Článek
„Podíl výdajů za bydlení na čistých příjmech meziročně vzrostl o půl procentního bodu a v průměru činil 14,9 procentního bodu. Oproti trendu v předchozí dekádě příjmy domácností rostly průměrně pomaleji než jejich výdaje za bydlení,“ uvedla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Údaje o bydlení vydal statistický úřad v rámci publikace Životní podmínky 2022. Statistici v jejím rámci vždy v první polovině roku navštíví přes jedenáct tisíc domácností.
Vlastní bydlení nade vše
Češi stále obecně preferují bydlet zejména ve vlastním. V tom patří do evropského nadprůměru. Nejvíce ve vlastním bydlí Rumuni, nejméně pak Dánové a Rakušané.
V České republice bydlí ve vlastním téměř tři čtvrtiny domácností. Nejvíce to je v domě, necelá třetina populace pak žije ve vlastním bytě.
Nájem stále nejdražší, nejasné hypotéky
Celkem v průměru zaplatili Češi v první polovině roku 2022 za bydlení 6820 korun měsíčně. Jde o celorepublikový průměr napříč všemi typy bydlení a také všech lokalit.
Hlavní důvody, proč se náklady na bydlení zvyšovaly, byly zejména ceny elektřiny a plynu. Za obě tyto položky platili Češi o 17 procent více než v předcházejícím roce.
Nejvíce musí každý měsíc platit za bydlení lidé, kteří jsou v podnájmu. A to jak nominálně, tak také procentuálně. Částky se velmi liší podle lokality a typu bydlení. Průměrně ale Češi v první polovině roku 2022 dali za bydlení v podnájmu více než čtvrtinu veškerých nákladů.
Do kolonky vlastní bydlení ČSÚ započítává všechny pravidelné měsíční poplatky, nikoliv však náklady na pořízení samotného bytu, ani pravidelné měsíční splátky hypoték. Nejmenší podíl celkových výdajů – o něco více než 11 procent – pak náklady na bydlení představovaly pro lidi s vlastním domem.
I přes vysokou inflaci, zdražování cen energií a pohonných hmot však v prvním pololetí loňského roku nevycházely domácnosti se svými příjmy výrazně hůř než v předchozích letech. Celkové náklady na bydlení se sice zvýšily, rostly ale také mzdy.
Například ve srovnání s rokem 2018 vyšlo loňské první pololetí výrazně lépe. Zatímco před pěti lety uvedlo 17,6 procenta domácností, že s výdaji vychází obtížně každý měsíc, loni to bylo 13,3 procenta.
Z pohledu složení domácností s penězi vycházely nejhůře dvě sociální skupiny. Rodiny, které tvořil jen jeden rodič a jedno či více dětí, a také osamělí senioři.
Celkově výdaje za bydlení skokově vzrostly nejvíce za posledních několik let. Zatímco v předchozích letech náklady rostly o necelých 200 korun za rok, rozdíl mezi pololetím 2021 a 2022 byl více než 600 korun.
Stará bolest – ceny nemovitostí
Kromě výdajů na bydlení se Češi také potýkají s vysokými cenami nemovitostí. Od roku 2010 do třetího čtvrtletí loňského roku se jejich cena podle nejnovějších dat Eurostatu více než zdvojnásobila. Přesněji řečeno – ceny domů a bytů jsou o 133 procent vyšší než v roce 2010.
To řadí Česko mezi nejhorší země v Evropské unii, průměr totiž činí 49 procent. Více se ceny domů a bytů zvyšovaly za posledních dvanáct let jen v Estonsku (kde dokonce ještě více rostly ceny nájmů), Maďarsku, Lucembursku, Litvě a Lotyšsku. Naopak například v Itálii či Řecku ceny nemovitostí dokonce klesaly.
Ceny nemovitostí v EU od začátku roku 2010 do konce třetího čtvrtletí roku 2022.
Pokud jde o ceny nájmů, ty od roku 2010 vzrostly o více než 30 procent. To je sice výrazně méně než ceny nemovitostí, ale i toto číslo patří mezi nejvyšší v celé EU. Unijní průměr totiž činí 18 procent.
