kdo je kdo

Dodavatel

Dodavatel energie, neboli obchodník, který na burze nakupuje elektřinu nebo zemní plyn, které následně prodává spotřebitelům. Dodavatele si každý zákazník vybírá sám, a může tak ovlivnit konečnou cenu, za kterou mu bude odběr plynu nebo elektřiny účtován. Každý dodavatel totiž sám určuje výši obchodní části ceny, která není nijak regulována. Proto je také na trhu více nabídek za různé ceny.

Distributor

Distributor energie, neboli provozovatel distribuční soustavy zajišťuje fyzickou dopravu elektřiny nebo plynu. Elektřinu ani plyn neprodává. Obchod zajišťuje dodavatel. Jelikož jde u distributora o tzv. přirozený monopol, reguluje ceny za jeho služby stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu.

„Rovnoměrná dodávka, kdy elektrárna produkuje každou hodinu každého dne v roce stejné množství megawatthodin (MWh), je vyjádřena přímkou a elektřina takto vyrobená se nazývá CAL. Analogicky u zemního plynu představuje CAL stálý roční objem těžby opět v MWh a rovněž je víceméně popsaný přímkou. Kvartální výroba či těžba ale zohledňuje sezónní vlivy a je charakterizována křivkou. Podobně je tomu i s měsíční a denní výrobou a těžbou,“ vysvětluje Jiří Matoušek, člen představenstva nezávislého dodavatele energií Centropol.

A právě způsob, jakým plyn či elektřinu nakupují, určuje, za jakých podmínek mohou následně dodavatelé plynule vykrývat spotřebu svých zákazníků. „Nákup energií na velkoobchodních trzích (energetických burzách) uskutečňují prostřednictvím ročních (CAL), kvartálních, měsíčních, týdenních a také denních (spot) energetických produktů, které se liší cenou,“ dodává Matoušek.

Produkty nabízené zákazníkům

Jediným produktem nabízeným koncovým zákazníkům, který je přímo navázán na aktuální cenu na denním trhu, je pouze výše zmíněný spot. Dále jsou na trhu produkty s fixovanou cenou na jeden, dva nebo tři roky, kdy je právě na dané období garantována stanovená cena, a pak máme produkty na dobu neurčitou s fixovanou a nefixovanou cenou i produkty na dobu určitou s nefixovanou cenou.

V současné době jsou ale podle Jiřího Gavora, výkonného ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, velkoobchodní ceny buďto na historických maximech nebo blízko pod nimi, přičemž jejich další růst by mohlo zapříčinit jen například úplné zastavení toku ruského plynu. S tím by se dle jeho slov měl měnit také postoj zákazníků k tomu, na jak dlouho fixovat cenu za dodávky energií.

„Pokud by se válečná situace na Ukrajině začala zlepšovat, bude to mít nepochybně pozitivní efekt také na velkoobchodní trh a došlo by k výraznému poklesu cen energií, které by se se zpožděním promítly do konečných cen pro zákazníka. Odběratel, který dnes fixuje na delší dobu, například na tři roky, se prakticky této možnosti pozitivního zvratu vzdává, proto bych spíše dlouhodobé fixace nedoporučoval,“ říká Jiří Gavor.

Dlouhodobé fixace nedoporučuje ani Matoušek z Centropolu. „Pro doporučení, zda je pro zákazníka výhodné uzavřít smlouvu s fixovanou cenou na delší období než jeden rok, je rozhodující, zda je délka závazku dostatečně kompenzována nižší cenou, což se teď na trhu neděje. Současné velkoobchodní ceny elektřiny a zemního plynu jsou extrémně vysoké, a také proto nyní doporučujeme uzavírat produkty s pevnou cenou spíše na kratší období jednoho roku, u elektřiny maximálně na dva roky,“ uvádí člen představenstva.

Paradoxně tak dobrou cenou může mít podle výkonného ředitele asociace nezávislých dodavatelů produkt, který nejvíce reflektuje cenové změny, tedy, za který jsou účtovány spotové ceny. „Nicméně jde o produkt, který se těžko predikuje. Existuje hodně odběratelů z řad domácností, které raději chtějí mít jistotu, a to i za cenu vyšší ceny,“ dodává Gavor.

Kdy uvažovat o změně dodavatele

Vzhledem k tomu, jaké jsou na trhu varianty produktů pro zákazníka, nabízí se otázka, v jakém případě a zda v současné situaci uvažovat o přechodu k jinému dodavateli.

Změna dodavatele je podle odborníků v dnešní situaci mnohem riskantnější záležitostí než kdy dříve. Ještě před jejím vyhrocením se dodavatelé spíše s konkurencí přetahovali a nebylo výjimkou, že za přechod k jinému dodavateli zákazníci získávali akční ceny. Dnes je situace spíše opačná.

„Nejprve je potřeba získat přehled o současných nabídkách, jaké alternativy máme k dispozici. Ne všichni dodavatelé teď nabírají nové zákazníky, to je třeba brát v potaz. Pokud chci od dodavatele odejít, měl bych mít už nového vybraného a ověřeného, že skutečně nabídka platí, než ukončím dosavadní smlouvu,“ radí Michal Kebort, tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu.

Hnacím motorem pro změnu by podle jeho slov neměla být primárně cena. „Cena teď roste napříč všemi dodavateli, pokud náš dodavatel zvyšuje cenu například o 10 procent a rozhodli bychom se kvůli tomu přejít k jinému, který cenu nezvyšoval už delší dobu, velmi snadno se nám může stát, že se ceníky změní i u něj krátce po přechodu. Navíc stále platí, že dodavatelé mají tendenci držet déle nižší cenu u dlouhodobých zákazníků, zatímco ti noví si připlatí,“ uvádí Kebort.

Podle Matouška z Centropolu by však o změně dodavatele naopak měli uvažovat zákazníci, kteří mají spotový produkt a sami si ho nezvolili.

To se stalo například krátce před ukončením činnosti zákazníkům Bohemia Energy. Spotový produkt totiž ze své podstaty reaguje na veškeré změny na trhu. Dnes dále roste cena elektřiny z důvodu omezení dodávek plynu do Evropy a zákazníci s tímto produktem zvýšení ceny pocítí okamžitě.

„Očekáváme, že menší dodavatelé nemusí situaci s vysokými cenami elektřiny a plynu zvládat a budou ukončovat činnost. V současné době mají stávající zákazníci u stabilních dodavatelů, kteří dlouhodobě nakupují elektřinu a zemní plyn dopředu, na svých dosavadních produktech obvykle nižší ceny než zákazníci nově příchozí. Jim se tedy nyní měnit dodavatele příliš nevyplatí,“ radí odborník.

Klienti DPI si za energie připlácí

Ti zákazníci, jejichž dodavatelé v posledních měsících nebyli schopni dostát svých závazků, ze zákona přešli k takzvaným dodavatelům poslední instance (DPI). To se týkalo v letošním roce stovek tisíc klientů energetických dodavatelů. Změnou dodavatele tak sice měli jistou, že energii budou dostávat, ovšem odebírali ji za výrazně vyšší ceny.

Dodavatel poslední instance (DPI)

DPI jsou určeni Energetickým regulačním úřadem, aby poskytli své služby odběratelům, jejichž stálí dodavatelé náhle nejsou schopni dostát svým závazkům. Jsou to vždy nejsilnější subjekty v dané oblasti, území republiky mají teritoriálně rozděleno a v celém státě jsou pouze tři pro dodávky elektřiny a tři pro dodávky plynu.

Dodávky elektřiny:

ČEZ Prodej zajišťuje elektřinu pro Karlovarský, Plzeňský, Středočeský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský kraj,

EG.D pro Vysočinu, Jihočeský, Jihomoravský a Zlínský kraj,

Pražská energetika pro Prahu a okolí.

Dodávky plynu:

innogy Energie dodává zemní plyn v Karlovarském, Plzeňském, Středočeském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Olomouckém, Moravskoslezském, Jihomoravském, Zlínském kraji a na Vysočině,

EG.D v Jihočeském kraji,

Pražská plynárenská v Praze a okolí.

Pro zákazníky, kteří se ocitají v režimu DPI, tito dodavatelé logicky nemohou mít nakoupeny energie dopředu jako pro své stávající zákazníky, a musí proto pro ně nakupovat za ceny aktuální v daném okamžiku. Ceny v režimu DPI jsou proto pro konečné odběratele obvykle vyšší než pro běžné zákazníky daného dodavatele.

Právě novela energetického zákona, kterou 15. června zrychleně schválil Senát a nyní míří k podpisu prezidentovi, mimo jiné upravuje i režim DPI.

„Zkracuje dosavadní šestiměsíční lhůtu na tři měsíce a rovněž zavádí nové pravidlo. Pokud si odběratel v režimu DPI nenajde nového dodavatele v období nově stanovené lhůty tří měsíců, po této době se DPI automaticky stává jeho novým standardním dodavatelem energií podle standardních ceníků daného dodavatele,“ uvádí Matoušek pro SZ Byznys.

Podle Gavora jde o pozitivní změnu v energetické legislativně. „Zároveň si ale myslím, že i v nepříznivých situacích se vyplatí podívat na srovnávače nabídek dodavatelů energií a zjistit, zda na trhu neexistuje lepší cenová nabídka,“ dodává.

Jak ušetřit za energie

Navzdory problematické situaci na trhu energií a velkému zdražení existují cesty, které mohou domácnostem ročně ušetřit za energie i tisíce korun. Mezi ně patři optimální distribuční sazba a velikost jističe.

Distribuční sazbu zákazníkovi přiděluje distributor podle charakteru odběrného místa, skladby spotřebičů v konkrétním odběrném místě, jejich typu a počtu.

Pokud jsou v daném odběrném místě pouze běžné spotřebiče (svícení a vaření), což je u převážné většiny domácností, bude jeho sazba jednotarifová – D01d nebo D02d (u podnikatelských subjektů je kód C01d, C02d). To znamená, že cena za elektřinu je po celý den stejná.

Pokud jsou v odběrném místě zařízení určená k ohřevu vody, k vytápění, případně k dobíjení elektromobilu, odběrnému místu je přidělena dvoutarifová sazba. V takovém případě vstupuje v účinnost takzvaný vysoký tarif (VT) a nízký tarif (NT) a po určitý počet hodin z každého dne je účtována za elektřinu nižší sazba.

Příklady spotřebičů s vyšším příkonem využívajících levnější nízký tarif a časy NT za 24 hod.:

  • bojler D25d – 8/24
  • akumulační kamna D26d – 8/24
  • elektromobil D27d – 8/24
  • hybridní tepelné zařízení D35d – 16/24
  • přímotop D57d – 20/24
  • tepelné čerpadlo D57d – 20/24

Pro přechod na dvoutarifovou distribuční sazbu je nutné distributorovi instalaci konkrétního zařízení s odpovídajícím podílem na celkovém příkonu domácnosti doložit revizní zprávou a následně od něj získat technologii pro automatické přepínání mezi vysokým a nízkým tarifem – hromadné dálkové ovládání (HDO).

„U dvoutarifové distribuční sazby platí odběratel vyšší poplatky za jistič ale cena za distribuovanou 1 MWh v nízkém tarifu je nízká. Vyplatí se tak využívat spouštění náročnějších spotřebičů, jako jsou pračky, myčky, sušičky, na dobu, kdy je aktivován NT,“ vysvětluje Matoušek z Centropol.

„Pokud jde o hlavní jistič, také jeho kapacita ovlivňuje výši distribučních poplatků. Kapacitu musí stanovit odborník podle skladby a příkonu jednotlivých spotřebičů v odběrném místě. Ale optimálním nastavením kombinace správné distribuční sazby a vhodného jističe, lze ušetřit na distribučních poplatcích,“ dodává.

Kromě dobře zvoleného tarifu a distribuční sazby ale podle Jiřího Gavora nelze zapomenout ani na takzvané „babičkovské rady“, které spotřebitelům mohou pomoci za energie výrazně ušetřit.

„Každý zákazník má ve své moci jednoduchá provozní opatření. Stačí zkontrolovat mrazák, který běží neustále, zda není zanesen námrazou. Dále dbát například na to, abychom nevařili v konvici zbytečnou vodu nebo si zvyknout vařit v hrnci s pokličkou. To jsou drobné úspory, které se ale v každodenním životě opakují velmi často. V časech, kdy byly energie levné, tomu nikdo nevěnoval pozornost, dnes je ale vhodné se nad tím zamyslet,“ uzavírá odborník.

Reklama

Doporučované