Článek
Společně s Lotyši a Maďary se českým zaměstnancům nejvíc snížily reálné mzdy, ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku se propadly o 14–15 procent. Jinde v Evropě platy meziročně poklesly jednociferným tempem, vyšší reálné mzdy ohlásily pouze Slovinsko, Bulharsko a Řecko.
Ukazují to data Eurostatu, která mapují mzdové náklady v podnikatelském sektoru, po odečtení aktuální inflace.
Důvodem je zdražování, při kterém Česko patřilo k pěti nejvíc postiženým zemím. Od nejhoršího přitom tuzemské domácnosti zachránil úsporný tarif na elektřinu a odpuštění odvodů za obnovitelné zdroje. Obě opatření snížila podle výpočtu Českého statistického úřadu koncem roku inflaci o 3,5 procenta.
Zároveň Češi patřili k těm zaměstnancům, kteří nejméně žádali o navýšení platů. Podle Eurostatu proto zdejším podnikům stačilo zvýšit mzdové náklady nominálně o tři procenta, stejně jako ve Španělsku, Portugalsku, Itálii a Dánsku, tedy v zemích s mnohem nižší inflací.
Jedním z důvodů, proč Češi připustili tak prudké snížení reálných platů, může být okolnost, že se jim v předchozích letech naopak nadprůměrně zvyšovaly. Pokud se započte vliv zrušení superhrubé mzdy, vyrostly v letech 2019–2021 platy v podnikatelském sektoru o devět procent, tedy nejvíc po Bulharsku, zemi se zdaleka nejnižší mzdovou úrovní v EU. Přitom v průměrné zemi EU mzdy reálně klesaly také během období covidu.
Největší propad mzdových nákladů v soukromé svéře
reálný pokles/růst v procentech
| 3. čtvrtletí 2022 proti 3. čtvrtletí 2021 | 4. čtvrtletí 2022 proti 4. čtvrtletí 2021 | proti 4. čtvrtletí 2019 | |
|---|---|---|---|
| Lotyšsko | -18,1 | -14,9 | -11,6 |
| Česko | -16,2 | -14,5 | -6,8 |
| Maďarsko | -10,4 | -14,4 | -9,5 |
| Itálie | -8,7 | -9,8 | -11,6 |
| Slovensko | -5,9 | -9,6 | -1,5 |
| Estonsko | -17,8 | -8,2 | -11,7 |
| Švédsko | -5,1 | -8 | -8,4 |
| Finsko | -7,3 | -7,4 | -7,8 |
| Rakousko | -6,5 | -7,1 | -1,4 |
| Portugalsko | -5,4 | -7 | -2,7 |
| Polsko | -3,6 | -6,5 | -3,7 |
| Dánsko | -7,7 | -5,7 | -8,3 |
| Chorvatsko | -4,3 | -5,6 | -8,7 |
| Litva | -7,5 | -5,4 | 1,1 |
| Nizozemsko | -12 | -4,9 | -10,2 |
| Belgie | -5,9 | -3,6 | -7,6 |
| Německo | -11,2 | -3 | -2,4 |
| Španělsko | -6,5 | -2,7 | -5,3 |
| Francie | -2,5 | -2,3 | -1,5 |
| Rumunsko | -1,7 | -1,8 | 4,9 |
| Irsko | 1,2 | -0,7 | -3,3 |
| Slovinsko | -7,6 | 0,4 | 5 |
| Řecko | 0 | 0,6 | -0,7 |
| Bulharsko | -1,3 | 1,5 | 12,7 |
| EU | -7,1 | -5,2 | -5,8 |
Poznámka: Tabulka srovnává nominální růst mzdových nákladů a inflaci. V případě Česka započten vliv zrušení superhrubé mzdy.
Zdroj: Eurostat; Výpočet: Seznam Zprávy
Proto ve srovnání s posledním předcovidovým rokem brali Češi loni na konci roku „jen“ o sedm procent méně. To byl až jedenáctý nejhorší výsledek v rámci EU. Ani tento výpadek však nemusí průměrného zaměstnance tolik bolet. Například v letech 2016–2019 vyrostly mzdové náklady českých podniků reálně o patnáct procent. Srovnatelným tempem se zvyšovaly jen v šesti dalších východoevropských zemích.
S každou vládou jiný extrém
Podle expertů ovšem mohl tuzemské ekonomice uškodit sám fakt, že se vývoj zdejších mezd pohyboval z extrému do extrému.
„Nevíme, do jakého světa se probouzíme,“ popsal situaci běžného spotřebitele hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. V letech 2020 a 2021 motivovaly vyšší čisté mzdy k úsporám, po pádu reálných příjmů v loňském roce zažilo Česko „jeden z nejhlubších propadů spotřeby v Evropě“. V důsledku dosáhla zdejší ekonomika už loni v létě na hranici recese.
Ekonom Bureš připomíná, že na mzdovém vývoji „ode zdi ke zdi“, má zásadní podíl vládní politika. Nejde jen o zrušení superhrubé mzdy. Za premiéra Andreje Babiše se mimořádně zvyšovaly platy milionu zaměstnanců ve veřejném sektoru, tedy ve školství, zdravotnictví, policii, armádě, na úřadech a v kultuře. Naopak vláda Petra Fialy se chovala „uměřeně“.
Soukromé firmy se přizpůsobovaly právě tomuto vývoji. Zatím dopadli veřejní zaměstnanci v průměru lépe. Jejich reálné mzdy se loni snižovaly ještě o trochu rychleji, přesto ani koncem roku na tom nebyli hůře než v časech před covidem.
