Článek
První verzi rozpočtu už šéf státní pokladny uveřejnil na internetových stránkách vlády, ministři a premiér o ní začnou jednat čtrnáctého září. „V návrhu, který byl předložen k diskusi, je zahrnut celkový nárůst výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí o 103,8 miliardy korun. V dané částce je obsažen nárůst důchodů o 92,6 miliardy, a to zejména kvůli inflaci,“ popisuje nejdůležitější položku Stanjurova mluvčí Michaela Lagronová. O dalších šest miliard se zvýší dávky nemocenské. Mluvčí přitom srovnává návrh rozpočtu 2023 s letošním rozpočtem po první revizi z letošního dubna.
Stomiliardový nárůst dotace pro ministerstvo práce lze srovnat s rekordním navýšením sociálních výdajů v prvním roce pandemie covidu-19. Na rozdíl od tehdejší ministryně Aleny Schillerové (ANO) se ovšem její nástupce snaží šetřit v jiných kapitolách. Ve všech to samozřejmě není možné: v časech válečné krize musí například navýšit o dvacet miliard výdaje na armádu, sedmnáct miliard si vyžádá slíbená valorizace státní dotace pro zdravotní pojišťovny, deset miliard navíc utratí za splátky státního dluhu. Škrtá se však ve všech ostatních kapitolách včetně vnitra, školství, zemědělství a dopravních investic. Do té míry, že výdaje státu v příštím roce zůstanou na úrovni, jak je plánuje druhá novela letošního rozpočtu, kterou v červenci schválila vláda.
Státní rozpočet v krizových letech
Příjmy v miliardách Kč
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | |
|---|---|---|---|---|
| Celkem | 1523,2 | 1475,5 | 1487,2 | 1678,3 |
| Z toho: | ||||
| daň z příjmu fyzických osob | 164,5 | 154,1 | 109,1 | 125 |
| daň z příjmu podniků | 123,5 | 108,4 | 129,1 | 149,1 |
| DPH | 291,3 | 287,9 | 298,5 | 354 |
| spotřební daně | 158,7 | 154,8 | 150,1 | 165 |
| sociální pojistné celkem | 551,7 | 540,4 | 595,5 | 633 |
| pojistné důchody | 494,1 | 483,7 | 532,9 | 564,3 |
Výdaje v miliardách Kč
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | |
|---|---|---|---|---|
| Z toho ministerstva: | 638,5 | 751 | 763,6 | 784,1 |
| práce a sociálních věcí | 68,3 | 74,3 | 84,9 | 89,1 |
| obrany | 80,5 | 93 | 90,9 | 95,7 |
| vnitra | 47,6 | 60,9 | 81,6 | 63,3 |
| průmyslu a obchodu | 75,2 | 106,9 | 107,5 | 114,7 |
| dopravy | 64,2 | 70,8 | 68,3 | 59,7 |
| zemědělství | 210,5 | 227,4 | 241,7 | 251,9 |
| školství | ||||
| Důležité položky: | ||||
| důchody | 471,8 | 519,8 | 530,7 | 569,2 |
| zdravotní pojišťovny | 71,8 | 97,3 | 126,3 | 124,8 |
| státní dluh | 39,6 | 40,1 | 42,2 | 54 |
| schodek | -28,5 | -367,4 | -419,7 | -330 |
Zdroje: Pro léta 2019, 2020 a 2021 Státní závěrečný účet, pro rok 2022 rozpočtová novela z července a odhad výběru daní podle údajů ze srpna, pro rok 2023 návrh státního rozpočtu z 1. září 2022
Úspěch Stanjurovy strategie ovšem závisí na tom, jak se vypořádá s náklady, které si může vyžádat energetická krize. Je to vidět i v navrženém dokumentu. Chybí v něm totiž peníze, ze kterých by vláda v příštím roce dotovala úsporný energetický tarif.
Potřebné desítky miliard mohou úředníci najít na příjmové straně rozpočtu. Ministr Stanjura očekává, že na daních a sociálním pojistném vybere o 70 miliard korun víc než v letošním roce. To by ovšem znamenalo, že se příjmy zvýší pouze o pět procent ve srovnání s daňovými výnosy, které lze podle odhadu Seznamu Zpráv očekávat letos. Nominální mzdy, jejichž zdanění je hlavním zdrojem státních příjmů, přitom podle aktuální předpovědi Ministerstva financí vyrostou v příštím roce o osm procent.
