Hlavní obsah

EU v boji s virem zklamala, uvedl šéf unijních vědců a rezignoval

Foto: Profimedia.cz

Před svou rezignací šéf ERC osobně mluvil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, což podle něj rozpoutalo „interní politickou bouři“.

Reklama

Šéf Evropské rady pro výzkum (ERC) rezignoval na svou funkci kvůli nespokojenosti s reakcí orgánů EU na pandemii koronaviru. „Byl jsem nesmírně zklamaný evropskou reakcí na covid-19,“ zdůvodnil rezignaci Mauro Ferrari.

Článek

A nezůstalo jen u jedné věty. Italsko-americký vědec důvody svého odchodu ozřejmil v dopise zveřejněném deníkem Financial Times o téměř tisíci slovech.

Odborník na nanomedicínu v něm kritizuje zejména „naprostou absenci koordinace“. Spolupráce podle něj chyběla při zavádění opatření ve zdravotnictví i snahách o finanční podporu na různých úrovních. Ferrari dále kritizuje „všudypřítomné jednostranné uzavírání hranic“ a zanedbatelnou dávku společných vědeckých iniciativ.

Foto: European Commission

Mauro Ferrari.

Mauro Ferrari

- 60letý vědec se narodil v italské Padově, část své kariéry prožil ve Spojených státech

- zabývá se oborem nanomedicíny, pracoval například jako vrchní expert na nanotechnologie amerického Národního onkologického institutu

- je držitelem řady prestižních vědeckých cen včetně ocenění italské i evropské akademie věd

- na pozici hlavy Evropské rady pro výzkum byl zvolen loni a vykonával ji od ledna

- rezignoval letos 7. dubna

„Ztratil jsem víru v systém“

„Do Evropské rady pro výzkum jsem přišel jako horlivý zastánce Evropské unie, ale po epidemii onemocnění covid-19 jsem dočista změnil svůj názor,“ píše dál vědec v dopise, který údajně během svého krátkého působení ve funkci „ztratil víru v systém“.

Rezignovat se Ferrari rozhodl poté, co se mu nepodařilo prosadit návrh na rozsáhlý vědecký program pro boj s pandemií. „Myslel jsem si, že v takovýchto časech by měli ti nejlepší vědci z celého světa mít zdroje a příležitosti, aby mohli bojovat s pandemií pomocí nových léků, vakcín, diagnostických nástrojů a nových behaviorálních dynamických přístupů založených na vědě,“ popsal Ferrari svou vizi a doplnil, že doufal, že tento program poslouží jako náhrada za „často improvizované intuice politických lídrů“.

Plán byl podle Ferrariho řídicím orgánem ERC jednomyslně zamítnut. Když ho prý osobně prezentoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, rozpoutal „interní politickou bouři“. „V časech nouze se lidé i instituce vrací ke své nejhlubší povaze a pravému charakteru,“ napsal a dodal, že se obává, že toho už v řízení vědy i politických operacích v Evropské unii „viděl dost“.

Reakce? Ferrariho program byl „jen naoko“

Mluvčí Evropské komise potvrdil Ferrariho rezignaci s tím, že EK lituje rezignace profesora Ferrariho v brzkém stadiu jeho mandátu. Ferrariho kritiku nicméně odmítl. Vypíchl, že EU v boji s koronavirem není nečinná a podporuje desítky vědeckých projektů, které mají za cíl vyřešit krizi. Celkem podle něj ERC vybrala 18 projektů, které budou součástí boje EU proti koronaviru a dalších 50 jich k boji už přispělo nebo ještě přispívá.

Proti Ferrariho kritice se ohradil i německý europoslanec a koordinátor výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku Christian Ehler. Ten podle serveru Politico řekl, že Ferrariho program byl spíše „naoko“ pro veřejnost, navrhoval odchýlení od obvyklého přístupu ERC a byl v rozporu s právním základem orgánu.

Ehler dále uvedl, že Ferrari během prvních měsíců svého působení ve funkci hlavy ERC trávil mnoho času ve Spojených státech, což bylo v „rozporu s popisem jeho práce“. Ferrari se podle něj dokonce „nikdy opravdu neseznámil s nezávislou povahou ERC“.

Rada pro nouzový výzkum v souvislosti s koronavirem zřídila fond na 10 milionů eur a dalších 45 milionů vyčlenila pro vývoj a výrobu léků, léčebných postupů, diagnostiky a dalších souvisejících projektů.

Reklama

Doporučované