Hlavní obsah

Evropa má očkovací dilema: Děti, nebo potřební?

Foto: Profimedia.cz

Ve Spojených státech už očkují děti ve věku 12 až 15 let.

Reklama

Mnoho evropských zemí v červnu zahájí očkování dětí a mladistvých i přesto, že řada chudších států ještě ani nenaočkovala své zdravotníky. V tom, zda by měly dávky raději darovat, se ale neshodují ani odborníci.

Článek

Evropa čelí jednomu z nejtěžších morálních rozhodnutí od začátku pandemie – zda začít očkovat děti a mladistvé, nebo vakcíny darovat chudším a rozvojovým zemím. Jak informuje server Politico: K podobnému kroku se zatím nezavázal žádný evropský stát. V Indii či Brazílii zatím přibývají desítky tisíc nakažených a země se stávají líhněmi pro nové mutace.

Po stanovisku Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) jsou členské státy zaměstnány plánováním očkovací kampaně pro děti a mladistvé. EMA totiž nedávno oznámila, že vakcína společnosti Pfizer je bezpečná pro věkovou skupinu 12 až 16 let. Německo spustí očkování pro děti starší 12 let už 7. června, Francie plánuje otevřít registrační systém pro adolescenty 15. června. V České republice se mohou na očkování přihlásit už i lidé nad 16 let, podobný krok chystá v nejbližších dnech i Litva.

Rozhodnutí očkovat děti mezi 12. a 16. rokem je do jisté míry v rozporu s doporučením Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které uvedlo, že „při rozhodování o rozšíření vakcinace proti covidu-19 na méně rizikové skupiny je třeba pečlivě zvážit otázky týkající se rovnosti a dostupnosti vakcín“.

Zatímco jednotlivé evropské státy vedou spory o to, zda a kdy začít s očkováním dětí, pro nízko a středněpříjmové země jsou podobné úvahy vzdáleným snem. Padesátimilionová Keňa ještě nepodala ani milion dávek, dvěstěmilionová Nigérie teprve teď překonala hranici dvou milionů dávek.

„Přitom je to jen prostá matematika,“ uvedla pro server Politico Keymanthri Moodleyová, ředitelka Centra pro lékařskou etiku a právo na Stellenboschově univerzitě v Jihoafrické republice. Jako příklad uvádí Spojené státy, které už očkují děti nad 12 let. Ve věkové skupině 12 až 15 let je 25 milionů dětí – k tomu, aby byly všechny naočkované, tedy bude potřeba zhruba 50 milionů dávek. V Africe bylo celkem podáno „jen“ 33 milionů dávek, vypočítává Moodleyová.

Politika versus věda

Podle dalších odborníků to ale není tak jednoduché. Ve hře je i logistika kolem zavádění očkovacích kampaní či data spotřeby jednotlivých vakcín. Vědci se navíc nemohou shodnout v tom, jak důležité vlastně je děti naočkovat.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová například prohlásila, že nejde o politické, ale „vědecké rozhodnutí založené na datech“. Za Lamanšským průlivem ale převažuje jiný názor. Britští odborníci odmítli vydat jasné stanovisko a rozhodnutí místo toho nechali na premiérovi Borisi Johnsonovi.

„Pokud očkování dětí není vysloveně nutné, bylo by špatné k němu přistoupit,“ uvedl dokonce člen poradní skupiny SAGE, pediatr Adam Finn, pro Politico. Dodal, že výbor zatím nemá dostatek důkazů k tomu, aby byl schopný jasně rozhodnout.

Podle dosavadního výzkumu se zdá, že u dětí existuje mnohem menší pravděpodobnost, že budou mít vážný průběh nemoci covid-19 nebo že v souvislosti s nákazou zemřou. Na druhou stranu existují případy dětí, u kterých se po onemocnění objeví závažný multisystémový zánětlivý syndrom. Navíc i mezi dětmi existují jedinci, kteří podobně jako dospělí patří mezi více rizikové pacienty.

Navzdory těmto výjimečným případům to ale podle ECDC není dostatečný argument pro začátek očkování všech dětí. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí očekává, že přímé výhody očkování budou pro děti ve srovnání se staršími lidmi omezené.

Velká část vědců se ale domnívá, že děti mohou sehrát klíčovou roli v dosažení tzv. stádní imunity. Nakonec to bude záviset na tom, jak velké procento populace bude muset být naočkováno, aby se jí dosáhlo, říká k tomu Anita Shetová, výzkumnice z Univerzity Johnse Hopkinse. Podle Shetové se nyní odhaduje, že by to mělo být 60 až 90 procent populace. Pokud se ale ukáže, že bude potřeba, aby bylo naočkováno až 90 procent, vakcinace dětí bude životně důležitá, doplnila výzkumnice pro Politico.

Očkování dětí může pomoci i proti rozvoji nových a nebezpečnějších mutací. Těm se daří hlavně v místech, kde se virus nerušeně a nekontrolovaně šíří. Tento argument však platí i v případě darování vakcín rozvojovým zemím, ve kterých se podobný scénář skutečně naplnil.

„Každá země chce naočkovat všechny své obyvatele, aby byla v bezpečí,“ uvedla Moodleyová. „Ale tohle není infekce, která se týká jen některých zemí – jde o celosvětovou pandemii. Stoprocentní imunizace vybraných zemí proto není řešením.“

Podle šéfa WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse dokonce hrozí, že pokud svět nezačne očkovat v místech, kde hrozí rozvoj dalších mutací, může se zase ocitnout zpět na začátku. Vyzval proto, aby západní země místo očkování dětí darovaly vakcíny zdravotníkům a dalším krizovým pracovníkům v rozvojových státech.

Podobné úvahy ale nejsou fér, oponuje Shetová z Univerzity Johnse Hopkinse. Podle výzkumnice například není možné darovat proticovidové vakcíny společnosti Pfizer kvůli extrémně nízkým teplotám, ve kterých je nutné je skladovat. Připomněla také, že některé země, jež vakcíny dostaly, je musely zničit nebo vrátit poté, co nebyly schopny je využít před datem expirace. Problémy se zahájením očkovacích kampaní v zemích třetího světa jsou přitom široké – od nedostatku financí a vyškolených pracovníků až po jednotný systém distribuce.

Shetová rovněž zdůraznila, že některé země už jsou schopné očkovat na domácí i celosvětové úrovni. Například Spojené státy teď očkují děti a zároveň posílají 25 milionů dávek do celého světa. Do konce června přitom chtějí darovat až 80 milionů dávek a v létě má jejich iniciativa pokračovat. Japonsko rovněž minulý týden darovalo přes milion dávek Tchaj-wanu.

K podpoře zasaženým zemím se už přidal i starý kontinent. Evropská unie se zavázala darovat 100 milionů dávek. Francie a Německo nabídly po 30 milionech. Španělsko daruje 22,5 milionu, Itálie přislíbila 15 milionů. Až 4 miliony dávek věnuje i Belgie, po 3 milionech pak darují Dánsko či Švédsko.

Reklama

Doporučované