Hlavní obsah

Jdeme příkladem, řekl šéf ČNB a zrušil zaměstnancům inflační doložku ve smlouvě

Foto: ČNB

Ilustrační snímek.

Reklama

Průměrná nominální mzda v České národní bance (ČNB) v příštím roce vzroste o 4,5 procenta. Doložka v kolektivní smlouvě, která zajištovala pracovníkům růst mzdy o výši inflace, byla zrušena.

Článek

Pracovníci ČNB měli až doposud kolektivní smlouvu nastavenou tak, aby objem celkových mzdových prostředků (mzdy, příplatky, odměny) vzrostl v letech 2021 až 2023 vždy přinejmenším o průměrnou celkovou inflaci v daném roce. Plus navýšenou v roce 2021 alespoň o jeden procentní bod, v roce 2022 alespoň o 2,5 procentního bodu a v roce 2023 alespoň o tolik procentních bodů, aby se v období let 2021 až 2023 jednalo v souhrnu alespoň o 6 procentních bodů.

Například podle aktuální prognózy České bankovní asociace měla letos činit průměrná inflace 15,7 procenta, takže by se zaměstnancům centrální banky mzdy zvýšily o 18,2 procenta. Průměrné měsíční náklady na zaměstnance včetně benefitů, sociálního a zdravotního pojištění byly přitom loni v ČNB 115 tisíc korun.

Tato Inflační doložka v kolektivní smlouvě ale byla nyní zrušena. Průměrná nominální mzda v České národní bance (ČNB) v příštím roce vzroste o 4,5 procenta.

„Česká národní banka tak jde příkladem, jak prostřednictvím umírněných mzdových požadavků bojovat s inflací. Vážím si toho, že i odbory si uvědomují svou odpovědnost za cenovou stabilitu v zemi a akceptovaly kompromisní návrh, za což jim děkuji,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.

„Odborová organizace se chová odpovědně a zastává pragmatický přístup k věci. Proto přistoupila na jednání o změně kolektivní smlouvy, neboť zajištění dlouhodobého sociálního smíru je důležité pro obě strany dohody,“ řekla předsedkyně odborové organizace v ČNB Jitka Svobodová.

ČNB v tiské zprávě ale také uvádí, že „jako částečnou kompenzaci dostanou všichni zaměstnanci letos a příští rok zvýšený příspěvek na penzijní spoření.“ V jaké výši banka neuvádí.

„V době vysoké inflace je největším nebezpečím rozpoutání mzdově-inflační spirály. Navázání růstu mezd na inflaci je z makroekonomického pohledu nevhodné, a proto jsme ho zrušili,“ uvedl Michl.

„Tím ovšem úspory nekončí. Mzdy členů bankovní rady zůstávají zmraženy do doby, než se podaří snížit inflaci. Zaměříme se na racionalizaci provozu instituce. Zadal jsem audit všech agend, který bude ukončen koncem ledna, a od toho se budou odvíjet i případné personální úspory,“ dodal.

Centrální banka momentálně zaměstnává 1467 lidí. Loni na platy šlo podle kolektivní smlouvy 1,385 miliardy korun. Na letošek bylo v rozpočtu vyčleněno 1,497 miliardy korun.

Michl se guvernérem ČNB stal 1. července. Od vzniku současné ČNB v roce 1993 je jejím v pořadí pátým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a Jiří Rusnok.

Bývalý guvernér ČNB Rusnok loni podle roční zprávy o hospodaření ČNB pobíral roční hrubou mzdu 5,9 milionu korun, tehdejší viceguvernéři Marek Mora a Tomáš Nidetzký 4,7 milionu korun. Roční mzda členů bankovní rady loni byla čtyři miliony korun.

Reklama

Doporučované