Přehledně: Takto se perou s inflací ve světě. V Turecku dosáhla už 70 procent

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek oznámila růst úrokových sazeb ve snaze zkrotit rekordní inflaci. Podobně jsou na tom jak okolní státy, tak i největší světové ekonomiky.

Většina světových bank se zvyšováním úrokových sazeb takzvaných dvoutýdenních repo úroků snaží krotit vysokou inflaci. Ta se v Evropské unii vyšplhala v průměru na 7,5 procenta, v Česku ale letos podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka dosáhne na průměrných 13 procent. Neobvykle vysoká je pak v Turecku, kde dosahuje až 70 procent.

SZ Byznys přináší základní přehled toho, jak se s rostoucími cenami potýkají centrální bankéři v tuzemsku, Evropě i USA.

Česká národní banka ve čtvrtek oznámila další navyšování dvoutýdenní repo sazby (2T repo). Jde o osmé navýšení v řadě, nejnižší byla úroková sazba v květnu minulého roku. Od té doby se dvoutýdenní úroková sazba zvedla z 0,25 procenta na aktuálních 5,75 procenta. Z evropských zemí je to šestá nejvyšší sazba, nejvíce má Moldavsko (15,5 %), následuje Turecko, Rusko, Bělorusko a Ukrajina. Nejnižší úrokové sazby má Švýcarsko, a to záporných -0,75 procenta.

„Úrokové sazby v Česku už jsou téměř na vrcholu, ČNB už asi brzo se zvyšováním sazeb přestane. Strop bych viděl na 6,5 procenta,“ vysvětluje hlavní ekonom poradenské firmy Deloitte David Marek.

Meziroční inflace v Česku je podle posledních zpráv z března 12,7 procenta. Podle guvernéra ČNB ale již tak vysoká inflace nadále poroste až ke hranici 15 procent, které by měla dosáhnout na přelomu jara a léta. Česká inflace je osmá nejvyšší v Evropě, kromě již zmíněných zemí Česko přeskočila ještě Litva a Estonsko. Nejvyšší inflaci v Evropě má Turecko, a to 70 procent. Naopak nejnižší inflaci má Lichtenštejnsko s hodnotou 1,5 procenta.

Přestože má Česko jednu z nejvyšších inflací v Evropě, není na tom tak špatně. „Inflace se v různých zemích počítá jinak. Ve spotřebním koši, na kterém se měří inflace v Česku, je položka, která se jmenuje imputované nájemné. To je hypotetické nájemné, které by platili vlastníci bytu kdyby si ho měli pronajímat. Růst cen nemovitostí se tak skrze to promítne i do inflace. Eurostat tuto položku ve svých výpočtech nemá, výpočty jsou proto neporovnatelné,“ říká ekonom David Marek.

Pokud by tak metodologie byla stejná, byly by podle Marka rozdíly výrazně nižší a inflace v okolních zemích by tudíž byla podobná té tuzemské. Přesto se pravděpodobně česká ekonomika někdy v průběhu roku dostane do recese.

„Do krátké, mělké recese se dostaneme tak jak tak. Důvodem je částečně měnová politika, především za to ale může vysoká inflace. Kvůli ní se reálná ekonomická situace domácností zhoršila,“ vysvětluje Marek.

Vzhledem k tomu, že Slovensko používá jako svou měnu euro, řídí se slovenská měnová politika tou z Frankfurtu. Evropská centrální banka (ECB) určuje úrokové sazby pro všechny země s eurem. Úroková sazba na hlavní refinanční operace, tedy sazba, za kterou si mohou banky půjčovat od ECB, zůstává nezměněná na 0 procentech a podle prezidentky ECB Christine Lagardeové není centrální banka se zvyšováním úrokových sazeb ve spěchu.

Slovenská inflace je podobná té tuzemské, konkrétně 10,4 procenta. Ale s tím rozdílem, že základní úroková sazba je o více než pět procent nižší. Přesto je inflace vysoko nad cílem eurozóny, který je stanovený na 2 procenta.

Podle Marka je v současnosti výhodnější mít vlastní měnu a tudíž nebýt v eurozóně. „Myslím si, že za současné situace je výhodnější mít vlastní měnu, protože kdybychom byli v eurozóně, neměli bychom jiný nástroj než rozpočet v boji proti inflaci. Zatímco my teď máme jak fiskální, tak měnovou politiku a myslím si, že Česká národní banka teď postupuje lépe než ta evropská.“

Stejně jako Slovensko je i Německo součástí eurozóny, tudíž pro něj platí stejné úrokové sazby vypisované Evropskou centrální bankou jako pro všechny ostatní členy eurozóny.

„Měnová politika v eurozóně se dělá obtížně, zahrnuje totiž příliš rozdílných zemí, které potřebují různé úrokové sazby. Jiné potřebuje Německo, jiné Slovensko a úplně jiné Itálie nebo Řecko. Jedinou možností, jak za této situace bojovat s inflací zůstává domácí fiskální politika,“ vysvětluje Marek.

Státy eurozóny jsou tak odkázané na ECB a jediný způsob, jak se mohou snažit inflaci krotit, je pracovat s úspornými domácími rozpočty a snažit se přiškrtit ekonomiku, čímž následně mohou snížit inflační tlaky. „Jiné nástroje jim nezbyly, protože se tyto státy vzdaly měnové politiky ve prospěch té společné,“ dodává Marek. Inflace v Německu, podobně jako i v Rakousku nebo Chorvatsku, dosahuje 7,4 procenta.

Polsko je Česku aktuálně nejblíže, co se měnové politiky týče. Ani Polsko není v eurozóně, a tudíž může polská centrální banka hýbat se svými úrokovými sazbami. Ty jsou aktuálně nastavené na 5,25 procenta, přestože analytici očekávali posun až k 5,5 procenta.

„V následujících čtvrtletích lze očekávat pokračování příznivých ekonomických podmínek, i když se předpokládá postupné zpomalování ekonomického růstu,“ sdělila ve zprávě polská centrální banka.

Optimismus panuje i přesto, že Polsko ukončilo odběr ruského plynu a je jednou z nejbližších zemí válce. Přesto se očekává, že úrokové sazby budou dále růst ve snaze zkrotit rostoucí inflaci.

V Evropě je jeden extrém – Turecko. Tam dosáhla inflace alarmujících 70 procent. „Jde o zvýšení cen potravin a energií, ale také o spektakulárním selhání měnové politiky v Turecku – a může za to ubohé a úplné selhání neortodoxní měnové politiky prezidenta Erdogana,“ řekl agentuře Reuters stratég Timothy Ash z Bluebay Asset Management.

Turecká vláda uvedla, že inflace klesne s nový ekonomickým programem, který upřednostňuje nízké úrokové sazby, aby podpořil výrobu a export s cílem dosáhnout přebytku běžného účtu. Ekonomové však předpokládají, že inflace zůstane vysoká kvůli válce po zbytek roku 2022, přičemž střední odhad inflace na konci roku je 52 procent.

I přes obrovskou inflaci a růst cen prakticky všeho od dopravy po jídlo zůstává turecký prezident Recep Tayyip Erdogan favoritem pro nadcházející volby v roce 2023. „Opravdu pozoruhodné je, že průzkumy veřejného mínění stále naznačují, že příští volby jsou stále vyrovnané. Možná to vypovídá tolik o opozici stejně jako o Erdoganovi,“ řekl Ash.

Ani největší světové ekonomice se nevyhnuly problémy ve finančním sektoru. Americká centrální banka (Fed) zvýšila ve středu úrokové sazby o 50 bazických bodů, nejvíce za posledních 22 let. Přesto se trhům ulevilo, ty očekávaly skokový nárůst až o 75 bazických bodů.

Fed plánuje s navyšováním o půl procenta pokračovat i v blízké budoucnosti. Zároveň se zbavuje svých devíti bilionů dolarů, které nashromáždila během pandemie koronaviru ve snaze zkrotit inflaci. Ta se pohybuje kolem 8,5 procenta, čtyřnásobku hodnoty z minulého roku.