Hlavní obsah

Data: Štěstí se dá změřit a Češi ho prožívají stále více

Štěstí je krásná věc.

Reklama

Článek

„Štěstí je tak krásná a přepychová věc, ale prachy si za něj nekoupíš,“ zpívá ironicky Richard Müller v písni Petra Hapky a Michala Horáčka. Dobře, ale dá se štěstí změřit?

Za pomoci ukazatelů, jakým je například hrubý domácí produkt, ale také průzkumů, jak se lidé cítí, vzniká tzv. World Happiness Report (Zpráva o světovém štěstí), již každoročně financuje OSN. Letos zpráva vychází již podesáté.

„Světová zpráva o štěstí se ukázala být nepostradatelným nástrojem pro ty, kteří tvoří politiku, a chtějí lépe porozumět tomu, co činí lidi šťastnými,“ píše jeden z editorů dokumentu John F. Helliwell ze School of Economics na Univerzitě British Columbia v kanadském Vancouveru. Podle něj je zřejmé, že pro blaho občanů jsou důležité i méně viditelné věci jako třeba důvěra ve vládu, bezpečnost nebo dobré vztahy v komunitě.

Češi jsou stále šťastnější

Česko v posledních letech stoupá v žebříčku vzhůru. V roce 2016 bylo sedmadvacáté, v roce 2018 bylo jednadvacáté, v roce 2019 dvacáté a letos už je na osmnáctém místě ze 146 zemí, kde se Index štěstí měří.

Do top desítky se Česko zatím nedostalo a vypadá to, že Finsko, které se dlouhodobě drží zcela na špici, jen tak nepřekoná. Kupříkladu ale v porovnání se zeměmi střední Evropy se Češi cítí být méně šťastní než Němci nebo Rakušané, ale více šťastní než Slováci, Poláci a Maďaři.

Graf barevně odlišuje šest klíčových proměnných, díky nimž můžeme vysvětlit celkové hodnocení života v jednotlivých zemích. Jsou jimi HDP na obyvatele, sociální podpora, očekávaná délka zdravého života, svoboda dělat rozhodnutí, štědrost a také vnímání korupce. Dystopie (1,83) je pomocné měřítko pro dorovnání hodnot, které pak odpovídá naměřeným subjektivním pocitů životní spokojenosti. Jde o konstrukt výzkumníků pro hypotetickou zemi Dystopii.

Index štěstí se na těchto faktorech přímo nezakládá, ale pomáhá jimi vysvětlit naměřené hodnoty v průzkumech. Skóre štěstí jsou založena na vlastním (subjektivním) hodnocení života jednotlivců.

Lidé prožívají dvakrát více pozitivní než negativní emoce

Výzkumníci opakovaně zjišťují, že pozitivní emoce jsou více než dvakrát častější než emoce negativní. Podíváme-li se na údaje z loňského roku, globální průměr pozitivních emocí byl 0,66 (tj. průměrný respondent prožil v předchozím dni 2 ze 3 pozitivních emocí) ve srovnání s globálním průměrem 0,29 u negativních emocí.

Jak se měří štěstí?

Měření subjektivní pohody se nadále opírá o tři hlavní ukazatele: hodnocení života, pozitivní emoce a negativní emoce.

Hodnocení života jako celku: data vycházejí z Gallupova světového průzkumu, během nějž respondenti hodnotí svůj současný život celkově (na škále od 0 – nejhorší možný do 10 – nejlepší možný). Výzkum dále pracuje s populačně reprezentativními národními průměry pro každý rok v každé zemi. Žebříčky štěstí vycházejí z hodnocení života jako stabilnějšího měřítka kvality života lidí a jsou založeny na tříletém průměru, čímž se zvyšuje velikost vzorku (pro co nejpřesnější odhady).

Pozitivní emoce jsou dány průměrem individuálních odpovědí „ano“ nebo „ne“ na tři otázky týkající se emocí prožitých nebo neprožitých v předchozím dni: smích, radost a učení se nebo dělání něčeho zajímavého.

Negativní emoce se měří jako průměr individuálních odpovědí „ano“ nebo „ne“ na tři emoce prožité v předchozím dni: obavy, smutek a hněv.

Význam má hodnocení života jako celku, důležité jsou i aktuálně prožívané emoce.

Hodnocení stávajícího života jako celku poskytuje nejvíce vypovídající měřítko pro mezinárodní srovnání, protože zachycuje kvalitu života v úplnosti a více stabilně než emoční zprávy založené na každodenních zkušenostech. Naproti tomu měření emocí, které lidé prožívali v předchozích dnech, dokáže dobře zachytit životní změny, kupříkladu vlivem pandemie covidu-19.

zdroj: World Happiness Report 2022

Cantrilova stupnice a Dystopie

Představte si žebřík s číslovanými stupni od nuly do desíti (zdola nahoru). Vrchol žebříku symbolizuje nejlepší možný život a spodní část žebříku znamená, jak si pro sebe sama představujete nejhorší možný život. Na kterém stupni žebříku se podle vás nacházíte vy osobně? A zkuste odhadnout, na kterém stupni budete stát zhruba za pět let.

Příkladem jednoho z více typů hodnocení životní pohody je právě Cantrilova škála, kterou od jejího prvního vytvoření Hadleyem Cantrilem používá celá řada výzkumníků. Umožňuje, aby se respondent sám ukotvil na základě svého subjektivního pohledu. A ačkoli každý jednotlivec má logicky svůj vlastní jedinečný pohled, vzorce v datech naznačují, že lze výsledné žebříčky za všechny respondenty smysluplně rozdělit do obecnějších kategorií a dále s nimi pracovat třeba při hodnocení životní pohody podle celých zemí.

Hodnota pro Dystopii (1,83) je předpokládaná hodnota Cantrilova žebříčku pro hypotetickou zemi s nejnižšími hodnotami na světě pro každou ze šesti proměnných. To umožňuje, aby vypočtené příspěvky šesti faktorů byly pro každou skutečnou zemi nulové nebo kladné.

Kdo měří naše štěstí

V roce 2012 byla pod záštitou generálního tajemníka OSN založena Síť řešení pro udržitelný rozvoj (SDSN). Začínala s deseti tematickými pracovními skupinami pro řadu environmentálních, sociálních a ekonomických témat SDSN se rychle rozrostla a založila program globálních sítí; alianci špičkových institucí, jež soustředí znalosti zaměřené na udržitelný rozvoj. Od roku 2022 má SDSN více než 1 600 členů ve 47 sítích ve 137 zemích.

Reklama

Doporučované