Merkelová odchází, do popředí se dere Macron. Má na to?

Evropu čeká odcházení německé kancléřky Angely Merkelové. Do popředí Evropské unie zamíří Emmanuel Macron – a dynamika EU se promění. Jaká témata jsou pro francouzského prezidenta zásadní? A jaký je vlastně politik?

„Je naprosto logické, že vůdčí silou evropského motoru se po odchodu Merkelové stane právě Paříž, tedy i Emmanuel Macron. Určitě toho bude chtít využít, takže se bude snažit více prosazovat. Paříž bude chtít hodně diktovat evropskou agendu,“ vysvětluje v Checkpointu analytik Českého rozhlasu a bývalý zpravodaj v Bruselu a Berlíně Filip Nerad.

Ještě tento týden bude jasno, kdo vystřídá německou kancléřku Angelu Merkelovou v čele křesťanských demokratů. A kdo tedy půjde do zářijových voleb do Bundestagu s cílem stát se příštím kancléřem a také důležitou postavou celoevropského dění.

Nejvýraznějším unijním činitelem se ale zřejmě stane francouzský prezident Emmanuel Macron. Už nějakou dobu se na něj soustředí zvýšená mediální pozornost – mimo jiné proto, že ve Francii zanedlouho propukne naplno prezidentská kampaň.

„Macron se bude snažit, aby Evropa vystupovala samostatněji a sebevědoměji. Už v minulých měsících a letech prosazoval, aby se Evropská unie emancipovala vůči Spojeným státům. Aby se v té transatlantické spolupráci, poznamenané hodně excesy Donalda Trumpa, více spoléhala sama na sebe,“ nastínil Nerad potenciální změny, které s prezidentem Macronem v čele EU přijdou. Dá se podle něj očekávat i to, že Francie bude více tlačit na to, aby se EU mohla spoléhat sama na sebe i z hlediska obrany.

„Nevíme, jestli to bude stíhat,“ přemýšlí v Checkpointu nad dvojitou rolí Emmanuela Macrona Kateřina Šafaříková, bruselská reportérka týdeníku Respekt. Kromě toho, že Macron převezme roli lídra EU, má totiž před sebou i domácí politické výzvy. „Má tak trochu ve svém DNA, že by měl řídit svět. Má to historické důvody, Francie je bývalá koloniální velmoc a je to takový ‚melting pot‘, kde se mísí různé národy a rasy,“ vysvětluje novinářka.

Podle Šafaříkové i samotní Francouzi předpokládají, že se jejich lídr bude intenzivně zajímat o světové dění a že se k němu bude vyjadřovat. „Macron bude každopádně bez Angely Merkelové hodně zaneprázdněný,“ shrnuje.

Francii čekají na jaře 2022 prezidentské volby. Už nyní můžeme odhadnout, jaká témata budou klíčová. „Pandemii vlastně Macron zvládá docela dobře. Na to, že má Francie 60 milionů obyvatel, nově infikovaných má v posledních dnech zhruba 18 až 19 tisíc. Když to srovnáme s námi, je to zlomek,“ popisuje aktuálně jeden z nejpalčivějších problémů současné Francie Kateřina Šafaříková.

Důležitým tématem je ale i diskuse okolo náboženského separatismu. „Macron vstoupil na politické pole jako zářící liberální hvězda, která pozvedne chátrající liberální střed. To se z pohledu Francouzů neděje. Posunul svoje politické těžiště poměrně doprava. To dokazuje i jeho postoj k zákonu o vnitřní bezpečnosti nebo k náboženskému separatismu,“ argumentuje novinářka Respektu.

Bude Emmanuel Macron po odchodu Angely Merkelové osamělý lídr EU? Jaké výzvy ho čekají na půdě domácí politiky? A drží si v sobě Francouzi stále odkaz Velké francouzské revoluce? Pusťte si nejnovější díl podcastu Checkpoint v přehrávači nad textem.