Hlavní obsah

Velikost větrníků roste. Stometrové lopatky se ale hůř dostávají na moře

Foto: Profimedia.cz

Snímek ze srpna 2021 ukazuje 69 metrů dlouhou rotorovou lopatku přepravovanou v Německu.

Reklama

Čím větší turbína, tím více zachycené větrné energie a vyrobené elektřiny. V budoucnu mohou mít ty na moři výkon i 15 megawattů. S velikostí větrníků však také narůstají logistické problémy, a to jak na pobřeží, tak na vodě.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Do budoucna se větrné elektrárny rozrostou jak do délky, tak co do objemu vyrobené elektřiny. Jedna taková od loňského roku vyrůstá na moři asi 25 km od ostrova Martha’s Vineyard u východního pobřeží Spojených států. Nese název Vineyard Wind 1 a bude klíčovou součástí americké energetické budoucnosti.

Její výrobní kapacita činí 800 megawattů. Jak uvádí server CNBC, bude využívat 13megawattové turbíny Haliade-X od společnosti General Electric Renewable Energy. Jejich výška dosahuje 260 metrů, průměr rotoru je 220 metrů a délka lopatek 107 metrů. Jde o novou generaci turbín, které mají být instalovány v následujících letech.

Kromě General Electric se do závodu o velké turbíny zapojují i další společnosti. Čínská MingYang Smart Energy v roce 2021 zveřejnila parametry svých elektráren – jde o 264 metrů vysokou konstrukci se 118metrovými listy.

Dánská firma Vestas počítá s 15megawattovou turbínou, která bude mít průměr rotoru 236 metrů a 115,5metrové lopatky, Siemens Gamesa Renewable Energy vyvíjí elektrárnu, jež se skládá ze 108metrových lopatek a její průměr rotoru dosahuje 222 metrů.

Důvody pro zvětšení elektráren jsou podle amerického ministerstva energetiky jasné. Uvádí, že čím jsou věže turbín vyšší, tím více větrné energie zachytí, protože se zvyšující se nadmořskou výškou sílí i vítr.

Turbíny s výkonem větším než 8 MW tvořily v letech 2010 až 2021 pouze tři procenta celosvětových instalací, ale do roku 2030 se tento podíl podle prognóz vyšplhá na 53 procent.
Zpráva Rystad Energy

Větší průměr rotoru také není jen „na okrasu“. „Umožňuje větrným turbínám pokrýt větší plochu, zachytit více větru a vyrobit více elektřiny,“ uvádí ministerstvo energetiky. Podobně je tomu i u lopatek – čím jsou delší, tím více větru zachytí, a to i v oblastech, kde fouká méně.

Počet větrníků na moři s vyšším výkonem do budoucna pravděpodobně poroste. „Turbíny s výkonem větším než 8 MW tvořily v letech 2010 až 2021 pouze tři procenta celosvětových instalací, ale do roku 2030 se tento podíl podle prognóz vyšplhá na 53 procent,“ uvádí společnost Rystad Energy.

Do konce desetiletí by se takto velké turbíny mohly stát normou. Velikost větrníků však představuje řadu problémů. Ten hlavní spočívá v logistice.

Foto: Profimedia.cz

Rostoucí velikosti větrných turbín se budou muset přizpůsobit i plavidla používaná k přepravě jejich součástí.

Více než stometrové lopatky se hůře dopravují na moře. Proto bude poptávka po plavidlech, která jsou schopná instalovat větší turbíny na moři, do roku 2024 převyšovat nabídku. Provozovatelé tak budou muset investovat do nových plavidel nebo modernizovat stávající.

„Když byly turbíny menší, instalaci na moři mohla zvládnout flotila lodí první generace nebo přestavěná plavidla typu jackup z ropného a plynárenského průmyslu,“ uvedl Martin Lysne, hlavní analytik pro plošiny a plavidla ve společnosti Rystad Energy.

Vzhledem k tomu, že provozovatelé nadále upřednostňují větší turbíny, bude podle něj k uspokojení poptávky zapotřebí „nová generace účelových plavidel“.

Ze současné flotily účelových plavidel může jen několik jednotek instalovat turbíny o výkonu 10 MW+ a žádná není v současné době schopna instalovat turbíny o výkonu 14 MW+.
zpráva Rystad Energy

Specializovaná plavidla však nejsou levná. Například americká společnost Dominion Energy staví 472 stop dlouhou loď Charybdis, která bude stát přibližně 500 milionů dolarů a bude schopna instalovat jak současné turbíny, tak turbíny nové generace o výkonu 12 megawattů a více. Protože těchto turbín přibývá, bude potřeba více plavidel, jako je Charybdis.

„Ze současné flotily účelových plavidel může jen několik jednotek instalovat turbíny o výkonu 10 MW+ a žádná není v současné době schopna instalovat turbíny o výkonu 14 MW+. To se změní k roku 2025,“ uvádí se v analýze společnosti Rystad Energy.

Další potíže představují přístavy, kde plavidla určená pro instalaci offshorových turbín kotví. I zde budou zapotřebí investice a modernizace.

Podle zprávy průmyslového orgánu WindEurope budou muset evropské přístavy do roku 2030 investovat 6,5 miliardy eur, aby „expanzi větrné energie na moři podpořily“. Přístavy by musely také „rozšířit své pozemky, posílit přístaviště, vylepšit své hlubokomořské přístavy a provést další stavební práce“.

Význam přístavů nedávno potvrdila i zpráva Světové rady pro větrnou energii. „S rozšiřováním projektů větrné energie na moři a komerčních projektů plovoucí větrné energie bude modernizace přístavů rozhodující pro budoucí úspěch tohoto odvětví,“ stojí ve zprávě.

Offshorové projekty vyžadují významné skladovací a montážní prostory na nábřeží, k čemuž jsou potřeba prostornější zařízení, pozemní dopravní spojení v rámci přístavních oblastí a přístavy s větší hloubkou.

Zdá se, že v této oblasti se už chystají změny. Na začátku března podepsaly společnosti BP a Equinor dohodu o přeměně námořního terminálu South Brooklyn Marine Terminal v New Yorku na přístav pro větrné elektrárny na moři. Má se stát „cílovou destinací pro budoucí projekty větrných elektráren na moři v regionu“. Očekává se, že investice do modernizace infrastruktury dosáhnou 200 až 250 milionů dolarů.

Reklama

Doporučované