Hlavní obsah

Rozpočet je v lepším stavu, než se čekalo. Stačilo nedělat to, co dělal Babiš

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

Výsledek na účtu toho, co vláda musí platit, není tak špatný, jak by se mohlo zdát. K dobrým výsledkům přitom stačilo, že nová vláda Petra Fialy nepokračovala v trendu, který nasadil Andrej Babiš .

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„V průběhu jara představíme konsolidační balíček, kterým snížíme strukturální deficit nejméně o 70 miliard,“ oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura. Poslední data jeho úřadu přitom odhalila, že díky lepšímu hospodaření státu poklesl strukturální schodek o podobnou částku už loni.

Výdaje státního rozpočtu loni překročily příjmy o 360 miliard korun. Jenom 175 miliard z tohoto schodku ovšem tvoří podle statistiky Ministerstva financí tzv. strukturální deficit. Zjednodušeně řečeno, výdaje na sociální dávky, odvody zdravotním pojišťovnám a platy státních zaměstnanců byly o 175 miliard vyšší než obvyklé příjmy z daní a pojistného. Zbylou část schodku tvořila časově omezená opatření na podporu domácností a podniků proti energetické drahotě.

Na letošní rok Sněmovna schválila schodek ve výši 295 miliard, přitom podle odhadu Ministerstva financí z konce ledna nepřekročí jeho strukturální část úroveň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), tedy částku 150 miliard.

Přitom ještě loni v listopadu odhadoval Stanjurův úřad strukturální schodek pro letošní rok na úrovni 230–240 miliard. Českým veřejným financím proto nehrozí „řecká cesta“, před kterou varuje například ekonom Vladimír Pikora, naopak jsou v mnohem lepším stavu, než se uvádělo dříve.

„Pokles proti listopadové prognóze je dán hlavně lepším než původně očekávaným hospodařením veřejných financí v loňském roce, což ovlivňuje také údaje pro letošní rok,“ vysvětlila na dotaz Seznamu Zpráv ředitelka tiskového odboru Stanjurova ministerstva Michaela Lagronová.

K dobrým výsledkům stačilo, že nová vláda Petra Fialy nepokračovala v trendu, kterým strukturální schodek vznikal od roku 2018. Kabinet Andreje Babiše totiž od svého nástupu zvyšoval všemožné sociální dávky a podpory, přitom nejnákladnější byla valorizace penzí vyšším tempem, než předepisoval zákon. Za posledních pět let došlo k této rychlejší valorizaci čtyřikrát (do toho se nepočítají mimořádné valorizace, které při vysoké inflaci zákon předepisuje).

Výdaje se zvyšovaly, ale…

Druhou nejvyšší položkou se staly platy státních zaměstnanců, které se zvyšovaly v průměru o deset procent ročně. Do strukturálního deficitu se tento trend zapsal v letech 2018–2021, kdy platový růst nechal daleko za sebou nejen inflaci, ale také růst celé ekonomiky.

Stejně vážný dopad mělo snižování daní, především ztráta příjmů ve výši téměř 100 miliard zrušením superhrubé mzdy. Došlo k ní v roce 2021, ovšem z opozičních lavic ji prosazovaly také současné vládní strany.

O padesát miliard se trvale zvýšily odvody zdravotním pojišťovnám, i když tyto výdaje stát nepokryl žádnými novými příjmy.

Premiér Babiš často vysvětloval popsaný nárůst výdajů bojem s pandemií covidu, ovšem podle stejných zákonů musí vláda přerozdělovat své zdroje dosud. Proto většinu expertů překvapila skutečnost, že k úsporám 80–90 miliard nemusela nová vláda nic měnit, stačilo jenom v dosavadním trendu nepokračovat.

Přitom ani Fialův kabinet ještě neupustil od všech nápadů, jak strukturální schodek zvětšit. O dvacet miliard letos vyroste zavedením výchovného pro důchodce, kteří měli děti. Ztrátou dalších deseti miliard při výběru daně z přidané hodnoty (DPH) hrozí změna zákona, která od ledna zvýšila limit pro platbu této daně z milionu na dva miliony korun obratu. Stále ovšem jde o menší rozhazování než v předchozích letech.

Dobré zprávy o strukturálním schodku byly na první pohled zpochybněny jiným oznámením ministra Stanjury, že se státní pokladna jenom za únor zadlužila 113 miliardami korun, tedy suverénně nejvíc v historii. Ovšem nečekaný nárůst způsobily takřka výlučně položky, které se do strukturálního deficitu nepočítají. „Řada převážně výdajových opatření, jako jsou kompenzace výrobcům a distributorům elektřiny a plynu za cenové stopy nebo podpora energeticky náročných podniků, jsou jednorázového či přechodného charakteru, tedy trvale či dlouhodobě neovlivní bilanci hospodaření veřejných financí,“ upřesnila ředitelka Lagronová. V únoru vláda utratila za cenové stropy skoro 20 miliard.

K tomu přibývají další mimořádné položky, každá na úrovni deseti miliard. Vláda v únoru s předstihem vyplatila většinu letošních dotací sociálním ústavům a výzkumníkům na univerzitách, uhradila úroky z tzv. protiinflačních dluhopisů vydaných před dvěma lety a zároveň poslala víc peněz než obvykle na dopravní stavby.

Ministr Stanjura přitom tyto výdaje započetl do rozpočtu v únoru, tedy v měsíci, kdy finanční úřady tradičně vybírají nejméně daní.

Reklama

Doporučované