Článek
Vnější hranice Evropské unie potřebují efektivnější ochranu, poznamenal dnes v projevu před europarlamentem předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Komise proto podle něj navrhuje k roku 2020 navýšit počty příslušníků Evropské pobřežní a pohraniční stráže na 10 000 lidí.
Juncker také upozornil, že členské země se stále neshodly na tom, jak solidárně v migrační krizi spolupracovat. Bez takové domluvy podle něj ale není možné udržet schengenský prostor volného pohybu.
Předseda Evropské komise v projevu o stavu EU zdůraznil, že osobně je proti návratu hranic uvnitř EU, pokládal by to za krok zpět. Šéf komise proto dnes vyzval stávající rakouské předsednictví Unie, aby učinilo „zásadní kroky” k nalezení vyvážené reformy způsobu, jak Unie řeší migrační problematiku.
Komise ve středu také navrhla posílení mandátu příslušných unijních agentur, jako je Evropský podpůrný a azylový úřad (EASO) tak, aby byly efektivnější při vyřizování žádostí o azyl. Úřad by měl dokázat lépe pomáhat členským zemím při řešení žádostí. Juncker oznámil i záměr změnit pravidla pro návraty těch, kdo s žádostí neuspějí tak, aby vracení bylo rychlejší.
Migrace bude významnou částí jednání neformálního summitu EU v rakouském Salzburgu příští týden. Země bloku stále hluboce dělí otázka reformy takzvaného dublinského systému, tedy způsobu, jak Unie řeší žádosti o azyl. Už několik předsednických zemí neuspělo ve snaze najít kompromis mezi tím, že část zemí - včetně Česka - odmítá jakoukoliv podobu povinného přebírání migrantů odjinud, a jiné, třeba Itálie, na takové formě vzájemné solidarity mezi zeměmi Unie naopak trvají.
Silná, jednotná a sebevědomá Evropská unie je pak podle Junckera silou, se kterou je nutné počítat. Ve svém posledním projevu o stavu EU před volbami do europarlamentu v květnu příštího roku zdůraznil, že ve stávající geopolitické situaci jednotnou EU potřebuje svět i její vlastní občané.
Projev zahájil připomínkou roku 1913, kdy Evropané očekávali, že budou dál žít v trvalém míru, a přesto hned příští rok začala brutální válka. „Nemluvím o těch časech proto, že bych se bál, že jsme na hraně nové katastrofy. Ale proto, že Evropa je strážce míru,” prohlásil Juncker.
Afrika jako rovnocenný partner
Podle Junckera musí Evropa daleko více investovat do vztahů s Afrikou. Afrika podle něj nepotřebuje charitu, ale skutečné a rovnocenné partnerství, které je také v zájmu Evropy samotné.
„Musíme se na náš vztah přestat dívat prizmatem rozvojové pomoci. Takový přístup není jen neadekvátní, je také ponižující,” prohlásil Juncker. Komise dnes proto navrhuje nový program, který by měl v příštích pěti letech v Africe pomoci vzniku 10 milionů pracovních míst.
Pro EU je spolupráce se státy Afriky už po několik let rostoucí prioritou. Kromě jiného také kvůli potřebě společně řešit migrační proudy směřující z afrických zemí přes Středozemní moře k evropským břehům.
Evropská komise podle Junckera plánuje vytvořit rámec, který by do Afriky přitáhl výraznou míru soukromých investic. Už nyní existující plán vnějších investic EU pomohl najít okolo 44 miliard eur (přes 1,1 bilionu korun) ze soukromých i veřejných zdrojů.
Investice by podle Junckera měly mířit tam, kde je to nejvíce potřeba. Unie tak hodlá do roku 2020 podpořit 35 000 afrických studentů a vědců v rámci programu studentských výměn Erasmus. „V roce 2027 by to mělo být až 105 000,” slíbil Juncker.
Evropa je pro Afriku také významným obchodním partnerem, do EU míří 36 procent afrického obchodu, připomněl šéf komise ve svém dnešním vystoupení v europarlamentu.
