Hlavní obsah

Očima byznysu: Němci zpackali energetickou revoluci. Drahotu vyvážejí do Česka

Lubomír Lízal
Bývalý člen bankovní rady ČNB, docent na ČVUT FEL a CIIRC, a na Anglo-American University.
Foto: Shutterstock.com/Igor Grochev

Snad bude na Baltu dost foukat… Ilustrační foto.

Reklama

„Dokud bude cena elektřiny závislá na plynu, ze kterého vyrábějí německé plynové elektrárny, zlevnění elektřiny nečekejme,“ píše v komentáři bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.

Článek

Skeptici měli, patrně jako vždy, pravdu. Německo neprodlouží životnost jaderných elektráren v Bavorsku. Spor mezi bavorskou vládou a federální vládou v Berlíně dopadl, jak jinak, ve prospěch centrální moci.

Bavorská vláda, vědoma si problému, se snažila zvrátit odstavení 1 500 MW velkého druhého bloku jaderné elektrárny Isar u Landshutu. Dokonce si obstarala posudky od renomovaného institutu TÜV i regionálního ministerstva životního prostředí, které prodloužení provozu připouštějí.

Zatímco vnitropolitický byrokratický spor o změně legislativního závazku odstoupit od jádra, pokud by byla politická vůle, je teoreticky možné v Bundestagu nějak vyřešit, jakože však taková vůle není, tak pak se stejně narazí na fyzikální limit: není palivo – a nebude.

Německé jaderné elektrárny potřebují specifické palivové články a od objednání, a zatím nikdo nic neobjednal a už ani neobjedná, k dodávce to běžně trvá rok a půl až dva. Realisticky tak nové palivo může být nejdříve na počátku roku 2024, ovšem to dosluhující staré, i při snížené výrobě, dojde nejpozději na jaře 2023.

Z toho nám pak realisticky vychází, že jádro v Německu opravdu nebude a jediným řešením je posun životnosti dosluhujících uhelných elektráren. S tím je i konzistentní ministerský plán, jehož detaily unikly na veřejnost – asi 8,5 gigawattu (8 500 MW) převážně hnědouhelných kapacit, které již byly nebo měly být v následujících letech natrvalo odstaveny, zůstanou v provozu jako nutná záloha.

Provozovatelé budou mít nárok na kompenzace za to, že udrží v letech 2023 a 2024 zdroj připravený a provozuschopný.

V nejbližších dvou kritických letech se na energetickém trhu nic podstatného nezmění, tak rychle nové bezemisní zdroje k dispozici nebudou. Takže si z toho můžeme pro nás odvodit jednoduchý závěr: Pokud bude plyn, bude závěrnou elektrárnou určující ceny ta plynová jako doposud.

No a pokud plyn nebude, tak nastupují regulační stupně odběru, omezování dodávek plynu a vyšší ceny za energie.

Ani jeden scénář za současného uspořádání trhu, kdy německé plynové elektrárny určují cenu elektrické energie, nepovede k potřebnému poklesu cen elektrické energie. Nezbývá než doufat, že v zimě bude na Baltu hodně foukat vítr – můžeme se totiž spolehnout, že slunce svítit nebude.

Reklama

Doporučované