Hlavní obsah

Europoslanci Jourovou už grilovali písemně. Nabízíme odpovědi na jejich otázky

Přenos grilování Věry Jourové v europarlamentu.Video: European Parliament, Seznam Zprávy

 

Reklama

aktualizováno •

Europoslanci budou odpoledne grilovat Věru Jourovou. Ta už ale nyní vydala písemné odpovědi na otázky, které pravděpodobně zazní i dnes. My jsme dokument četli a přinášíme vám základní pilíře, kterými Jourová obhajuje post eurokomisařky na evropské hodnoty a transparentnost.

Článek

Potenciální eurokomisaři postupně prochází tzv. grilováním ze strany europoslanců. Každý případný člen komise může dostat až 25 otázek, které se týkají jejich přiděleného portfolia. Aby komisař opravdu mohl získat přidělený post, musí uspět ve slyšení.

Někteří šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou navržení eurokomisaři už se podrobného testování zúčastnili. Ne všichni ale prošli. Francouzka Sylvie Goulardová, které Leyenová udělila post eurokomisařky pro vnitřní trh, svou možnou funkci neobhájila. Když byla totiž Goulardová v minulosti europoslankyní, musela vracet dotace ve výši přes 1,3 milionů korun. Tuto částku údajně vyplácela svému asistentovi, jehož existenci nebyla schopná dokázat.

Slyšení Jourové před europoslanci budeme vysílat živě v živém speciálu:

V pondělí 7. října bude Televize Seznam vysílat speciál ke „grilování“ Věry Jourové před europarlamentem. Video: Seznam Zprávy

Kandidáti Rumunska a Maďarska se k samotnému slyšení ani nedostali. Poslanci právního výboru se obávali možného střetu zájmů.

Slyšení se bude muset podruhé zúčastnit i polský Janusz Wojciechowský. Ten europoslance nepřesvědčil svým odůvodněním zemědělské reformy. V ní usiloval o finanční podporu zemědělců, kteří ve velkém počtu začali v Polsku krachovat. Plán Evropské unie na následující léta je ale snižovat rozpočet zemědělského sektoru. Wojciechowský nebyl schopný navrhnout možnosti, jak se snižujícímu rozpočtu přizpůsobit. Současně ho také vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

Europoslance zajímalo, jaké priority jsou pro Jourovou důležité v přiděleném portfoliu. Otázky se týkaly i jejího pohledu na transparentnost a dodržování zásad právního státu.

Transparentnost na prvním místě

Za hlavní cíl své přidělené funkce Jourová považuje demokratičtější a transparentnější Evropskou unii. Uvádí nutnost bojovat proti hrozbám v digitálním věku. Sdělila, že se sama v minulosti zasazovala o to, aby on-line platformy spolupracovaly na odstraňování nezákonných a nenávistných projevů.

Eurokomisaře zajímalo, jak by zdokonalila transparentnost v oblasti právních předpisů. Jourová by požadovala aktivněji zveřejňovat více informací v souvislosti s třístrannými jednáními. Jedná se o dokumenty, které se projednávají mezi radou, komisí a parlamentem.

Dále by ráda zavedla zveřejňování tzv. orientačního programu toho, co by rada a parlament vyjednávala. Po každém setkání by navíc chtěla, aby se zveřejňovala ta témata, která se skutečně na setkání probírala. Tím by se mohl zpřehlednit skutečný obsah jednotlivých zasedání.

„Důvody jako citlivost nebo skutečnost, že jednání stále ještě probíhají, nejsou pro zamítnutí žádosti o přístup dostačující,” uvádí Jourová v písemném dokumentu.

Jourová by si přála urychlit vznik plánovaného společného legislativního portálu. K němu se rada, parlament a komise zavázaly už v roce 2016. Ten by měl zpřístupnit veřejné informace o konkrétních legislativních postupech i pro neodborníky.

Europoslanci se dále zajímali, jestli je podle Jourové důležité, aby parlament a rada navzájem zlepšily výměnu dokumentů a informací.

„Domnívám se, že spolupráce mezi parlamentem a radou může přinést jen prospěch, a to z hlediska efektivnosti i transparentnosti legislativního procesu,” odpověděla.

Zprůhlednění lobbingu

Také by požadovala zrychlení ve vývoji rejstříku transparentnosti. „Všechny tři orgány by se měly zaměřit na dosažení rychlé dohody a zajistit skutečně výrazné zprůhlednění lobbingu, jenž znepokojuje obecnou veřejnost,” napsala.

Členské země, které nerespektují zásady právního státu, může Evropská unie ochudit o jejich financování z unijního rozpočtu. Vláda v Polsku a Maďarsku v minulosti vyvolala řadu pochybností o respektování demokratických zásad. Eurokomisaře zajímalo, jakým způsobem by Jourová prováděla opatření, pokud členské státy tyto zásady porušují.

Jourová při řešení těchto problémů zdůraznila objektivnost ke všem členským státům a vyzdvihla článek 7 Smlouvy o EU. Ten říká, že pokud státy porušují některé ze základních hodnot, můžou jim být pozastavena členská práva.

Evropský parlament schvaluje celkové složení Evropské komise jako celek. Nehlasuje tedy o jednotlivých komisařích. Pokud potenciální eurokomisaři neuspějí při grilování napoprvé, mají šanci uspět ve druhém kole. Když selžou i podruhé, může nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na složení eurokomisařů přesto trvat. Snižuje si ale šanci na schválení celé komise.

Reklama

Související témata:

Doporučované