Hlavní obsah

Euro je na čtyřměsíčním maximu. Vše nyní záleží na summitu

Foto: Unsplash - Christian Dubovan

Euro posílilo vůči dolaru i britské měně.

Reklama

V Bruselu se jedná o budoucnosti evropského společenství. Díky pozitivním zprávám z dnešního rána se euro vyšplhalo na maximum z 9. března. Vyhráno ale ještě není, upozorňuje šéf unijního vyjednávání.

Článek

Jednání evropských lídrů o bezprecedentní finanční pomoci na zmírnění krize v EU mělo trvat pouze dva dny, v pondělí ráno však muselo být po čtyřech dnech odloženo na později. Přesto z Bruselu zaznívají optimistická slova. A ta pomáhají euru.

„Těžká jednání už skončila a můžeme být spokojeni s dnešními výsledky. Pokračovat budeme odpoledne,“ řekl pro Reuters rakouský premiér Sebastian Kurz. První zprávy o dohodě pomohly evropské měně vyšplhat na čtyřměsíční maximum. Za jedno euro šlo pořídit 1,1467 dolaru. Naposledy byla evropská měna takto vysoko po strmém růstu 9. března, tedy před 19 týdny.

Euro může ještě stoupat

Rakouský premiér ale nebyl jediný, kdo se vyjádřil. Například šéf unijních summitů Charles Michel pronesl, že jsou na dobré cestě k dohodě, ale stále hrozí nebezpečí krachu. A poté, co uvedl, že přímé dotace by se mohly pohybovat mezi 375 až 390 miliardami eur, měna znovu klesla pod rekord. Stále si však drží relativně vysokou úroveň. „Euro získalo na ceně pravděpodobně kvůli tomu, že se věří v dnešní dohodu,“ řekl pro Reuters Marshall Gittler, vedoucí investičního výzkumu ve skupině BDSwiss.

„Čekal jsem, že neuspějí nebo že v nejlepším případě dosáhnou jen částečné dohody, ale skutečnost, že se i po tak dlouhé době stále snaží, značí, že se chtějí doopravdy dohodnout. Případná dohoda euro ještě posílí,“ předpokládá Gittler.

„Řekla bych, že základy, na nichž euro leží, se od května zlepšily,“ uvedla pro agenturu Reuters Jane Foleyová, jedna z hlavních měnových stratégů v nizozemské Rabobank.

Budoucnost bloku

Největší spor se na summitu vede o výši celkového balíčku, který by mohl dosáhnout až na astronomickou hladinu 1,8 bilionu eur, a především o výši přímých dotací státům. Skupina takzvaných šetrných zemí, kam patří Rakousko, Finsko, Dánsko, Švédsko a Nizozemsko, chce objem financí co nejvíce snížit. Původně navrhovaných 500 miliard eur na dotace postupně kleslo na 400 miliard, ale šetrné země jsou pro maximální hranici 350 miliard. Itálie či Maďarsko se vůči těmto zemím ohradily s tím, že je vydírají.

Dalším sporným bodem je i společná půjčka Evropské unie do fondu obnovy ve výši 750 miliard eur. „Pro nás je velmi důležité, že máme-li poskytovat finance, musíme si být jisti, že existují způsoby, jak prosazovat reformy,“ uvedl předseda nizozemské vlády Mark Rutte, který ale také řekl, že jednání se chýlí k určité dohodě.

Právě probíhající summit je důležitý hlavně kvůli otázce integrace. Pokud snahy o dohodu selžou, může stabilita finančních trhů ohrozit budoucnost celého bloku.

Reklama

Doporučované