Hlavní obsah

Evropští lídři dělají pokroky. Na jednomyslnou shodu to možná stačit nebude

Foto: Profimedia.cz

Jedno z mnoha setkání, k nimž v sobotu v Bruselu došlo. Na snímku německá kancléřka Angela Merkelová, český premiér Andrej Babiš a šéf Evropské rady Charles Michel.

Reklama

aktualizováno •

Lepší nálada než včera. Takové zprávy se v Bruselu ozývají z diplomatických pater. Na mimořádném summitu evropských lídrů došlo k pokroku, na podobu víceletého rozpočtu ani koronavirového balíku si státníci ale ještě neplácli.

Článek

„Aspoň že dnes v Bruselu svítí slunce,“ napsal dopoledne, ještě před začátkem jednání, na Twitter mluvčí německého předsednictví v Evropské radě. Je otázkou, zda za to může hezké počasí, lídři členských států nicméně udělali ve vyjednávání víceletého finančního rámce a plánu obnovy pokroky. Slunko už zapadlo a zatím stále není jisté, zda posun bude pro jednomyslnou shodu stačit.

Po pátečním vyjednávání, které skončilo po půlnoci ve slepé uličce, přišel předseda Evropské rady Charles Michel v sobotu s novým, kompromisním návrhem. Změny udělal mimo jiné v rozložení financí v koronavirovém balíčku. Ten činí 750 miliard eur, tedy zhruba 20 bilionů korun, přičemž 500 miliard eur mělo podle původního návrhu jít na granty a 250 miliard na půjčky. Po Michelově zásahu by se 50 miliard z grantů přelilo do půjček.

Jak to v Bruselu vypadalo v první summitový den?

„Nizozemské zdržování“

Podle neoficiálních vyjádření diplomatů změny uvítaly zejména země „Šetřivé čtyřky“. „Samozřejmě je to, jak se dalo očekávat, těžký úkol, složité vyjednávání. Ale posouvá se správným směrem, což je vůbec nejdůležitější,“ uvedl podle serveru Politico rakouský kancléř Sebastian Kurz. Právě otázka koronavirového balíčku je podle něj ta komplikovaná.

Kurz také zmínil, že pozici Rakouska, Švédska, Nizozemska a Dánska čím dál více podporuje Finsko. Země žádají celkové snížení fondu, neboť se bojí společného dluhu. Evropská komise, která s původním návrhem plánu obnovy přišla, si totiž chce půjčit na finančních trzích.

Foto: Profimedia.cz

Na snímku je předseda Evropské rady Charles Michel, finská premiérka Sanna Marinová, lotyšský premiér Krišjanis Karinš a rakouský předseda vlády Sebastian Kurz.

Podobný postoj jako „Frugal Four“ zastává i Česko v zastoupení premiéra Andreje Babiše, který je pro zmenšení koronavirového balíku. „Já musím říct, že s nimi souhlasím, protože ta částka je vysoká,“ prohlásil podle ČTK dopoledne před novináři předseda hnutí ANO. Problém podle něho ovšem je, že Šetřiví nenavrhli žádnou konkrétní sumu, což jednání summitu zdržuje.

Český premiér také podle Českého rozhlasu zmínil, že členské státy vyvíjejí konkrétně na Nizozemsko tlak. A to kvůli tomu, že nizozemský premiér Mark Rutte trvá na tom, aby se o národních plánech pro využití prostředků hlasovalo jednomyslností. „Ten tlak na nizozemského premiéra byl obrovský ze všech stran, my jsme ho všichni přesvědčovali. Doufejme, že změní názor a že se tento problém vyřeší. Pro nás to není tak zásadní, škoda, že jsme se zadrhli na této věci,“ dodal Andrej Babiš. Ten na summit přijel s připomínkami ke klíči rozdělování peněz ze záchranného fondu.

Babiš: 75 miliard navíc pro Česko

Česko by mohlo z unijního fondu obnovy díky změně kritérií získat téměř o 2,8 miliardy eur (75 miliard korun) více, než podle původního návrhu Evropské komise, uvedl premiér Andrej Babiš. Obecně by v případě odsouhlasení Michelova návrhu došlo k navýšení kohezní politiky o jednu miliardu eur (polovinu by dostaly méně rozvinuté regiony) a tři sta milionů eur by mohlo jít i na podporu regionů při opouštění fosilních paliv.

Dohoda se však podle Babiše zatím nerýsuje a hlavním sporným tématem sobotního jednání byla podmíněnost čerpání peněz respektováním vláda práva. „Ze všech zemí je to největší nárůst, to je velice dobrá informace,“ řekl novinářům v noci na dnešek Babiš.

Conte „tvrdě vyjednává“

Původní návrh Evropské komise, tedy ten před revizí Charlese Michela, podporují státy jako Itálie a Španělsko – ty, jež koronavirová krize postihla vůbec nejhůře a které z fondu obnovy mají čerpat nejvíce. Michelův kompromis proto zkritizovaly.

Na svém Facebooku italský premiér Giuseppe Conte v krátkém vzkazu z podvečera říká, že se jednání zasekla. Problémů na stole je podle něj více, což „rozhovory velmi komplikuje“. Stále se jedná mimo jiné o velikosti koronavirové pomoci, konkrétně o poměru mezi půjčkami a granty.

„Tvrdě vyjednáváme s Nizozemskem a dalšími takzvanými Šetřivými státy, které na rozdíl od nás nepotřebují tak zásadní odpověď (na krizi), hlavně pokud jde o dotace, ony ale zároveň zpochybňují i otázku půjček,“ říká podle Politica Conte ve videu.

Foto: Profimedia.cz

Nizozemský premiér Mark Rutte se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a italským premiérem Giuseppem Contem.

Orbán neustoupí

Komplikovanost summitových debat doplňuje i otázka právního státu. Ta má být, zejména podle západoevropských zemí, podmínkou pro získání peněz z unijních zdrojů. Maďarský premiér Viktor Orbán kvůli tomu pohrozil, že při hlasování o fondu bude návrh vetovat – západní země však na této podmínce trvají.

Odmítavý postoj k věci má i další člen Visegrádské čtyřky, polský premiér Mateusz Morawiecki. Nepřekvapí ovšem, že Evropská komise vede s Maďarskem a Polskem řízení podle článku 7 smlouvy o EU kvůli porušování evropských hodnot.

Druhý den summitu je bez dohody, pokračování v neděli

Od sobotního rána se v menších či větších skupinách v různých kombinacích státníků vyjednávalo. Hned ráno se právě Conte setkal se svými protějšky ze Španělska, Francie a Německa i Nizozemska a Charlesem Michelem. Znovu se na dvě hodiny sešla i Visegrádská čtyřka, Michel si pak v šest večer separátně vyslechl i požadavky českého premiéra Andreje Babiše.

Po oddělených schůzkách se lídři ještě sešli u kulatého stolu a jednají o tom, jestli má návrh šanci uspět. Podle unijních činitelů ale rozhodně není vyloučené pokračování mimořádného summitu i v neděli. Elegantně se proti pokračování summitu vymezil Francouz Macron, který podle diplomatického zdroje Politica požádal o to, aby jeho letadlo bylo na jedenáctou večerní připraveno k odletu. Učinil tak po nepříliš plodné konverzaci se Šetřivou čtyřkou.

Někteří ale vidí to pověstné světlo na konci tunelu, konkrétně tedy lotyšský premiér Krišjanis Karinš. „Je to velká výzva. Za sebe mohu říct, že jsem připraven v tom pokračovat až do konce,“ ujistil posluchače lotyšského veřejnoprávního rádia. „V tuto chvíli se zdá, že výsledku lze dosáhnout. Naše skutky by se měly řídit našimi slovy – všichni musíme pracovat na dosažení kompromisu,“ dodal Karinš s nadějí.

Reklama

Doporučované