Hlavní obsah

Vyšší ceny elektřiny už dohnaly většinu Čechů. Někdo platí i tisíce navíc

Foto: Shutterstock.com

Výdaje za elektřinu či plyn zasáhly do rozpočtů domácností. Ilustrační foto

Reklama

Pro řadu českých domácnosti představují mnohem vyšší účty za energie zásadnější problémy než dříve – i proto méně svítí a topí nebo uvažují o dávkách na bydlení.

Článek

Cena megawatthodiny elektřiny na burze je téměř třikrát vyšší než před rokem, u plynu v prosinci dokonce vyrostla na osminásobek a nyní se pohybuje třikrát výš než v únoru roku 2021. Velkoobchodní ceny se promítají i do koncových účtů pro domácnosti.

Z průzkumu, který v lednu provedl Výzkumník Seznam, vyplývá, že se většině respondentů nyní oproti loňsku změnily roční platby za elektřinu – vyšší zálohy platí 54 procent z nich.

Výzkumník Seznam

Výzkumník Seznam je výzkumný panel společnosti Seznam. Uživatelé se do něj mohou zaregistrovat a účastnit se průzkumů na různá témata. Do vhodného výzkumu je účastník pozván e-mailem na základě sociodemografických informací, které o sobě poskytl (pohlaví, věk, vzdělání, pracovní postavení, kraj, velikost obce). Veškeré výsledky jsou však anonymní a nejsou spojovány s konkrétní osobou.

Chcete nám pomoci zjišťovat informace? Podívejte se do Výzkumníka Seznam.

Téměř třetina (30 procent) platí o 500 až 1 000 korun více, desetina respondentů musí připlácet o 1 000 až 2 000 korun víc.

Sedm procent dotazovaných pak oproti roku 2021 připlácí za elektřinu od dvou do čtyř tisíc korun, dalších sedm procent má pak tyto výdaje vyšší než 4 000 korun.

Pro některé domácnosti se staly faktury za energie významným zásahem do rozpočtu. Za zásadní problém považuje zdražení elektřiny devět procent lidí a 23 procent domácností přiznává, že je výdaje za elektřinu podstatně ovlivnily. Pro 39 procent dotázaných už zdražení této složky představuje menší problém. Za zanedbatelnou přítěž považuje navýšení cen dodávek elektrické energie 20 procent respondentů.

Zbývající desetina se svým vyúčtováním problém nemá.

Zatímco u elektřiny fixace cen nedokázala ochránit před cenovým nárazem 54 procent respondentů, u plynu se čísla výrazně liší. 70 procent uvedlo, že se jich vyšší ceny dodávek plynu netýkají, 16 procent respondentů ho má nyní dražší o 500 až 1 000 korun. Tisíc až dva tisíce si musí připlácet šest procent zúčastněných domácností, čtyřem procentům pak ceny vzrostly o dva až čtyři tisíce korun. Více za dodávky plynu platí čtyři procenta dotázaných.

Přesto nová cena plynu představuje pro 10 procent domácností zásadní potíže, podstatný problém v ní vidí 23 procent osob. Svůj účet už řeší méně 33 procent lidí a pro 34 procent domácností znamená zdražení zanedbatelný či žádný problém.

Částky za energie u některých domácností ovlivnil také fakt, že jejich předchozí dodavatel ukončil činnost. Jen v loňském roce přestalo dodávat elektřinu či plyn 12 obchodníků, letos rostoucí ceny neustáli další. Od dodavatele, jenž ukončil činnost, odebíralo elektřinu 17 procent respondentů, plyn 10 procent.

Postižení klienti se tak dostali do režimu dodavatele poslední instance, který jim dodávky dočasně zajišťoval. Ještě v lednu bylo u DPI šest procent odběratelů elektřiny a pět procent z dotázaných v případě plynu.

V poslední době zdražily také dodávky tepla. Teplo z tepláren či jiných dálkových zdrojů odebírá 34 procent dotázaných. Více než polovina respondentů pak uvedla, že se pro ně cena dodávek tepla nijak nezměnila. 17 procent však platí o 500 až 1 000 korun víc, pět procent muselo přičíst až dva tisíce navíc. Změna o dva až čtyři tisíce se dotkla tří procent domácností, ještě více si připlácejí dvě procenta dotázaných.

Kvůli vyšším cenám energií se domácnostem zvyšují i výdaje na bydlení. Více z nich se proto vejde do parametrů pro získání příspěvku na bydlení. V souvislosti se zdražováním energií vláda umožnila čerpat příspěvky například i nízkopříjmovým domácnostem, které bydlí v nájmu nebo trvale žijí v rekreačním zařízení.

Na příspěvek mají nárok ti, jimž 30 procent příjmu nevystačí na pokrytí nákladů na bydlení. V případě Prahy jde o 35 procent příjmu. Pro jeho získání však žadatel musí doložit příjmy za poslední tři měsíce a prokázat tak, že má na dávku nárok.

O příspěvku na bydlení nyní uvažuje pět procent dotázaných, jedno procento o něj požádalo a další jedno procento příspěvek od začátku roku nově pobírá. Dvě procenta zúčastněných domácností příspěvek na bydlení využívalo do konce loňského roku.

Vyšší výdaje na energie se domácnosti snaží regulovat snížením své spotřeby. Úspory řeší různě. Šest procent domácností v posledních třech měsících kvůli vyšším výdajům za teplo svůj dům či byt nechalo zateplit, 38 procent respondentů doma méně topí. Devět procent uvedlo, že teplem šetří jinak.

Elektřinou nyní šetří 30 procent dotázaných. Jedno procento vyměnilo LED žárovky, stejný podíl domácností se uchýlil k úsporným žárovkám a další pak doma méně svítí a snaží se vypínat elektrické spotřebiče.

Výzkumu se zúčastnilo 1 375 respondentů starších 18 let v období od 19. do 31 ledna. 21 procent z nich žije v domácnosti samo, 37 procent v dvoučlenné, 17 procent v tříčlenné a 15 procent ve čtyřčlenné domácnosti. Zbytek bydlí s více než čtyřmi lidmi. Od toho se může odvíjet jejich spotřeba energie.

Jejich ekonomickou situaci také ovlivňuje počet lidí, kteří na chod domácnosti přispívají. Provoz domácnosti sponzoruje u 30 procent dotázaných jen jeden člověk. Dva členové pak u 56 procent dotázaných, u desetiny to jsou tři lidé.

Reklama

Doporučované